Veršotepárna - Vaše díla - Rispet 1d

Vážení a milí, je tady čtvrtá a tento týden poslední várka vašich veršotepeckých děl! Veršotepárna je hraní si se slovy. Je soutěží sám se sebou i s ostatními.

Pro první kolo jsme vybrali krátkou a krásnou básnickou formu, kterou je rispet.

Soutěžních příspěvků se nám sešlo požehnaně – příjem vašich děl tento týden sice již skončil, ale na ještě jednu porci se můžete těšit i v sobotu. Jsme opravdu rádi, že vás hraní se slovy tolik baví.

Zadaná slova pro tento týden byla:

okno muž noha duch vůz
 

POZOR – uzávěrka byla ve čtvrtek v 17.00 hod. Později přijaté příspěvky již do soutěže nemůžeme zařadit. Budete muset počkat do ponělí na nová slova. Děkujeme za pochopení.

Tak a teď už k té poslední várce soutěžních příspěvků. Jdeme na to.

-----------------
#41
Jiří Turner
Rispet přílivu
rispet

Dál vlna za vlnou měří čas přílivu,
až k jeho čáře dnes dojel náš vůz.
Čas s nohou na plynu přání i příslibů,
prostor mých radostí, zlých duchů i múz.

Z okna se vykloním a padám do písku,
však příboj mé kontury rozmaže v otisku.

Dál čekat na odliv? Tak se muž nechová!
Pak zář slunce obarví ta místa do nachova.
-----------------
#42
Alt F4
LXVI
(rispetti)

Život co noha nohu mine
si plynul – teď už co vůz vůz
Okna mám pořád XP… (vy ne?)
Muž činu byl jsem a muž múz

Kdy prodělal jsem proměnu?!
Mám okno… já si vzpomenu…

Můj duch snad dostal záduchu…
(A to je vážné u duchů)
-----------------
#43
martin kučera
Poslední noc

Ledový vichr svým dechem se opírá,
do okna pleskavým bičem déšť buší,
snad duch noci s půlnocí jak oheň ožívá,
strnulý muž dlaň potřísnil tuší.

Blesklo se, malý vůz do tmy se skryl,
nebe se zastřelo, hrom ticho zryl,
hořkost a zoufalost starcových očí,
z okna - tu do prázdna, mdlá noha vkročí.
-----------------
#44
Yana
Rozloučení
báseň

Noha nohu sotva mine
v dálce světla, ujíždí tvůj vůz
rozluč se vášni, dychtící klíne
nastal konec rozepnutých blůz

Ze sna se budím objal mě tvůj duch
vedle mě na polštáři leží pouhý vzduch

Muž co patřil mně, dnes objímá jinou
za oknem vzpomínky na pozdrav mi kynou.
-----------------
#45
Trangi
Trist pet
rispet

Počátek, cesta do nikam vedoucí,
u rezavé závory dovrávorat,
když bohem je střední vůz, styl padnoucí,
zde pozdě je začít i z dobra orat

Jen noha tě dovede, tam kam chce duch
tvůj věrný druh, popelem zlámaný vzduch

Ach, ty okno povzdechy umaštěné,
kdy muž můj přijde domů? Dnes ještě ne…
-----------------
#46
Barbora Bechová
Muž,co nežije už
Rispet

Má noha není,kde byla,
nejsem už úplný muž.
Když vůz projel,ty jsi zavyla,
všude je červená tuž.

Skrz okno na konci ulice
jsi žena ztrápená velice.

Bolí to a necítím vzduch,
ty pláčeš a ze mě je duch.
-----------------
#47
HLTLAVÍNA Z VLTAVÍNA
Dobrá nálada
Rispet

Jen co noha nohu mine
muž si kráčí po sadu,
vůz se kolem sadu šine
mají dobrou náladu.

Okno otevřu docela
v sadu vyhrává kapela zvesela.

Z nebe odháním černé mraky,
vždyť duch můj má dobrou náladu taky !
-----------------
#48
HLTLAVÍNA Z VLTAVÍNA
Chvilkový úděs
Rispet

Noha na pedálu s plynem
vyděšený muž se kouká,
vůz zahalený dýmem
cosi se z něho souká.

Okno rychle otevřít,
myšlenky černé zaplašit.

Už nepomůže čerstvý vzduch,
ten kdosi byl jeho prchající duch.
-----------------
#49
F.F.
Není radno podceňovat veršotepce...
Rispet

Zoufalý muž se širákem v čele,
na stole láhev Chardonnay.
"Běžte už s těmi rispety do pr...!
Bude jich padesát, no to snad né!"

"Vůz, muž, noha, okno, duch - jak naivní jsem já byl.
Tu příští várku slov promyslím líp, jinak by mě ten projekt zahubil."

Zoufalý muž se širákem v čele, na stole láhev Chardonnay.
To Shaana Šantroch veršotepce podcenil, teď je mu ouzko, ne že ne...
-----------------
#50
Ivo Levis
Rovnostranný trojúhelník (A=B=C)
rispet

Ten muž si žije na vysoké noze;
jezdívá v přepychovém voze,
peněz má jak hvězd na obloze,
k ženě má milenku v záloze.

V duchu však cítí, že žije uboze
a občas z nudy sáhne po droze.

Ze všeho nejvíc asi mu chybí cit;
i proto občas chce z okna vyskočit.
-----------------
Nesoutěžní příspěvky došlé po uzávěrce:
-----------------
Tibor Menyhért
Neskoro
rispet

Návšteva klope u dverí,
strepáva z rukávov sneh.
Prišla sa nežne uzmieriť,
ponúknuť vášňivosť pieh

Cez okno pozrie na muža,
pri nohách krve kaluža.

Márnivosť krikľavých póz.
Bez ducha vezie ho pohrebný voz.
-----------------
maxq
Strach
rispet

Těžká noha míjí těžší,
muž tlačí podivný vůz,
měsíc smutným světlem šetří,
uvnitř truhla plná hrůz.

Skřípot káry okna budí,
zlý duch točí osudím,

Projde nám to? Půjdem na věc?
Tak se bojí poslanec.
-----------------
Max-Pol
Rispet o nezdařeném pychu
Rispet

Hle, noha mužova vstoupila do vozu,
vniknuvši oknem (!), již v útrobách mizí
- vozu, jenž zjevně byl odstaven z provozu
vlastníkem, jenž muži baže je cizí.

Co je mi po něm - lump v duchu si laje,
zkoumaje kastlíků zákoutí taje.

Leč , co to? POUTA?? Tu pot z něj jen lije
- vlámal se do auta státní policie.