Před pár lety by byly nahaté potetované holky
s piercingy, co se fotí v odvážných pózách, považovány za nevkusné,
sprosté a nevychované. Dnes jsou pro mnohé sexuálním symbolem nebo alespoň zpestřením
v jinak stereotypním erotickém průmyslu.
Neobycejná krása suicide girls.(da)
Pro někoho je ikonou sexu prsatá Pamela Anderson, pro jiného půvabná Marilyn Monroe, pro dalšího slečna na obálce Maximu – všechny je ale spojuje jedno: prvoplánové krásky s ideálními mírami, přitažlivým úsměvem a lacinými gesty. V roce 2001 se tento prototyp „sexuální mašiny“ měl změnit. Už žádné silikonem zlepšené bárbínky, ale skutečně krásné ženy, ze kterých bude na fotografiích čišet originalita, jedinečnost a netypická krása. Tak vznikl server suicidegirls.com (v překladu sebevražedné dívky) - nejprve byl pouze online sbírkou obrázků „alternativní“ krásy, dnes se již rozrostl na komunitu, kde si členové (po zaplacení určité částky) mohou vytvořit profil, psát blog, vkládat své fotografie, seznamovat se s ostatními a propagovat svou uměleckou tvorbu. To vše sleduje milion návštěvníků týdně.
Název vysvětluje dnes devětadvacetiletá Missy, která je matka celých SG: „Lidé by neměli ukazovat svou osobnost tím, co poslouchají. Termín suicide girl dobře popisuje děvčata, která se nesmíří se sociální sebevraždou tím, že by byly stejné jako ostatní.“ Sama Missy pro SG pózuje i fotí, celý server řídí však Spooky.
Prvními SG dívkami byly ženy, které své tělo nikdy nesvěřily pod ruku plastického chirurga, ale nechaly si jej upravit tetováním a piercingem. Výrazná barva na vlasech, křiklavý make-up a nezvyklé oblečení už jen doplňovalo image sebevědomé ženy, která nechce zapadnout mezi klasické krásky. SG jsou vyhublé, štíhlé, oblé i tlusté. Prsaté i ploché, bílé i barevné. Spíše než nádherné, možná zajímavé a neobvyklé. SG může být studentka ekonomie s růžovými vlasy, punková zpěvačka s čírem, i baculatá potetovaná maminka dvou dětí.
Dívky samy rozhodují jak budou fotky vypadat, co budou mít na sobě a co ze svého těla ukážou. Server jim nabízí vyjádřit svojí vlastní sexualitu, fotky jsou vybírány podle toho jestli jsou upoutají návštěvníky, ne jestli splňují mantinely přitažlivosti. SG se za pár let staly slavnými a jejich těla kolují po internetu neskutečnou rychlostí. Najdou se ale i kritici celého projektu.
SG se vždy prezentují jako rozmanité seskupení všech, kteří jsou odlišní. Všechna ta otevřenost ale končí přijímacím protokolem – zdlouhavou záležitostí, kterou musíte projít, aby se vaše fotky na serveru vůbec objevily. Po zaplacení čtyř dolarů za měsíc se můžete kochat pohledem na ostatní dívky a nakupovat věci s logem SG – knihy, DVD, oblečení, skateboardy... Tohle trochu zavání továrnou na peníze. Bývalé členky SG se na svých stránkách svěřují s tím, že majitel Spooky se k nim chová neurvale, odmítá jim platit domluvené peníze a oni kvůli smlouvě, kterou uzavřely se suicidegirls.com, nemohou pracovat nikde jinde. Podle Missy a Spooky jde o smyšlenou kritiku a pomstu za to, že dívky nebyly vybrány na SG turné. Každopádně to vypadá, že sen o nezávislém společenství plné neobvyklé krásy je pouhou komerční záležitostí.
________________
Zdroj: http://suicidegirls.com/
