Článek je hodně zajímavý, díky za něj. Nicméně, napadla mě jedna otázka.

Co tvoří hlavní cenový rozdíl mezi elektrárnou na zemi a na moři (a když se to vynechá, jaký dopad to bude mít?)? Ono, pokud by to bylo tak výhodné, mohli bychom jí postavit třeba na Lipně a moře by potřeba ani nebylo. Nicméně, všechny státy zatím daly přednost pozemním stavbám.

.

Co se vodíku týče, byla by tam dvojí konverze a s tím spojené ztráty. To by podle mě ekonomickou výhodnost značně podkopalo.

Já bych jen doplnil, že pokud by vyrobená energie neměla být v elektrickém proudu, ale měla být uložena v hmotné surovině, tak by asi vodík nebyl nejekonomičtější volbou kvůli technickým problémům při jeho skladování a transportu.

Pokud by se reaktor technicky udělal tak, aby byly k dispozici teploty  někde mezi 600 - 800 st C, bylo by asi nejekonomičtější vyrábět z oxidu uhličitého, vodní páry a případně vodíku rovnou uhlovodíky. Buď plynný metan nebo kapalné , třeba metanol nebo přímo příslušné alkanové uhlovodíky - benzíny, naftu, petroleje, parafíny......záleží na podmínkách - složení směsi vodní páry, oxidu uhličitého, uhelnatého a vodíku, tlaku, teplotě a katalyzátoru.....

Tato technologie, výroba uhlovodíků z vody a oxidu uhličitého se zatím uvažuje jako použitelná pro akumulaci energie z přebytečné elektřiny z OZE zdrojů. Tam to ale naráží na nedostatečnou účinnost pod 50 % danou kromě jiného právě nutností ohřívat reakční směsi na dost vysoké teploty v rozmezí těch 600 - 800 st C. Zdroje takového levného tepla z atomového reaktoru by energetickou účinnost této akumulace výrazně zvýšilo.

Děkuji za zajímavý postřeh.

Pane kolego (sem na fyzikální elektronice-optika) ale kladu si poněkud se mi poněkud nezdájí jednotky...

2000 dollarů /kW.... to by blok stál o 100 MW stál 200 milionů dollarů... toto číslo se mi poněkud nezdá... (ještě navíc by v něm byli provozní náklady)...

Chtěl bych zdůraznit, že těch 2000 USD/kWe je cena, která se odhaduje v Číně. V Americe je téměř třínásobná a pokud si to člověk přepočítá, tak to zhruba sedí. Pokud bychom si jako případ vzali elektrárnu Vogtle, tak podle http://www.world-nuclear-news.org/NN-Vogtle_making_good_progress_despite_delay-0309127.html jsou náklady na dva bloky AP1000 14 miliard USD (Úplně na konci článku). Po vydělení výkonem 2x1117 MWe vychází 5371 USD/kWe.

Pokud by Vás zajímalo, odkud jsem těch 2000 USD/kWe v případě Čínských AP1000 vzal, tak to najdete tady: http://www.world-nuclear.org/info/Economic-Aspects/Economics-of-Nuclear-Power/#.UUN-5qh8R58 (Zhruba ve třech čtvrtinách stránky a několik odstavců pod tabulkou s názvem: "Nuclear plant (Projected electricity costs)".)

Ta data ale možná nebudou úplně aktuální protože třeba tady: http://atominfo.cz/2013/01/westinghouse-nabral-mensi-zpozdeni-v-cine/ (Kousek nad nadpisem: "Ponaučení?") najdete, že se odborníci přiklání spíše k vyšší ceně, která je mezi 2300 až 2500 USD/kWe. To je článek z ledna tohoto roku.

Je to dostatečné?

to jsem vůbec netušil, že tohle existuje, díky za článek

Tak první letadlová loď USS Enterprise s jaderným pohonem (CV68) byla po více než 50 letech služby vyřazena z provozu minulý listopad....

Koncepce využití pro civilní účely je stará jako moře samo... ale řekněme že se moc nikomu nechce nechat tyhle reaktory na nějaké lodi kterou by řídili civilisti... a umísťovali je bůhví do jakého přístavu... Navíc trochu se obávám z hlediska tepla které by lokálně bylo vypouštěno do přístavu...ˇspolehlivě by v něm zabíjelo všechno alespoň trochu živé.

(jako příklad z historie při pár létech se někteří šéfové elektráren ve Francii rozhodli pustit teplo do řeky když věže nestíhali... byl to celkem průšvih...