Vaše díla - Ritornel 1

Přináším Vám osmero vašich veršotepeckých děl tohoto týdne. Nejsou tuctová. Veršotepárna je hraní si se slovy. Je soutěží sám se sebou i s ostatními.

Lahůdkou závěrečného dubnového kola je rozšířený ritornel.

Není to úplně snadná forma, ale nevzdali jste to.

Dnes Vám přináším osmero vašich příspěvků.
 

Nejsou tuctové - posuďte sami.
Jsem opravdu rád, že vás hraní se slovy tolik baví.

Zadaná slova pro tento týden byla:

čas paže list obraz město

A teď už – jako každý týden - pojďte číst a hodnotit

---------------------------------------
#1 a
Martin Kučera
Život je...
Ritornel

Život je popsaný list
Naškrábán, místy krasopis
A časem nejsi nikdy jist

Osudem obraz malovaný
Či uvážlivou paží tvou?
Nejistý autor podepsaný

Jak lampy města mrkající
Nad vlhkým ránem pohasnou
Ožívá den obrysy skici

Život je hvězdou dočasnou
---------------------------------------
#2 a
alesio
Příteli
ritornel

Potkal jsem přítele nad městem.
Než máchne času paže,
maloval portrét nevěstě.

Na bílé nebe, čistý list,
pak kreslil mapu
ptačích hnízd.

"Příteli, zda-li na obraze
najde mé srdce skrýš?
Jsem věží ve tvé Praze?

Příteli, žiješ? Spíš?
---------------------------------------
#3 a
Shane
Já nechci bloudit městem sám...
Shaanův rozšířený ritornel

Tak rychle plyne času řeka,
ač dosud v svých pažích sílu mám,
nevím, co v budoucnu mne čeká,

však jedním jsem si tu zcela jist,
že nebudu se strachem třásti,
vždyť nejsem přec osikový list.

V mysli se krásný obraz rodí
a Tobě se, milá, podobá,
já nechci být tím, kdo sám chodí,

pojď lásko, půjdem zas městem dva.
---------------------------------------
#4 a
Mamka
Matčin úděl
Ritornel

Matička stará paže rozvírá
vždy v čase setkávání,
své děti vroucně přijímá.

Pak vynoří se v obraz vzpomínky,
když chlapci byli ještě malí ,
jak rádi házeli do vody kamínky.

Dávno už odjeli do města za prací,
list občas poslali,
v rodný dům však často se nevrací.

Matka je sleduje už jenom zpovzdálí.
---------------------------------------
#5 a
ludibe
jarní čas
ritonel 1

A je tu zase krásný jarní ČAS
Kdy k nebi vztahují se PAŽE stromů
A staronová touha žít je opět v nás...

Kdy v trávě květy a na stromech LIST
A zima ztratila svou předepsanou vládu
Kdy milenci si znovu začnou v očích číst...

A v MĚSTĚ s nocí tančí světla z věží
Kdy zimní čas je náhle ´pod OBRAZ ´
A řeka volně plyne po nábřeží...

Kdy nás i listy nesežehne krutý mráz...
---------------------------------------
#6 a
Zuzana Zajícová
Nejsi pánem svého času
ritornel

Nejsi pánem svého času
paže neunesou tíhu světa
v láhvi hledáš svoji spásu

rozmazaný obraz tváře
na hladině temné řeky
poslední list kalendáře

rodné město nepoznáváš
sny a touhy v nedohlednu
život byl jen velká blamáž

šanci máme jenom jednu
---------------------------------------
#7 a
Markéta K.
Před obrazem
Ritornel

Palmové listy vrhají stín na zem,
písčitý azur do rytmu se vlní,
ztracena v modři stojím před obrazem.

Město mě dusí, každou radost sváže,
a tady v rámu chladná voda šumí,
bezděčně po ní natahuji paže.

Kdybych jak ptáci mohla letět k jihu
a město zůstalo jen na obraze,
čas z mého hrdla sňal by svoji tíhu,

ve stínu palem bylo by tak blaze.
---------------------------------------
#8 a
alesio
Kairos
ritornel

Chronos čas je tik a tak,
čas příhodný
má jiný znak.

Neseš mne na svých pažích,
na krku klíče od města,
do kterého se neodvážíš.

Kairos, ten obraz nad postelí,
tvůj portrét vrytý do listu,
čistý jak touha po příteli.

Chronos je tentam. A tys tu.
---------------------------------------
ANKETA
Hlasovat můžete ZDE