Veršotepárna - Vaše díla - Rispet 2a

Vážení a milí a je to tady – první várka vašich veršotepeckých děl tohoto týdne! Veršotepárna je hraní si se slovy. Je soutěží sám se sebou i s ostatními.

Pro první kolo jsme vybrali krátkou a krásnou básnickou formu, kterou je rispet.
Soutěžních příspěvků se nám sešlo požehnaně – a to ještě příjem vašich děl tento týden nekončí – takže na další porci se můžete těšit i zítra. Jsme opravdu rádi, že vás hraní se slovy tolik baví.
Ale POZOR – uzávěrka je ve čtvrtek v 17.00 hod. Později přijaté příspěvky již do soutěže nebudeme moci zařadit. Děkujeme za pochopení.
Zadaná slova pro tento týden byla:
krasavice klášter atom světlo ruka
A teď už pojďte číst a hodnotit.

#1 Alice Barešová Krasavice z kláštera rispet Ponurý klášter, kam světlo nezaťuká, po celý den svítí mihotavé svíce, tam jednou na vrata zabušila má ruka, žila tam víla, krasavice. Beze slov pozvala mě dál, na tváři úsměv anděla, vešel jsem, kdo by odolal a poranil se docela. Od těch dob poznávám, kolik je pravdy na tom, že získat její lásku těžší, než rozbít atom.

#2 LadyEvil Vlasatice Rispet Klášterním tichem, ve světle i stínu, míjím pod plachetkami krasavice. Po schodech z nostalgie a splínu spěchám sklem pozorovat létavice. Pod noční oblohou ruky zachvění, snad vyřešeno mé věčné trápeni. S atomovým číslem dvacet devět as všechny komety zrzavý mají vlas.

#3 Monika Silberová Podej mi ruku... Rispet Já udělám ze sebe krasavici a jindy zase pannu z kláštera. Když budeš chtít, tak třeba nevolnici, to pro zpestření tvého večera. Nechám se rozložit na atomy, pak rozhoří se světlo - a v něm my. Podej mi ruku a pohlaď po tváři, budeme spolu listovat ve snáři.

#4 Dana Daňková POTKAL JSEM JEDNOU KRASAVICI rispet Potkal jsem krasavici... která pro spásu našich těl i duší měla být dána do kláštera a dělat jen to, co se sluší. Do rukou svých mé srdce vzala a na atomy rozmetala... Zlomený, odevzdaný svému údělu bloudím a hledám světlo v konci tunelu...

#5 Wizard Noci v klášteře rispet Když mladý byl šel do kláštera Nepoznal ze života nic Atomy srdce za večera Ni lásky lepých krasavic Když přijde večer, světlo zhasne Není mu už všechno jasné Nepozná nikdy lásky muka Laská ho jenom jeho ruka

#6 Alesio SVĚTLO VĚDY rispeto SVĚTLO VĚDY věnováno všem Šavlům Jedna extra krasavice, že se skládá z atomů, divila se převelice, až vrazila do stromu. Náhle světlo se jí zjeví, krasavice tápe, neví, že to Boží ruka, která dovede ji do kláštera.

#7 Ivo Levis Středověká lidová rispet Vstoupila do kláštera krasavice, jsem z toho značně otřesen. Byla světlem mé zřítelnice, rozmetán na atomy je můj sen. Za ruce nebudem se vodit více, jinému patří teď - řeholnice, kterou jsem byl tak okouzlen. Dnes zbyl mi smutek po ní jen.

#8 2nik Tajemství cynika rispet Zase jsem proplouval hranoly světla. Zase jsem rozbíjel atomy, marně. Bůhvíproč hlásil jsem při durchu betla, a rukou hnětl tvou hruď solidárně. Mám totiž tajemství, které mi dovolí cestovat v čase a ohýbat prostory. Klášterní tajemství, jen pro věřící, že v tobě zas jednou zřím krasavici.

#9 Grahanka Na prach Rispet Světlo té svíce z kláštera – má krasavice lepá – rozpaluje mě doběla To jímá mě zas touha slepá Na atom mé tělo rozprášíš a nezeptáš se, jestli smíš Pak dýchneš a z ruky tvojí s vesmírným prachem prach můj se spojí...

#10 Alt F4 LXX (rispet) To bylo „noha parou cválá…“ Teď ruka třese s atomy Až chvěje se prý katedrála A taky klášter… A co my?! Já…? Já muž ducha… v hrsti rozum po kapsách klíčky k hvězdným vozům a v oknech světla z komet (krasavic)… Doufám si, že ví NASA víc

#11 František Flísenský Nedotknutelná Rispet Jsi jak zarputilá abatyše v klášteře tajemných klarisek za panenství chceš být výše a přec mám tě na dotek Krasavice v světle božím, však vyhnula ses všem mým ložím A rukou mé srdce drtila až na atom ho rozbila.

#12 Vyjola Touha Rispet Rád by tiskl nejen líc i když se to nedělá na těla všech krasavic za zdmi kláštera.. Touhou jsou už z atomů ionty brzy bude světlo, to ho rmoutí.. Vstávej! čísi ruka s ním klepe zatímco mu srdce zběsile tepe.

#13 Jarmila Horáková Vězeň v Jáchymově rispet Ve jménu republiky je zrádce, ač bez viny a podivnými intrikami je k umírání odsouzen. Na čistých rukou bídu zjevuje krev a modřiny -číslo bez jména rozbíjí pro atom rodnou zem V cele bez světla jak v ďáblově klášteře mu lačná krve lůza stále klepe na dveře. A v noci strach-zubatá krasavice s rachotem kutálí utnutou hlavu holubice.

#14 Šumšík Slepcové vyznanie Rispet V omrvinkách lásky atóm žiari a svetlo v tvojich zorničkách. Na nehu nie sme ešte starí. Nemaj prosím z toho strach. Než zaznie ortieľ posledný. Buď krásavicou mojich dní. Buď rukou mojich slepých rán a vôňou našich nežných drám.

#15 Olga Vodová střet rispet Světelná krasavice obchází klášter nádherná létavice opouští navěky svůj kráter V hledáčku rukou neznámé světlo střetnutí meteoru je peklo Jako když atomy vybuchnou u Hirošimy * Ženská krasavice obchází mužský kráter vlasy té přelétavice spouští testosteronový malér V atomu vlnění obrovské teplo nepřehlédneš oka laserové světlo Ve spáncích tamtamy v buňkách ruky divoké atomy