Digitalizace státu je jedna velká lež

Stát lživě vydává za digitalizaci to, že údaje od jeho poddaných proudí ke státu digitálně. Vůbec nebere v potaz, že dané údaje již má stát k dispozici, kolik stojí jejich pořízení ani to, k čemu užitečnému mají sloužit.

Politici slibují snížení byrokracie pomocí digitalizace. Lživě vydávají za digitalizaci to, že údaje od poddaných proudí ke státu digitálně. To má být podle nich digitalizace. Vůbec neberou v potaz, že dané údaje již má stát k dispozici a k čemu užitečnému mají sloužit. Kromě toho, že si někdo v útrobách státní správy jen tak z osobního rozmaru řekne, že toto by bylo dobré vědět.

Stát zřejmě předpokládají, že elektronická výměna dat (spíše jednostranné vyžadování dat od poddaných) nic nikoho nestojí. Jenže údaje někdo musí vyhledat, shromáždit, zapsat do databáze, pro výměnu dat se státem pořídit drahý personální/mzdový počítačový program (bez toho nejde mzdy zpracovat), nakupovat jeho aktualizace, platit školení pro ty, kdo s ním dělají……. Vše stojí peníze, čas, peníze, čas, peníze, čas.....

Průměrně inteligentní člověk si představuje digitalizaci státu následovně:

1) bude vycházet z principu, že informace, které má stát k dispozici, nebude (a nesmí) vyžadovat,

2) stát bude požadovat pouze smysluplné údaje,

3) bude řešena tak, že dojde k ušetření nákladů u informačních poplatníků i u uvnitř státní mašinerie,

4) převod na elektronické vyřizování agendy povede k nutnosti systematizovat procesy ve stání správě a tím se odhalí počet a složitost agend, včetně jejich nesmyslnosti a duplicity,

5) předaná, zpracovaná a publikovaná data umožní posoudit účinnost a smysluplnost toho co stát dělá.

Nenaplňuje se ani jeden z uvedených předpoklad.

Pár příkladů:

a) při změně jména zaměstnance (např. v případě sňatku) ČSSZ požaduje, aby jí tato změna byla nahlášen; přitom tento údaj je v základním registru státu, kam toto vkládá přímo matrika a z nich by přec měla čerpat i ČSSZ; zaměstnavatel nemůže provést u sebe ani hlásit někde jinde změnu jména zaměstnance na základě ničeho jiného, než dokumentu vydaného státem, takže není důvod, aby státu hlásil to, co je mu již známo,

b) zaměstnavatel ČSSZ oznamuje zaměstnání cizince a současně má povinnost toto oznámit i Úřadu práce, obě dvě instituce jsou údy MPSV, resp. státu, není tedy důvod, aby si předávali duplicitně,

c) ČSSZ požaduje po zaměstnavateli informaci, odkdy pobírá zaměstnanec starobní důchod. Pro zaměstnavatele tento údaj nemá žádný význam. Nemá proč by jej zjišťoval a uchovával. ČSSZ se přitom ptá na to, co má sama k dispozici. Perličkou je, že potvrzení vystavované ČSSZ o tom, že někdo pobírá starobní důchod neobsahuje údaj od kdy jej pobírá.

d) ČSSZ nabízí možnost, aby zaměstnavatel byl informován pomocí datové schránky o průběhu vyřizování žádosti o důchod zaměstnance; za 6 let a po mnoha odchodech do důchodu, které byly spojeny se vznesením tohoto požadavku, nepřišla poddaným požadovaná informace ani jednou,

e) ČSSZ požaduje po zaměstnavateli informaci, zda zaměstnanec žádá o sociální dávky. Pokud si zaměstnanec od mzdové účtárny vyžádá podklad v papírové podobě, nikdo neví, zda jej použil nebo ne.

f) Tragikomická je povinnost přihlásit zaměstnance 8 dní před zahájením práce. Dnes se toto pravidlo vztahuje pouze na cizince. Chcete najmout uklízečku a nemůžete. Zásah dobrovolných hasičů se bude muset hlásit 8 dní před vypuknutím požáru. Existuje bezpočet příkladů absurdních dopadů tohoto pravidla. Ano, díky podvodům v zaměstnávání unikají miliardy korun. Třeba pracovní agentury, které jen zastírají obchod z bídou by měly být zrušeny. Nešlo by to ale řešit jinak? Třeba, že v případě kontroly by museli být všichni zaměstnanci přihlášení? Pokud nejde uzavřít svobodně dohodu, že jedna strana něco udělá a druhá ji zaplatí, jde o projev zhroucení civilizace.

