cestovani zdar!

Mate spravne kamaradky.

Na svych cestach mam vztahy, starosti a povinnosti odlozene nekde hluboko v podvedomi a snazim se 100 % vstrebavat mistni zazitky.  

Snazim se dokopat aspon k tomu, abych obcas poslala rodine zpravu, ze jsem v poradku, ale beru to jako povinnost a odtrzeni od dovolene…  Neco jineho je, kdyz mi urcita situace nekoho pripomene, tak pak vetsinou dotycne(mu) taky hned textuju – “Skoda, ze tu nejsi se mnou, xxx..  by Ti moc chutnalo..”