Veršotepárna - Vaše díla - Rispet 2c

A je po uzávěrce! Soutěžní  příspěvky do Veršotepárny se na nás i tento týden jen hrnuly - z čehož máme samozřejmě radost - takže se na jejich další várku můžete těšit nejen dnes, ale i zítra.

A cože je to Veršotepárna? Je to v první řadě zábava. Je to hraní si se slovy. Je soutěží sám se sebou i s ostatními.

Pro první kolo jsme vybrali krátkou a krásnou básnickou formu, kterou je rispet, což je lyrická básnická forma, jejíž název vznikl z italského rispetto – ohled či úcta.

 Zadaná slova pro tento týden byla:

krasavice klášter atom světlo ruka

A teď už se nezdržujme.

Pojďte číst a hlavně nezapomeňte hodnotit.

POZOR – hlasování v anketě je ukončeno vždy po čtyřech dnech od zveřejnění.

#26 Damián Mína Rispet Před fortnou kláštera stála, jak klubko předené z atomů. Trošku se choulila, bála, já za světla šel jsem domů. Byla to kočka i krasavice, nevím, co vybrat, co sluší ji více. Když rukou svou beru ji z podušky její srst září jak světlušky.

#27 Michaela Vaščíková Touha v pasti kláštera rispet Za zdmi studeného kláštera, kam světlo sotva padne, z krasavice vášeň pryštěla, však odezvy neměla žádné. Ruka jež prošla paprskem hledala druhou v zakrslém atomu touhy zbytnělém. Zbyly jen verše nesmělé.

#28 Martin Kučera Loučení rispet Skrze korunu lípy světlo se prodírá, sluneční paprsek rukou svou hladí, bledé tváře krasavic, srdce jim skomírá, stojí tu bez ducha v rozpuku mládí. Vrata se zavřela, skřípajíc, zvečera, škvírou se propletl težký vzduch z kláštera. Dívka se zalyká návaly prázdnoty, cítíc se vyhaslým atomem nicoty.

#29 Alina Na oltář lásky Rispet Křičí, lká a naříká každý atom mého těla z tvého život utíká takhle jsi to přece chtěla ach běda, nepohladí mne už nikdy více tvá ruka je bledá, falešná krasavice v klášteře světlo, to svíce planou už neřekneš příště nashledanou

#30 HPh Neslo vesná Rispet Muž ruku na noze krasavice, oknem dovnitř světla ostatních vozů, z kláštera spanilá tanečnice, duch bystrý nad zdravý rozum. Atom či ion rozdělit snáze, ona jej navždycky, on do ní blázen, on pro ni všechno by, jak z nebe modré, tak onu přísahu "ve zlém i v dobrém".

#31 HPh Balada o Tce Rispet Z ruky sňal prsten s diamantem, třpytil se kamínek ve světle měsíce, potom vzal všechny náramky zlaté, co měla na sobě krasavice. Bídu chtěly dary rozbíti na atomy, za to svobodnou vůli její zlomit a ona utéci chtěla mu do kláštera. Po právu zemřela. Nevděčná dcera.

#32 imc temný rituál rispet nad tělem bledým v přítmí kláštera dychtivé oko na svou chvíli čeká co krasavice byla veselá toho se nyní přísedící leká až přes kříž světlo tělo ozáří zlá ruka sklouzne dívce po tváři a vůbec nezáleží na tom kdo kdysi první rozbil atom

#33 ryba na kole Světlo a klam rispet v klášterním tichu i světlo vyruší světelná podstata člověka ta tam pod rukou kamennou lásku vysuší rozklad na atomy není pouhý klam neznalá barevných kouzel všedních dní ticho, tma i klášter samotný je v ní oknem s mříží vyhlíží do světla krasavice moudrosti nedorostlá

#34 Petr Sušický Pak rispet Až atom za atomem změním se v prach, zbyde jen klášter duše rozervané, stíny skutků, myšlenek, naděje, strach, Tvým rukám se odevzdám, Pánů Pane... Snad se na pouti za Tvým světa světlem minu s Dantovým Očistcem a Peklem... "Quod sumus, hoc eritis", tak psáno jest, černá krasavice všechny musí svést...

#35 Mona Lisa Noční můra rispet Sepnula ruce, ta krasavice, s neutrony nad hlavou, byla to odvážná průkopnice s rukou až třesavou Útočištěm jí nebyl klášter ale laboratoř a Pierre Avšak světlo jejího života jádra atomů z Jáchymova - rozbita! * Sepnula ruce, ta krasavice, s otázkami nad hlavou, toť odvážná bojovnice s přípravou vrtkavou Ach, jaký to malér! Atom neštěpí kladivo ani buldozér… A v dáli čeká maturitní porota s tématem Jak byla jádra rozbita???