Přestaňme konečně čechoprznit cizí ženská jména

Za situace, kdy české ženy používají nepřechýlenou podobu jmen jako Laura Samson (tenistka) a Lurdes Gloria Manuel (atletka), Tereza Ramba (herečka), je dosavadní praxe přechylování absolutně neudržitelná.

Televizní přenos semifinále ženské motýlkářské stovky na nedávno skončené olympiádě v Paříži proběhl v České televizi netradičně. Komentátor Ondřej Zlámal se rozhodl nepřechylovat cizí ženská příjmení. Mezi sportovními diváky to vyvolalo vesměs pozitivní reakce. Stejné vyznění měl i následný článek na portálu Seznam Zprávy, kdy ze 77 000 účastníků přes 68 procent hlasovalo, že přechylování by mělo přestat. Česká televize však označila tento krok za experiment a dál bude „normálně“ přechylovat.

Dosavadní praxe přechylování cizích ženských jmen popírá základní lidské právo mít a používat vlastní jméno. Snad jedině v totalitních věznicích a koncentračních táborech byli lidé zbavování svých právoplatných jmen. Pravda, nedostávali přezdívky vzniklé přechýlením, ale přímo čísla.

Romy Schneiderová, Brigitte Bardotová, Agatha Christieová ani Naomi Osaková prostě a jednoduše neexistují, jde o jakési přezdívky. Referovat o nich jako o někom reálném je v rozporu se zdravým rozumem a například u veřejnoprávních médií neodpovídá povinnosti poskytovat objektivní zpravodajství. Je to stejné, jako když se palestinské děti učí z atlasů, kde místo Izrael je napsáno Palestina. Není přitom vůbec důležité, jestli se tak děje v jiných případech. Nezákonnost se nestává zákonností tím, že i jiní se chovají nezákonně.

Za situace, kdy české ženy používají nepřechýlenou podobu svého jména jako Laura Samson (tenistka) a Lurdes Gloria Manuel (atletka), Ivana Tykač (filantropka), Tereza Ramba (herečka), je dosavadní praxe přechylování absolutně neudržitelná. A to i kdyby tisíc Ústavů pro jazyk český tvrdilo opak. Nebo snad komentátor přechýlí jedno jméno a řekne „Naomi Osaková podává proti Lauře Samson“ nebo „zčechoprzní“ obě jména? Věřím, že Laura Samson by proti Lauře Samsonové rázně protestovala. Koncovku -ová si u jména nechala odstranit cíleně. Když startovala na stejných turnajích jako Ruska Ljudmila Samsonova (nesprávně se používá Samsonovová, jde o přechýlení již přechýleného), docházelo mezi nimi k častým záměnám. V době, kdy se stalo normálním pojmenování pozic v ženském tvaru jako plukovnice, generálka, ministryně, vědkyně, lídryně, tak jsou ženám upírána jejich vlastní jména (sic!). Těžko říci, zda se tak děje z mužského nebo nacionálního šovinismu.

Ještě jedna věc ukazuje, že to s „nutností“ přechylovat není tak horké. Existují cizí ženská jména, která si ani nejzatvrzelejší přechylovači nedovolí přechýlit, protože by byli za hlupáky. Takže když se v některých případech nepřechyluje, je to důkaz toho, že se „nemusí“ přechylovat vůbec. Jinak vrcholem stupidity bylo, když se „princ Charles“ náhle změnil na Karla III. Každému, kdo souhlasí s tímto příkladem čechoprznění přeji, aby jeho jméno v zahraničí překládali do místního jazyka.

Námitka, že bez přechylování by nešlo poznat ženu či muže, je nicotná vedle povinnosti respektovat základní lidská práva. Kromě toho jde o umělý problém. Stačí se přestat vyjadřovat jako desátník na „buzerplace“ nebo sestra v komunistické čekárně u lékaře a uvádět celé jméno dané osoby, nejenom příjmení.

Český jazykovědec Karel Oliva má v jednom pravdu. Při vývoji jazyka záleží na osobě a síle zvyku. Proto bude lepší, než vést sáhodlouhé a marné debaty, když soukromé zpravodajské portály přestanou s přechylováním cizích ženských jmen. Stejně tak veďme naše děti k nepřechylování a bojkotování tohoto nešvaru. Mějme na paměti, že Ústav pro jazyk český nevydává žádné zákony. A basta.