Sergej Lavrov měl výjimečně pravdu

Jestliže chce Evropa přežít, ruská agrese nesmí skončit „po dobrém“ ani vojenskou eliminací Ukrajiny. Západ získá jistotu války s Ruskem úměrně k oslabení ukrajinské armády, která má sílu jako vojska Německa, Francie i Polska.

Ruský soud v listopadu minulého roku odsoudil v nepřítomnosti Češku bojující za Ukrajinu Karolinu Č., a to k trestu odnětí svobody na 13 let za žoldáctví. Současně na ni vydal mezinárodní zatykač. Ten stejný měsíc proběhla médii zpráva, že Rusko naverbovalo do války proti Ukrajině přes 18 tisíc cizinců ze 128 různých zemí. Podle Ukrajiny bojovníky lákají hlavně na finanční odměnu.

Princip „dvojího metru“, že moc je pravda, sféry vlivu evangeliem, to tvoří základ politiky i diplomacie Ruska (a dnes i magaUSA). Na exkluzivním Státním institutu mezinárodních vztahů (ruských Bradavicích) se studenti učí šermovat mezinárodním právem, přitom porušovat jeho podstatu, mluvit o míru a zároveň ospravedlňovat agresi, odvolávat se na „územní celistvost“ a „sebeurčení“’ jak se to zrovna hodí. Mezinárodními smlouvami se Kreml nikdy necítil vázán a slouží mu výhradně k šikanování protistrany. Je nepochopitelné, že nedošlo k ukončení všech dvoustranných dohod a pozastavení vícestranných ujednání, kde je účasten Kreml. Dokonce Rusko nedávno oznámilo, že nám samo vypoví vojenské dohody. A co kdyby zmíněnou Karolínu Č. a další podobné hrdiny chtělo Maďarsko nebo Slovensko vydat Rusku podle Smlouvy o vydávání z roku 1957? Vrcholem všeho je udržování v platnosti česko-ruské Smlouvy o přátelství a spolupráci (sic!) ze 26.srpna 1993. Kdo se chce zasmát nebo zaplakat, ať si přečte její text.

Ministerstvo zahraničí tvrdí, že se zánikem této smlouvy by zmizelo v preambuli uvedené uznání nepřípustnosti užití síly proti Československu v roce 1968. Při znalosti toho, co Rusko dělá a jak se chová, jde o neskutečně naivní pitomost.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nedávno uvedl, že spolupráci s USA nelze omezovat pouze na otázku Ukrajiny. Řekl: „Naše země jsou předními jadernými mocnostmi, stálými členy Rady bezpečnosti OSN a nesou odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti“. Takže ruští zločinci chtějí dohlížet na mír a bezpečnost světa. Daleko podnětnější je jeho další výrok: „Evropa a Evropská unie se staly hlavními překážkami míru (chtěl říct kapitulace Ukrajiny). Netají se přípravami na konfrontaci s Ruskem na bojišti.“. K tomu se dá uvést jediné. Kéž by tomu tak bylo. Lavrov přesně shrnul, co musíme udělat.

Donald Trump totiž nutí Evropě trójského koně, toxický „mír“, který by morálně, politicky, hospodářsky rozežíral evropské země až do jejich záhuby. K radosti Ruska i Spojených států. Jestliže chce Evropa přežít, ruská agrese nesmí skončit „po dobrém“ a již vůbec ne vojenskou eliminací Ukrajiny. Jedinou záchranou Evropy je válka s Ruskem. Jinak Západ získá jistotu války s Ruskem v přímé úměře k oslabení ukrajinské armády. Ta má v současnosti sílu jako vojska Německa, Francie i Polska dohromady a naprosto unikátní bojové zkušenosti.

Žádné ústupky. Vrácení blokovaných ruských rezerv by znamenalo, že místo abychom získali 210 miliard euro pro „naše“ posílení, zbraněmi a obnovou Ukrajiny, Rusko obdrží 210 miliard euro na válku proti Evropě. A že něco Rusko namítá? Co je nám po tom. Na Rusko se musí rusky. Zrušení sankcí povede k tomu, že Kreml začne získávat výhody prostřednictvím obchodu se svojí budoucí kořistí. Rusko se spoluprací se světem nikdy necivilizovalo, ale pouze nadouvalo a stávalo více agresivním.

Pokud budou Rusku zapomenuty jeho zločiny, a diplomatům doporučíme, že stačí aby si po podání rukou s Rusy utřeli z dlaní ukrajinskou krev, morálně nás to zničí. V posledku, jestliže Rusko necháme, aby bylo „v pohodě“, neustane jeho snaha rozkládat Evropu hybridními útoky. proto je potřeba Rusko oslabit, dostat problémů, aby se muselo zabývat samo sebou, bojem se svými separatisty, opozicí, islamisty, mocenskými klany, koloniemi a nezbývaly mu síly na otravování Evropy.