Povodně 2024; včasné varování, větší odpovědnost, obce ať o sebe postarají

Obce v minulosti vždy důsledně trvaly na dodržování principu „státe, co je naše, potom ti nic není“. Takže v situaci, kdy samosprávy mají na účtech 400 miliard korun, není důvod, aby jim stát pomáhal.

Voda ještě všude neodtekla a samosprávy již natahují ruce ke státu, aby sanoval povodňové škody. V minulosti ale vždy důsledně trvaly na dodržování principu „státe, co je naše, potom ti nic není“. Nikdy nedošlo k tomu, že by pomohly eráru nebo přispěly na sanaci škod na jeho majetku. Takže v situaci, kdy samosprávy mají na účtech 400 miliard korun, není důvod, aby jim stát pomáhal. Že by si musely vzít úvěry a zadlužit se? No ale to stejné platí o státu. Po 35 letech od pádu komunismu a po 20 letech členství Česka v Evropské unii spojených přílivem dotačních peněz, mají být vesnice a města v dokonalém pořádku, „vypiglovaná“ od nejhlubšího splaškového kanálu po korouhvičku na radniční věži. Tedy alespoň tam, kde se zastupitelé starali o obecní majetek s péčí řádného hospodáře. Ostatně, Česko obdrží od Unie (přesněji, hlavně od čistých plátců do rozpočtu Unie) spolu s Polskem, Rakouskem a Slovenskem příspěvek na odstraňování povodňových škod, a to bez nutnosti spolufinancování ze státního rozpočtu. Na nás připadá 50 miliard korun.

Jasným důkazem, že radnice nepotřebují více peněz, je populistické udržování koeficientu daně z nemovitosti na nejnižší možné úrovni. Zastupitelé totiž chtějí být ti hodní a vláda zvýšením daní nebo větším zadlužením má být zlí. Naopak, nově by mělo platit, že ministerstva a kraje musí mít zakázané korumpovat obce „ad hoc“ rozdávanými dotacemi. V Česku totiž již nemáme tržní ekonomiku, ale ekonomiku dotační. Jestli jsou povodněmi postižené obce příliš malé s nedostatečným rozpočtem, o to naléhavější důvod, aby se spojili do větších celků. Do budoucna se nemusí bát ožebračování, stačí když příjmy a výdaje pro přičleněnou část obce budou vedeny a utráceny zvlášť.

K odmítnutí myšlenky na státní pomoc vede i morální hledisko. Stát v minulosti nabídl radnicím spolufinancování protipovodňových opatření a přispěl desítkami miliard korun. Stupeň ochrany byl na uvážení obcí. Ne všude mělo řešení hrozby velké vody prioritu. Někde zastupitelé věnovali energii budováním vlastních oslavných pomníků v podobě rozhleden, cyklostezek, slavností piva, vína, mandloní a jarmarkům, tak ať za to nesou následky.

Specifické pro letošní povodně bylo včasné varování meteorologů a hydrologů, které přišlo s čtyřdenním předstihem. Proto je na místě zkoumat, kdo se snažil předejít škodám na majetku a s jakým výsledkem. Vodítkem bude rozhodování pojišťoven, kterým na vlastních penězích opravdu záleží a vznesené nároky dokážou objektivně posoudit. Ostatně, mnoho firem posilovalo ochranu svých areálů před vodou, odváželo vozidla, přemísťovalo své vybavení a výrobky do vyšších pater. Postupovaly tak ale i státní a obecní úřady, nemocnice a další instituce? Nedošlo ke zbytečnému zatopení přístrojů, archívů, strojů? Pokud totiž někdo dostal moc, má i odpovědnost.

Snad nejcennější poučení z povodní 2024 představuje případ Nové Heřminovy, obec o 350 lidech. Její občané všemožně, i prostřednictvím místního referenda, bránili stavbě přehrady, která mohla ochránit majetek a životy desítky tisíc lidí v Zátoru, Krnovu, Opavě. Heřminovští si ale pod sebou sami podřízli větev. V obci byla většina domů zasažena povodní a některé půjdou k zemi. Hysterické útoky lokálních „ekologistů“, kteří se spolu s obcí podíleli na blokování stavby, ukazuje míru strachu z následků vlastních činů. Pochybuji, že se teď kají a pomáhají v postižených sídlech s úklidem. Toto memento lokálního, sobeckého zájmu by mělo pohnout zákony, které umožňují obcím i obskurním spolkům blokovat stavbu nejen protipovodňových opatření, ale i dálnic, silnic, železnic. Při povodních vidíme vytopené ulice, škody jsou proto koncentrované, snadno rozpoznatelné. Důsledky chybějící dálnice jsou méně zjevné, ale stejně zničující jak pro prosperitu nás všech, tak pro místní lidi, který kolem domů duní kamiony a nemohou přejít silnici.

Na závěr, titul luzrů povodní 2024 získává vedení města Krnov za pozdní vyhlášení evakuace a neschopnost komunikovat s veřejností. (Vedení Krnova čelí kritice za pozdní evakuaci. Jak se situace vyvíjela minutu po minutě?; irozhlas.cz)Vsadit v době krize na facebook používaný k šíření tlachů a dezinformací, který mají nainstalovaný pouze specifičtí jedinci, je tragické. Divím se, že krizovou komunikaci nepokoušeli vést přes aplikaci čínského obchodu s hadrami Temu.