Stejně tak jako rodiče odkládají svá nezbedná dítka na prázdniny k babičkám a dědečkům, odložila jsem i já Kočku k mamince. Z Prahy plné smogu, cinkajících tramvají a hlasitých opilců zmizela Kočka na tři měsíce na jih - do čisté přírody plné zpívajích cvrčků a hvězdné oblohy.
nejhodnejsi kockaLV
Dobrá, to si trochu vymýšlím. Ze čtvrtého patra, kde Kočka poskakuje po parapetu, vyhřívá se za oknem a já neustále trnu, jestli z té výšky nespadne na chodník, přesunulo se tohle bláznivé a neposedné zvíře za okno do prvního patra. Zákaz lezení po okně byl ustanoven hned první den, kdy Kočka nenápadně zmizela pootevřeným oknem ven, začala se seznamovat s místními pouličními kočkami a nalezena byla o hodinu později u odpadkových košů. "Lenko, to já nevim, jak ji budu hlídat, možná by sis ji měla odvézt zpátky," rozčilovala se maminka.
Moje maminka je milovnicí psů, což už ji poněkud předurčilo k tomu, že její vztah ke kočkám bude poněkud vlažný. Dvacet let, co svou rodičku znám, byl ale ale tento vztah přímo na bodu ledu. "Nešahej na ty kočky! Umyj si ruce! Nestrkej k nim obličej! Pojď, já ti to škrábnutí vydezinfikuju! Nekrm je! A hlavně, hlavně je, Lenko, nenos domů!" Hořce jsem plakala a chtěla zabořit svůj nos do měkkého kočičího kožíšku, ale musela jsem se psem na procházku.
Deprivace dosáhla takových rozměrů, že dva měsíce poté, co jsem se od maminky odstěhovala, jsem si pořídila kočku, kočkolit, písek, lopatku, přepravku, misky, granule, paštičky, kapsičky, hračky a spoustu dalších potřebných věcí. Náruživě jsem o všem maminku informovala, ona zatvrzele s mlčenlivým nesouhlasem odmítala sdílet mou radost. Jejich seznámení také neprobíhalo zrovna ukázkově, Kotě bylo zrovna v období, kdy si chtělo získat pozornost kousáním a drápáním, maminka odjíždějící podrápaná, ve dveřích vyčítavě ukazující na čerstvé hovínko na chodbě.
Párkrát jsem Kočku vzala na den, dva s sebou na jih. Milostivě ji tedy byl přidělen můj pokoj, nikam jinam povětšinou nesměla. "Do obýváku ji nepustim, ještě by rozdrápala gauč a byly by všude chlupy." dušovala se maminka a párkrát tleskla, aby odehnala kočku od kytky v kuchyni. "Kšc! Zmiz!"
I přesto všechno jsem se rozhodla nechat Kočku na prázdniny u maminky. V obrovské krosně jsem převezla všechny kočičí věci a z přepravky vyndala Kočku, která si nedůvěřivě prohlížela své nové teritorium. Smutně jsem se rozloučila a na dotaz: "Kdy si pro ní přijedeš?" odpověděla: "No, já nevim přesně, asi až po prázdninách." Maminku polil studený pot.
Nyní po třech měsících:
* Kočka se nejmenuje Kočka, ale Sněhurka.
* Kočka má kromě tří misek ode mě po celém bytě asi deset talířků, na kterých je tuhle trocha syrového masa, jinde zas trocha smetany.
* Kočka dříve naučená na plnou misku granulí a jednu kapsičku denně dnes granulemi pohrdá a láduje do sebe minimálně tři kapsičky denně.
* Kočka přes den spí v hodobóžovém pokoji (obýváku) na gauči a maminka sedí v křesle, aby Kočce nezabírala místo.
* V noci spí Kočce v nohách na dece u maminky a ona se (stejně jako já) bojí pohnout, aby se Kočka neprobudila.
* "Nezavírej ty dveře, vždyť ona se chce procházet z pokoje do pokoje!" volá na mě maminka, přičemž si docela přesně vybavuji, jak jsem je kvůli průvanu měla vždy zavírat.
* U večeře maminka dříve říkala, ať si vezmu ponožky a teplý svetr, protože táhne. Nyní na mě otevře okno. "Mami, vždyť je zima!" "Ale Sněhurka se ráda přes tu síťku ráda kouká ven, ona si tam takhle vleze a pozoruje, co se děje..."
* Když si Kočka občas lehne na zem, maminka má tendenci pod ní dávat ručník, protože podlaha je studená.
* Kočka má milion hraček - zmuchlané kuličky z alobalu, plyšáky na provázku, staré gumy na papír, pírko, stuhu, tužku, klubíčko... a maminka jí hračky neustále hází a Kočka se div nepřerazí, jak za nimi běhá.
* Maminka mi s úsměvem vypráví, jak se s Kočkou mazlila, a ona ji potom trochu kousla do brady.
* Kočka se netulí ke mně, ale k mamince.
Pár ukázek ze zpráv od mé maminky o Kočce:
"Kočka je v poho, ale já už začínám mít tiky, včera ráno se mně vyčůrala do tenisky, ještě že mám ty prac. boty, jinak bych asi nemohla do práce a dneska ráno se zase v koupelně vy... na ten bílý kobereček u vany, asi se jí nechtělo vyskočit do té vany, nebo si v duchu říkala, bacha za chvíli ta paní odejde, tak já ji ještě vytočím, než mně tady zavře. Takže přesně jak jsi říkala... ona je taková čistotná... Jinak jsem jí začala říkat Sněhurka, ale po dnešním výkonu v koupelně ji budu asi titulovat jinak, ale nechci být sprostá."
"Kočka je fajn, teď zrovna spí, ale taky mně naučila plno věcí, třeba zavírat za sebou špajz, minule jsem si šla vzít jenom kafe, ona tam vběhla, já to nevěděla, vrátím kafe, zavřu špajz a najednou slyším, jak tam začaly padat ty flašky, tak otevřu a Sněhurka frrrr, mazala pryč, tak od té doby špajz poctivě zavírám."
"Kočka žije, je v pořádku, když přijdu, tak spí, a večer tam lítá jak magor, v noci spí někdy se mnou, lehne na deku a já s ní nemůžu hnout."
"Jinak na dnešní noc hlásí tady na jihu silné bouřky, tak doufám, že Sněhurka nebude moc lítat, dneska štrachala, hrála si s tyčkou od žaluzií, takže fakt klídek. U tebe v pokoji ji nechávám otevřené ty žaluzie, aby v noci mohla pozorovat dění, když tam jde kočka, tak stojí na zadních, paráda. Jinak jí kupuji ty kapsičky, přece jenom jí chutnají víc, než ta konzerva, kterou měla tak na 3krát, ale moc jí nejela, anebo jsem koupila blbou. Tady u Ho-či Mina mají s kuřecím, králičím i lososím masem, tak jí dám ráno, než jdu do práce a potom večer, dneska jsem jí dala trochu jogurtu, něco snědla, ale maso je maso."
