Jsou tyhle služby dnes již normální?

V sobotu večer jsme se rozhodli vyrazit na nedělní oběd do restaurace. Manželka zkoukla www a provedla rezervaci. Kromě toho, jednalo se o podnik, kde by jedna z dcer chtěla mít svatbu, takže se vlastně jednalo o průzkum bojem.

Po příchodu jsme zjistili většina fotografií na webové stránce pouze obluzuje hosty, protože ukazuje část podniku, kde jsou polstrované židle, na stolech ubrusy a naaranžované sklo. V tu chvíli ovšem část zavřenou. Pouze jeden obrázek byl z holohospody kde se uvedené vymoženosti nevyskytovaly. Znáte to ale. Když už někam dojedete, máte hlad, tak si nechcete kazit den ani manželce shazovat její výběr a dělat „rapla“. Člověk doufá, že počáteční drobné problémy budou překonány a vše se v dobré obrátí.

Slečna nás hned u vchodu přivítala nikoliv pozdravem, ale útočnou otázkou: „Máte rezervaci?“. Po kladné odpovědi jsme byli usazeni právě do holohospody. Studené židle bez podsedáků, stoly prosté ubrusů (prostírání), polévka servírovaná bez podkladového talíře a ubrousku, do kterého by šlo utřít ústa. Musel bych vzít ubrousek pod příborem, ale to znamenalo položit jej přímo na stůl. Brrr, něco takového nejsem schopen udělat. Kdoví jakou multifunkční (na zem, záchod) hadrou jsou stoly utírány.

Jediný věšák na kabáty (tyčka dlouhá 1 metr) pro cca 45 hostů stál mezi dvěma stoly. Krajní bundy ležely na zádech zde sedícím hostům. Kdo chtěl s oblečením manipulovat, tak se musel přes tyto hosty natahovat. Divím se, že to snášeli a někoho nepřetáhli ramínkem nebo s nimi nezaútočili na obsluhu. Zbytek oblečení visel nevzhledně po lokále přes opěradla židlí nebo byl na nich položen. No, alespoň něco. Nedávno jsem navštívil opětovně a neprozřetelně holokino (nazývám tak multiplex, multikino), protože děti dostali od Ježíška vstupenky. Zde nejsou šatny vůbec a hubertusy musíte držet na kolenou.

U vedlejšího stolu seděla společnost se psem o váze cca 30 kilogramů, kterého obsluha musela překračovat. V sedu měl hlavu nad úrovní stolu a z uličky pozorně sledoval, co máme v talíři. Smrděl, neměl koš a vodítko bylo pouze navlečeno na noze nábytku. Kdykoliv mohl vystartovat a někoho pokousat. Jestliže tohle nevadí majiteli a psi dělají větší útratu než lidští hosté, prosím. Tak by u vchodu měla být cedulka s nápisem "Čoklí hospoda". Můj názor je, že pes do restaurace nepatří a opak je znakem zoufalství majitele, podbízejícího se těmto "hostům".  Nechápu také, proč lidé psy nenechají doma a cpou se s nimi úplně všude. Bohužel v našem případě pes vylezl z pod stolu až když jsme měli objednáno. Jinak bychom se otočili na podpatku a ihned odešli.

Slečna přišla pro objednávku pití a potom jídla. V pořádku. Polévky ale donesla dříve než pití a ne všechny tři naráz, ale napřed dvě a potom jednu. Naposledy jsem servírování jídla pro společnost  "najednou" vysvětloval ve vietnamské restauraci a už se to tam neopakovalo. Zde mám obavu, zda jsou ve své aroganci vůbec přístupni argumentům.

Podnik otevírali v 11:00 a již v 11:40 z nabídky chyběla pečená žebra, králík, aniž tato jídla někdo v lístku přeškrtl. Pravda, jídelní lístek by potom vypadal jako za socialismu, ale co se dá dělat, že? Nemohu si hrát na něco "hoch nóbl", co nejsem. Tady si ale hráli a hodně.     

Denní nabídka na tabuli před podnikem nebyla doplněna do jídelního lístku třeba vloženým listem. Zřejmě se předpokládá, že si ji máte vyfotit do telefonu, abyste u stolu věděli, co obsahuje.

Hovězí líčka na víně s bramborovou kaší měla udávanou hmotnost 200 gramů, ale zřejmě nikoliv pouze maso, ale i s přílohou. Jedná o nějakou novou a pro zákazníka velice nepříjemnou módu, která se mi jeví hodně drzou. Moje blbost. Na místě mi hned nedošlo, že třikrát větší BBC kuřecí steak (jedno ze 4 hlavních jídel) má také 200 gramů. 

Slečna mi dvakrát sebrala jídelní lístek. Jde o takový český zvyk. Poučování provozovatele, že je to v souladu se zásadami správného stolování, když na stole není ani ubrus, se mi zdá k popukání. Na dámských toaletách chyběly v kabinách klíčky. Podle manželky je to silně nepříjemné, když můžete čekat, že k vám někdo vtrhne. Provozovatel tvrdil, že byly ukradeny. Co je ale hostovi po tom?

Byl jsem "měkký" a za tento „výkon“ útratu zaokrouhlil z 1525 korun na 1550 korun (za 4 osoby mimo Prahu na maloměstě). Však mi také slečna 50 korun vrátila v korunách a neřekla ani nahledanou. No jestli do této holohospody chodí klientela, který podobné móresy toleruje, odměňuje obsluhu stovkami a osádka (dnes je cool psát staff) si díky tomu myslí, že takto vypadají služby na úrovni, tak já jsem opačného názoru.

Za opravdovou třešničku na dortu považuji sdělení na webové stránce podniku, že provozovatel je právně zastupován advokátní kanceláří, včetně umístění „prokliku“ na její stránky. Také znak nové doby. Zřejmě varování, že kdo z hostů jenom cekne, tak bude řešen právně.

Provozovatel vše výše uvedené zážitkové zážitky považoval za normální s tím, že lidi by chtěli perfektní služby nejraději zadarmo. Arogantní byl až to bučelo. Jenže my jsme chtěli za své peníze pouze normální služby. .  

Jaký máte názor? Je tohle všechno již dnes normální a nezbývá než si vařit doma?