Božská Sicílie

Tak a je to zase tady... Moje malá vnitřní krize, ve stylu: ach jo, chci někam jet! Pro tentokrát padla volba na Sicílii.

Jsem poměrně nenáročný, pro někoho zvláštní cestovatel. Chtěla jsem jet k moři, ideálně mimo sezónu... Všichni si ťukali na čelo, proč letím v dubnu, vždyť se nedá koupat! A já jen těžko vysvětlovala, že se radši na moře dívám, sbírám mušle jen tak pro zábavu a že koupání mě bere, až když je na sluníčku k nevydržení :).

Začátkem dubna tedy s mamkou startujeme směr Trapani (až později jsme se dozvěděly, že Trapani je po Palermu významným centrem mafie - nečekaně)... Jedeme na 5 dní a plánejeme takový akční relax. Ubytování máme přímo v nádherném historickém centru Trapani. Chvilku nám trvá než ho najdeme, ale to už je taková moje malá tradice, něco hledat v mapě :). Nakonec jsme po půlhodině došly k našemu hotelu. Ubytoval nás náš pan Mário. Mário se určitě nejmenoval, ale nějak nám k němu to jméno sedělo.

Pokoj byl složen z kuchyňky, koupelny a ložnice. Byla jsem docela v šoku, když jsme nenašly toaletní papír, ale bidet :-/. No nic, stejně se tam jdeme jen vyspat. Ještě ten večer jsme si zašly na výborné špagety Carbonara a zalehly do naší manželské postele. V noci byla docela zima, ale nic, co by se nedalo přežít. Když jsme si ráno dávaly cigaretku z terásky, zarazil a pobavil nás výhled. Z okolních oken visely na špagátku odpadkové koše... Jinému by se to nemuselo líbit, ale já mám odlišnosti ráda :).

Hned první den jsme objevily výbornou pekárnu s kavárnou a tam jsme až do odletu trávily každé ráno. Miluju ty chvíle, kdy si dávám čerstvé pečivo, u toho popíjím capuccino a vychutnávám si ten klid. Oproti rannímu spěchání do práce je to příjemná změna. Nutno podotknout, že na Sicílii bylo jídlo i služby celkem levné. Tato snídaně bohů nestála pro dva více než 6 euro. A jak jsme byly spokojené s pekárnou, tak jsme byly spokojené i s ostatními restauracemi. Sicilské jídlo je prostě TOP! Nejvíc jsme si pochutnaly na mořských plodech, víně a zmrzlině. Lidé byli ochotní, ale ne vlezlí, což je pro mě ideál. Nemám ráda číšníky, kteří vás nahánějí do restaurací a vnucují se. Vyhovuje mi si v klidu vybrat a nenuceně si povídat a tohle Sicílie splňuje.

Den první byl docela náročný. Není čas, ztrácet čas. Jdeme se projít podél přístavu až na samotný konec Trapani. Každé ráno se zde konají rybí trhy. Lehce pofukuje vítr, takže bundu sneseme. Dojdeme až k věži, odkud je nádherný výhled na moře... a co dál? Z Trapani vede lanovka do sousedního městečka Erice, tak se vydáme tam. Je to zážitek, výhledy luxusní, jen mě trochu mrzí, že tam nejsme déle, klidně bych si to do Erice vyšlápla po svých. Každopádně investice do tohoto výletu se vyplatila, je tam nádherně. Všude kamenné domky, chodníky, prostě nádhera. Na Sicílii se mi líbí, že není načančaná, dokonalá. Je taková svá, oprýskaná, divoká... Na někoho může působit místy i zanedbaně, ale možná i tohle je to to pravé kouzlo.

Další den trávíme v Trapani a to procházkou po historickém centru, válením se u moře a taky se zapleteme do Velikonočního průvodu. Ten průvod byl pro mě docela děsivý. Slyšely jsme z dálky hudbu, která připomínala hudbu z filmu kmotr, ovšem zvědavost nás hnala ke zdroji, až jsme došly ke kostelu... Tam bylo vše nazdobené a hrál orchestr. Jak jsem později zjistila, tak hrál Sicilské velikonoční písně, které jsou takové ponuré, až strašidelné. 

Ovšem Trapani nám je malé a tak se ještě stíháme vydat dál, vlakem do Marsaly. Je to necelou hodinku jízdy. Vlaků tam moc nejezdí, tak je fajn si dopředu zjistit jízdní řád. Váhaly jsme nad půjčením auta, nicméně mě vždy odradil (pro mě nesmyslný) depozit ve výši 1000 eur a taky někdy svérázná jízda Sicilanů. Jsem zvyklá na Řecko, ale tohle už bylo zase o level výš. No tak třeba jindy :-D. V Marsale se procházíme, dáme si jídlo a jedeme zpátky.

Když si to přeberu zpětně, Sicílii rozhodně doporučuju. Vše tam funguje jak má, lidi jsou milí, vstřícní, ceny přívětivé. Asi to není místo pro zhýčkané cestovatele (i když lidi, co cestují jen po resortech s allinclusive, nejsou cestovatelé)... Nadchlo mě jídlo, nadchla mě krajina, architektura, atmosféra a díky tomuto výletu jsem se otevřela Itálii a věřím, že se tam brzy vrátím. I když, teď mám před sebou ještě Zakynthos a Azory... Pohrávám si s myšlenkou, že se vrátím do Kanady... No pohrávám, už to mám do detailů naplánované... čekám, až se dají do prodeje letenky na příští podzim :)...