"Omezovat umělce je zločin. Je to jako vraždit život v zárodku." tvrdil rakouský malíř Egon Schiele, známý pro své provokativní akty.
http://vancroupe.files.wordpress.com/2009/05/398px-egon_schiele_047.jpg
PLACHÝ EGON
Egon Schiele se narodil 12. června 1890 v Tullnu (blízko Vídně) přednostovi stanice Adolfu Schielovi a Marii Schielové, rozené Soukupové, jež pocházela z Českého Krumlova. Schielovi měli celkem šest dětí, jen tři se ale dožily více než deseti let: Melanie, která později pracovala u dráhy, budoucí modelka Gertrude a Egon - plachý a uzavřený, nevyčnívající a tichý. Ve škole na sebe neupozorňoval a ani neprojevoval svůj talent, bavilo ho kreslení, ale rodinou nebyl podporován. Jeho otec totiž roku 1905 zemřel, následovaly finanční potíže a poručnictví se ujal strýc Leopold Czihaczek, který miloval hudbu, ale o výtvarné umění se nezajímal. Ztráta otce Egona natrvalo poznamenala, neboť s matkou nikdy neměl příliš vřelý vztah. Motiv smrti se pro něj stal významným námětem tvorby. Také v té době vznikla spousta autoportrétů, které - podle některých zdrojů - kreslil, aby kompenzoval chybějící obdiv otce. Roku 1906 si konečně prosadil své přání a začal studovat na vídeňské akademii u malíře historických obrazů a portrétů Christiana Griepenkerla. Každý z nich měl naprosto odlišné pohledy na umění: Griepenkerl byl konzervativní, zato Egona už v té době mnohem víc zaujal styl Gustava Klimta, mistra vídeňské secese, který byl pro něj vzorem, jehož po celý život uctíval. O tři roky později spory vyvrcholily natolik, že Schiele akademii opustil a se svými přáteli založil Skupinu nového umění (Neukunstgrupe).
OKOUZLENÍ KLIMTEM
Schiele Gustava Klimta velmi obdivoval. Jeho díla ho v mnohém inspirovala a ovlivnila, což bylo znát především v počátcích. Egon ale oproti Klimtovi zobrazuje nezávislé linie velmi expresivně. Klimt svými elegantními tahy vymezuje objekt jako celek, zato Schielova kresba se zdá být lehká, často útržkovitá a přerušovaná. Slábne a sílí v závislosti na důrazu kladeném na různé detaily. V dopise dr. Josefu Czermakovi napsal: „Do března jsem prošel Klimtem. Dnes myslím, že jsem zcela jiný.“ V roce 1910 se Schiele s Klimtem konečně setkal. Vyslovil prosbu, zda by si mohli vyměnit své práce - přesněji řečeno: několik Schielových za jednu Klimtovo. Klimt odpověděl: „Pročpak si se mnou chcete vyměnit listy? Stejně kreslíte lépe než já…“ – rád souhlasil s výměnou a navíc koupil několik dalších Egonových děl.
KRUMLOV A NEULENGBACH
V témže roce si se svými přáteli Erwinem Osenem a Antonem Peschkou pronajal ateliér v Českém Krumlově. Chtěl si odpočinout, utéct z Vídně a užít si přírodu Jižních Čech. Město se starými domy ho velmi inspirovalo – hledal nové pohledy z výšin okolních kopců nebo ze zámecké věže a zobrazoval oduševnělá a osamělá zákoutí domů. Dále se zaměřil na akty – s bývalou Klimtovou modelkou Wally Neuzilovou se zabydleli v zahradním domku, ale zanedlouho byli oba vyhnáni kvůli svému nezávaznému způsobu života a hlavně proto, že Schiele kreslil velmi mladé slečny. „Nechci myslet na Krumlov, tak rád mám to město, ale lidé tam neví, co činí,“ říká Schiele, když opouští město, do něhož se poté často vrací a vždy nakrátko pobývá v hostincích. Skici pak zpracovává ve svém vídeňském ateliéru. Egon i Wally se tedy přestěhovali na venkov do Neulengbachu nedaleko Vídně, kde se nadále věnovali aktům. Roku 1912 byl Schiele zatčen – obžalovali ho z únosu a znásilnění nezletilé dívky. Toto obvinění bylo později odvoláno, ale Schiele byl na tři dny uvězněn za šíření nemorálních kreseb.