g) Přijdete na Úřad práce a při pohovoru se klienta úřednicí mimo jiné ptají, jaké má omezení. Když řeknete, že jste opatrovníkem postižené příbuzné, tak jej pošlou na sociálku, aby donesl potvrzení. I když jde o dva údy jednoho a téhož ministerstva práce a sociálních věcí,

h) pokud máte na nemovitosti např. věcné právo dožití pro příbuzné nebo cokoliv jiného, co je vázáno na konkrétní osobu, při jejich úmrtí nedochází k automatickému výmazu; přitom stát by měl sám detekovat úmrtí v registru obyvatel a provést výmaz; místo toho musíte sehnat dokument o úmrtí, vypracovat a podat katastrálnímu úřadu návrh na výmaz, zaplatit poplatek,

ch) věcná práva sjednaná na dobu určitou také katastrální úřad nevymaže automaticky; tato logická, samozřejmá věc, pro státní byrokracii věc revoluční, byla teprve nedávno vtělena do návrhu novely zákona o katastru nemovitostí, o níž samozřejmě není jisté, zda se dostane na projednání poslanecké sněmovny a zda bude přijata.

Když byrokracie k získání povolení ke stavbě trvá déle než ji technicky postavit, je to důkaz kolapsu civilizace. Stejně jako když chcete po někom něco udělat a on může až za 8 dní.

g) VZP (pro hnidopichy, pro tento problém není směroplatné, že zdravotní pojišťovny se tváří jakoby byly nestátní) požaduje nahlášení žáků, kteří jsou o prázdninách studenty na příslušné škole, zřejmě kvůli tomu, že za tyto osoby stát hradí zdravotní pojištění. Vzhledem k tomu, že nejsou zaměstnanci, jejich data se nenachází v mzdové systému školy (který má komunikační nástavbu se státem) a takové předání dat je čistou partyzánštinou. Takže se vygenerují údaje z programu EDUKIT (což je jeden z mnoha používaných komerčních programů pro evidenci žáků a komunikaci s jejich rodiči; stát nemá žádný program pro evidenci žáků a studentů) v excelu. Ten ovšem VZP neumí zpracovat a předpokládá, že někdo bude tyto údaje přepisovat jeden po druhém.

Úplně směšným je, že přes veškerou brutální byrokracii se platby sociálního a zdravotního tzv. pojištění (jedná se ve skutečnosti o daň) jednotliví zaměstnanci nemají individuální evidenci svých plateb.

Tzv. jednotném měsíčním hlášení

Podvod s tzv. digitalizací státu leze dokumentovat na tzv. jednotném měsíčním hlášení. Uplatnění výše uvedené zásady číslo 1 (stát nevyžaduje údaje, které již má) by znamenalo, že zaměstnavatel předá státu identifikační údaj zaměstnance (v podobě rodného čísla nebo nového osobní identifikační číslo - OIČ, aby bylo jasné, o koho jde) a k tomu přidá unikátní údaje, které u vznikají pouze u něj. Podle všeho architektury IT systémů státu nikdy nepočítala se zasíláním pouze unikátních údajů, které by se párovaly pomocí identifikátoru (rodné číslo, osobní identifikační číslo) s již existujícími údaji v databázích státu. Proč by to stát dělal, když může zavelet a vy jste povinni mu zjistit a poslat vše co si zamane?

Realita je prostě opačná. Zaměstnavatel bude v tzv. jednotném měsíčním hlášení opakovaně předávat státu údaje jako jméno, příjmení, datum narození, pohlaví, bydliště své, svých dětí, manželky………… celkem 147 údajů, které z velké časti má stát k dispozici ve svých registrech. Rozsah vyžadovaných údajů určuje nařízení vlády č. 417/2025 Sb. k provedení zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (zákona č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele).

Obsah jedné z mnoha tabulek, zahrnující snad nejabsurdnějších požadavky jsem umístil na konec textu, kde se můžete pokochat. Opakuji, skoro vše, co se v ní požaduje, má stát k dispozici.

Ještě podivnější je, že na každém rohu číhají omezení daná GDPR, ale zaměstnavatel má pro stát shromažďovat citlivá osobní data, třeba údaje o invaliditě. A jak zaměstnavatel donutí zaměstnance, aby mu poskytl citlivé osobní údaje? Stát se zřejmě spoléhá na již vštípenou poddanskou mentalitu. Prostě zaměstnavatel si vyžádá údaje a zaměstnanec nemá co přemýšlet nad tím, proč a nač jsou poskytovány.

