Za patnact let se nic nezmenilo.

Pred patnacti lety jsem delala pruvodkyni v Pompejich pro turisty ze stredni a vychodni Evropy. Podminky byly zoufale, spina, nelegalni stanky, nacerno postavene restaurace. Cely areal vykopavek byl chranen jen deravym plotem. Diry v plotu vystrihli zlodeji, kteri v noci chodili do arealu vykopavek krast, spravci podplaceni sberateli casto o zlodejich vedeli, zavirali vsak oci.          

Pompejsky pes odpocivajici v anticke vileFederFauna

V Pompejich bylo zamestnano kolem 500 lidi, kteri se meli starat o poradek a udrzbu pamatek, do prace ale moc nechodili, v arealu jich vetsinou nebylo videt vic nez 50. Pracoval tam tym 12-cti starych archeologu, kteri mezi sebe nikoho mladeho a schopneho nepustili, jen sve pribuzne.

Co mne jako pruvodkyni, ktera se ma starat o turisty nejvic zlobilo bylo velke mnozstvi toulavych, casto i nemocnych psu. Nekteri meli i nemoci prenosne na cloveka jako napr. prasivinu. Obtezovali turisty zadonic jejich svaciny. Mocili a kaleli na jedinecne pamatky obrovskych hodnot. Jsou lide, kterym psi nevadi, jsou taci, kteri se jich boji a jsou i taci, kterym psi vadi. Nezridka se stalo, ze turiste, kteri odhaneli doterne ctvernozce razantnim zpusobem, byli psy napadeni a pokousani.

Na me stiznosti mi spravce odpovedel, ze toulavi psi patri k Pompejim jak holubi k Benatkam. Namitla jsem tedy, ze by to meli napsat do reklamnich platku, tak aspon turiste vedi co je v Pompejich muze potkat. Nacez mi bylo zdeleno, ze nejaka divenka z vychodu tady nema nikoho co ucit.

Srdce se mi bolesti sevrelo, kdyz jsem v novinach cetla, ze v Pompejich spadla vyznamna puvodni pamatka Dum gladiatoru. A co to vidim na fotce? V rujnach Schola Armaturarum Juventis pobihaji tri toulavi psi. Neni to davno co jsem slysela, ze spolecnost LAV, ktera se zabyva ochranou psu dostala od statu 102 tisic eur, aby vycistila Pompeje od toulavych psu. Mluvci LAV se brani, ze psy sterilizovali a odstranili ty agresivni. Dostali vsak penize s tim, ze z Pompeji psi zmizi.

Je videt, ze za patnact let se nic nezmenilo. Jenom to, ze na pamatky moci a kali (mozna) sterilizovani psi. Myslela jsem, ze EU zakroci a udela poradek, ale i tam maji stach a radeji zaviraji oci. Pompeje by mela ridit mezinarodni komise. Kdyby byly v rukou dobrych a kompetentnich spravcu, mohly by si na sebe vydelat samy. Je to poklad cele Evropy, nikde jinde na svete nenajdete nic podobneho a jedinecneho. Bohuzel Pompeje se nachazeji na jihu Italie v Kampanii a zde nevladne stat, ale Camorra. Pohadkove se obohacuje nekolik desitek lidi a vyznamne svedectvi minulosti se ztraci do nenavratna.

Kazdorocne Pompeje navstivi 2,5 milionu turistu. Penize za vstupne si nechava sprava arealu, parkovne na parkovisti pred arealem stoji 7 eur za hodinu, navic dostavaji velke penize od statu a pamatky chatraji dal.

Seriozni cast italskych archeologu je rozzlobena, zadaji aby se zastavily vykopavky a zbytek mesta zustal neodkryty pro budouci generace, kdyz nejsou schopni udrzovat to co je odkryte. Vedouci Associazione archeologi nazionale ( Narodni spolecnost archeologu) Tsao Cevoli jiz dlouha leta upozornuje na spatne hospodareni v Pompejich. Nyni se pta, zda si lidstvo uvedomuje co ztraci?

Ministr kultury Sandro Bondi se vymlouva, ze je to letita chyba predeslych vlad. ,, Kdybych tam mel jet ted udelat poradek, musel bych si sebou vzit rovnou celou patrolu karabiniku a policii," uvadi S. Bondi. Proc to tedy neudela ?

Pred dvema lety jmenovala vlada komisare, ktery se mel zabyvat spatnou spravou pamatek. Dostal od statu 79 milionu eur, ale skutek utek, penize jsou ty tam a pamatky padaji.

,,Je nepripustne, ze jen trochu zaprsi a spadne vzacna pamatka jako je Dum gladiatoru," rozciluje se prezident Italie G. Napolitano. Slova a zas jen slova. Vsichni jen mluvi a mluvi, ale konkretne nikdo nic neudela.

Utery 30.11.2010 - spadla cast Domu moralisty, ktery se nachazi jen 20 m od Domu gladiatoru.

Streda 1.12.2010 - spadly dalsi dve zdi dlouhe temer tri metry.

Ministr Bondi vsechno jen bagatelizuje, na nic vic se nezmuze.

Pompeje byly zasypany popelem sopky Vesuvu v srpnu r. 79, systematycke vykopavky se zde vedou od r. 1860. Zachrana Pompeji neni jen veci Italu, ale nas vsech Evropanu. Pokud bude dal devastovano toto velkolepe archeologicke naleziste svetoveho formatu je to nenavratna ztrata pro cele lidstvo.