- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
To si dodnes připomínám pokaždé, když odhrnu vlasy s čela. Ale zas tak hrozné to není.
Poslední neštovice na světe byly diagnostikovány v 70 letech někde v Africe.
Autorka nejspíš tehdy dostala prachobyčejné spalničky. Ale neštovice se na titul příspěvku do blogu více hodí, více lidí si ho přečte a je z toho větší karma. Co na to autorka?
ano,dělala jsem to jenom kvůli větší karmě! první jsem tam chtěla napsat aids, ale pak jsem si říkala..ne to je nuda..aids má v dnešní době každej, zkusim ty čtenáře natáhnout na neštovice!
že ta ochrana by měla být v mezích, aby přílišná péče nezpůsobila opak a nevytvořila cukrovou panenku.
Jo jo neštovice - taky vzpomínám:o) Ležela jsem pod peřinou a snažila se vystrčit aspoň nohu. A ta touha se poškrábat!
Ležel jsem na peci, pod sebou beraní ajzboňácký kožich, na sobě duchnu a ksicht nalíčený tekutým pudrem. Pode mnou hřála kachlová kamna, z plotny vonělo kyselo a z trouby pečené brambory. Od země mě dělily čtyři schůdky, které jsem zdolával pouze z důvodu vykonávání svých potřeb, a jinak jsem jsem se týden z důvodu zastydnutí, z pece ani nehnul. Ke spokojenosti prarodičů i rodičů jsem své neštovice přestál bez úhony, a mě zůstaly jen tyto příjemné vzpomínky.
ty zdravé si svým "hazardováním se zdravím" posilují imunitu. Ty opečovávané nastydnou při lehkém vánku, protože jejich imunita nemá trénink.