NEMORÁLNÍ AKTY
Později se začal zajímat o fotografie, pořizoval originální snímky a zdokonaloval se v technice leptu. Stále pokračoval v aktech a po určitou dobu mu byla jeho jedinou modelkou manželka Edith, se kterou zůstal až do smrti. Schiele si liboval ve velmi odvážných, nebo dokonce obscénních pozicích a neznal žádná tabu. Edith tedy raději přenechala tuto práci profesionálním modelkám, které v té době měly postavění podobné prostitutkám a nemohly jen tak odmítat práci. Schiele zachází s ženskými i mužskými akty stejně – zvláštní, netypické pozice, které pohoršovaly prudérní společnost svou otevřenou nahotou. Opouští běžné použití perspektivy a nalézá nové úhly pohledu, takže se postavy zdají být zkřivené a deformované. Tato nová technika vynáší Schieleho na vrchol malířského umění.
SŇATEK A CHŘIPKA
Sňatek s Edith Harmsovou se koná čtyři dny před povoláním do vojenské služby roku 1915. Jako voják je ve službě nejprve v Praze, později v Jindřichově Hradci a nakonec ve Vídni, kde má povoleno trávit volný čas ve svém ateliérovém bytě. Když byl konečně v roce 1918 přeložen k vojenskému muzeu, mohl se opět naplno věnovat své umělecké činnosti. 6. února 1918 zemřel Gustav Klimt a Schiele, který v té době byl již velmi známý, se považoval za jeho legitimního nástupce. V rámci 49. výstavy vídeňské secese byl uznán hlavním představitelem vídeňských umělců. Převzal zodpovědnost za organizaci, navrhl plakát a zanechal vynikající dojem. Ocitl se na vrcholu a byl si vědom svého postavení. Bohužel v té době onemocněla jeho těhotná manželka Edith a po několika dnech zemřela. Přestože se Schiele snaží před španělskou chřipkou uchránit tím, že žil v izolaci, o tři dny později - 31. října epidemii podléhá. Bylo mu pouhých osmadvacet let. Schieleho dílo obsahuje 330 olejomaleb a více než 3000 prací na papíře.
EGON SCHIELE ART CENTRUM
Rok 2010 se Egon Schiele Art Centrum rozhodlo věnovat právě poctě samotného Egona u příležitosti 120. výročí jeho narození. Obrazy budou zapůjčeny jak z galerií, tak od soukromých sběratelů z celého světa. Navíc bude tato rozsáhlá expozice doplněna o díla umělců z České republiky, Německa a Rakouska, kteří mají od ledna tohoto roku v Art Centru k dispozici ateliéry, v nichž vytváří koncepce, rámují a paspartují. Osloveni byli např. Lucie Novotná, Robert Schad, Ona B. a Roman Týc, jež představí náměty Schielovy tvorby (ženy, krajinomalbu, postavy a pohyb...) a ukáží pohled na místo, které Schiele považoval za nejvíce inspirativní - Krumlov a jeho okolí. Cílem celého projektu je přiblížit široké veřejnosti tvorbu česko-rakousko-německého malíře počátku 20. století a srovnat ji s výtvory uznávaných umělců počátku století nového. Součástí bude také nově vytvořená knihovna a studovna s největší sbírkou publikací o Schielem, jeho korespondencí, prózou a básněmi - návštěvníci tak budou moci pochopit, co a proč Schiele dělal, s kým se stýkal a co prožíval. V rámci výstavy byla ředitelkou Art Centra požádána návrhářka Helena Fejková, jež představí dosud méně známou část Schielovy tvorby - vyhotoví tři až pět modelů podle vybraných návrhů oděvů. Egon se totiž díky své sestře - modelce - se zajímal o módu a navrhoval pánské i dámské oblečení.
Lenka Veverková - napsáno pro Sem Tam
článek byl uveřejněn v novém čase po dohodě s redakcí
