Levicově štědrá, pravicově rozpočtově zodpovědná. A (ne)stabilní?

Sedm předsedů vlád za posledních deset let. To se v EU nepovedlo v žádné jiné zemi. Vlád bylo dokonce osm, protože Topolánek stál v čele dvou různých vlád. V této disciplíně jsou našimi nejvýznamnějšími konkurenty Rumunsko a Řecko. Změní to nová vláda?

Korelace mezi zdejší dlouhodobou politickou nestabilitou a mizernými ekonomickými výkony je více než zřejmá. Jsme politicky nejméně stabilní zemí EU a naše ekonomické výsledky v posledních letech patří k nejhorším v Evropě. Přestože jsme závislí na politicky velmi stabilním Německu, které je rovněž ekonomicky velmi výkonné, naši ekonomice se nedaří tak dobře jako např. ekonomice Slovenska, která je podobně orientovaná na Německo. Proč? Protože v Česku se v důsledku dlouhodobé politické nestability tolik neinvestuje. Podíl celkových investic (stát, domácnosti, soukromé investice) na HDP v ČR dlouhodobě klesá. Na Slovensku to bylo podobné, ale u nich se trend po roce 2009 změnil a celkový objem investic od té doby výrazně roste. Díky redukci rozpočtového deficitu v posledních třech letech si Česká republika sice udržela nejvyšší hodnocení ratingových agentur, výrazně však klesly veřejné investice. Částečně je kompenzovali zahraniční investoři, kteří se i díky ratingu nenechali odradit nestabilní politickou situací. Ale to nebude trvat věčně. Odvážných investorů je omezený počet.

Pro obchodní i politické partnery Česka je důležité, aby měli jistotu, že dohody budou dodržovány. Aby věděli, co od státu mohou čekat. Pro občany je důležité, aby fungoval management voličských očekávání (jako třeba v sousedním Německu), kdy díky stabilnímu politickému prostředí vědí, co mohou od koho očekávat. V Česku však bohužel platí, že každé další volby znamenají zásadní změny, často systémové.

Z programu rodící se trojkoalice je zřejmé, že politická nestabilita trvá. S daněmi se nebude hýbat rok, ale už se s nimi vlastně pohlo (DPH u pozemků, změny v dani dědické a darovací) a v roce 2015 se s nimi pohne ještě výrazněji. Jak přesně? Nevíme přesně. Bude nebo nebude sektorová daň a v jaké výši? Kdo ví. Jak budou zdaněni živnostníci? Uvidí se. Je možné zvýšit veřejné investice a zároveň škrtat? Snad. Bude se dostavovat Temelín a budou se prolamovat těžební limity? Bude dále diskutováno. Je zřejmé, že i nadále se nedá vždy spolehnout na staré dohody se státem. Druhý pilíř bude zrušen, církevní restituce budou zpochybňovány.

Těžko říci, zda Bohuslav Sobotka přispěje k potvrzení našeho prvenství v žebříčku politické nestability v rámci EU, či zda se mu podaří tento trend zvrátit. Pokud má ekonomika šlapat, potřebujeme politickou stabilitu. Pokud však má být nová vláda levicově štědrá jako za Špidly a Paroubka a "rozpočtově zodpovědná" jako za Nečase, tak to moc stabilně nevypadá. Kéž bych se mýlil.