Doufejme také, že nebude docházet ze strany ČSSZ k omítnutí zaslané informační dávky s logikou „je tam chyba, najdi si kde“, tak jak se tomu děje v jiných případech předávání informací státu. Není také jasné, v jakém formátu dojde v prvotní fázi od státu OIČ a jak jej dostat do systému. Nedivil bych se, kdyby stát předpokládal, že mnohomístné čísla OIČ budou lidé ve firmách přepisovat ručně (přitom stát bude v hlášení vyžadovat OIČ i rodné číslo).

Uvítám další názory a rozbory šílenosti nazývané tzv. jednotném měsíčním hlášení.

U níže uvedených údajů si sami udělejte obrázek, zda je má stát již k dispozici. Svoje poznáky jsou dal přímo do tabulky.

Část C - Výčet údajů pro účely vedení evidence zaměstnanců; uživatelé údajů a právní předpisy, na jejichž základě jsou jim údaje zpřístupňovány, a zvláštní obsahová struktura podání „Přihlášení zaměstnance“

10051	IK MPSV (Osobní identifikační číslo - OIČ)
10053	Příjmení					4, 11
10054	Jméno					4, 11
10055	Titul- proč by měl zaměstnavatel toto znát, když je zaměstnanec na pozici, kde titul nepotřebuje?					4, 11
10056	Datum narození					4, 11, 12
10057	Rodné číslo					4, 11
10059	Pohlaví					4, 11, 12
10063	Rodné příjmení					4, 11
10064	Dřívější příjmení - proč by měl zaměstnavatel toto znát, zvláště v případě přejmenování na vlastní žádost?					4, 11
10065	Stát					4, 11
10066	Obec					4, 11
10067	Státní občanství					4, 11, 12
10076	Kód adresního místa					4, 11
10077	Ulice					4, 11
10078	Číslo popisné					4, 11
10079	Číslo orientační					4, 11
10080	Obec					4, 11
10082	PSČ					4, 11
10083	Stát					4, 11
10505	Kód adresního místa					4, 11
10506	Ulice					4, 11
10507	Číslo popisné					4, 11
10508	Číslo orientační					4, 11
10509	Obec					4, 11
10510	PSČ					4, 11
10511	Stát					4, 11
10512	Kód adresního místa					4, 11
10513	Ulice					4, 11
10514	Číslo popisné					4, 11
10515	Číslo orientační					4, 11
10516	Obec					4, 11
10517	PSČ					4, 11
10519	Ulice
10520	Číslo popisné
10521	Číslo orientační
10522	Obec
10523	PSČ
10524	Stát					4, 11
10086	Zdravotní omezení přiznané od - proč by měl zaměstnavatel toto znát?					4, 11
10087	Zdravotní omezení přiznané do- proč by měl zaměstnavatel toto znát?					4, 11
10090	Držitel karty ZTP/P					4, 11
10085	Typ zdravotního omezení					4, 11
10091	Nejvyšší dosažené vzdělání podle KKOV - proč by měl zaměstnavatel toto znát?					4, 11, 12
10102	Kód zdravotní pojišťovny					4, 11
10113	Druh důchodu- proč by měl zaměstnavatel toto znát?					4, 11
10114	Pobírán od- proč by měl zaměstnavatel toto znát?					4, 11
10115	Poživatel předčasného starobního důchodu					4, 11
10504	Poživatel starobního důchodu se sníženým důchodovým věkem					4, 11
10120	Název zaměstnavatele					4, 11
10224	Datum skončení zaměstnání					4, 11
10526	Předpokládané/á místo/a výkonu práce					4, 11, 12
10527	Místo výkonu práce uvedené v pracovní smlouvě zaměstnance					4, 11, 12
10528	Název obce					4, 11, 12
10529	Kód obce					4, 11, 12
10234	Profese – unikátní údaj, k čemu je ale potřeba?					4, 11, 12
10235	Název pozice– unikátní údaj, k čemu je ale potřeba?					4, 11
10502	Bližší určení pracovněprávního vztahu– unikátní údaj, k čemu je ale potřeba?
10525	Druh zaměstnání – unikátní údaj, k čemu je ale potřeba?					4, 11
10377	Průměrný měsíční čistý (pravděpodobný) výdělek					4, 11, 12, 13
10381	Důvod ukončení služebního poměru					4, 11, 12, 13
10534	Důvod předčasného ukončení
10530	Jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru ( § 271ca zákoníku práce)					4, 11, 12, 13
10531	Odstupné podle § 67 odst. 1 zákoníku práce					4, 11, 12, 13
10532	Odchodné					4, 11, 12, 13
10533	Odbytné					4, 11, 12, 13
10386	Doba trvání důchodového pojištění ze zaměstnání od					4, 11
10387	Doba trvání důchodového pojištění ze zaměstnání do
10396	Název přílohy
10397	Popis přílohy
10400	Data přílohy