Přinášíme Vám obvyklou várku vašich veršotepeckých děl tohoto týdne. Veršotepárna je hraní si se slovy. Je soutěží sám se sebou i s ostatními.
Lahůdkou devátého prosincového kola je Oněginská strofa.
Není to úplně snadná forma, ale nevzdali jste to.
Dnes Vám přinášíme osm příspěvků.
Jsme opravdu rádi, že vás hraní se slovy tolik baví.
-------------------------------------
Ale pozor – uzávěrka již byla - ve čtvrtek v 17.00 hod.
Později přijaté příspěvky již do soutěže nemůžeme zařadit.
Děkujeme za pochopení.
Zadaná slova pro tento týden byla:
tráva plot hlas strom stůl
A teď už – jako každý týden - pojďte číst a hodnotit
---------------------------------------
#1 d
Martin Kučera
Vánoční zvon
Oněginská strofa
Štědrý večer v kalendáři
Večer vůní, zvyků, tradic
Z nebe, stromů - hvězdy září
Sbor kostelní hlas svůj ladíc
Místo trávy pokryl Lhotu
Ofukován větrem z plotů
Bělostný - plný jisker sníh
Měsíc své kouzlo noci vdých
A lidé sedíc za svým stolem
Pokorně se usmívají
Děti s dárky už si hrají
Radost a láska hřeje kolem
Tichem do noci bílé zní
Do srdcí všech zvon vánoční
---------------------------------------
#2 d
Chimmychanggaz
Nitro hlásá
Oněginská strofa
Nitro hlásá, jsi ta pravá,
do čekání vrhnu se.
Na spáleném čerstvá tráva.
Reaguji po hlase.
Nitro hlásá, Ty jsi pro mě,
listí na uschlém stromě.
Čekám na Tě o samotě,
Však nejsem jak kůl v plotě.
Nitro hlásá, živá voda,
Ty jsi pro můj mrtvý kraj.
Za plotem růže vzkvétaj´.
Jsou jako má svoboda.
Nitro hlásá, při mně stůj,
buď židlí mou, buď stůl můj.
---------------------------------------
#3 d
Chimmychanggaz
Nevyřčená
Oněginská strofa
Zlomeným hlasem,
opřený o stůl.
Rozpovídám se.
V očích mám jen sůl.
Jak stromu kořen,
o lokty opřen.
Mluvit ochoten,
srdce za plotem.
Rty se hýbají,
slova nejdou dravě.
Zadrhnuty v trávě,
jen se dívají.
Touhu všechno říct,
přesto neříct nic.
---------------------------------------
#4 d
Chimmychanggaz
Zaklet
Oněginská strofa
Jsem jak trn v překladu ztracen,
co na stůl mé srdce ryje.
Jsem jak z trávy hnus vyzvracen,
chuchvalec, co krásu skryje.
Jsem jak hlas, co není slyšet,
plaňka z plotu píchlá v břiše.
Jsem jak plíseň na jazyku,
napadám řeč v otazníku.
Jsem jak brouk co stromy ničí,
a zanechávám jenom spoušť.
Jsem jak neprostupná houšť,
v níž všichni bolestí křičí.
Jsem jak koš s špinavým prádlem.
Zaklet v zemi za zrcadlem.
---------------------------------------
#5 d
Shane
Já jinou sotva bych se zpil...
Oněginská strofa
Tam, kde se tráva krčila
u plotu z planěk smrkových,
já prvně zřel vás, spanilá,
a smutně pro sebe si vzdych.
A od té chvíle mám vás rád,
ač bláznovstvím snad lze to zvát,
já oslyšel rozumu hlas,
vím, marně že miluji vás
Já pouze na vás myslívám
strom lásky raší v srdci mém,
když sedávám sám za stolem
a tiše cléb svůj pojídám.
I kdybych sto let snad tu žil,
Já jinou sotva bych se zpil…
---------------------------------------
#6 d
Štěpán Bicera
Chřest a syreček
Oněginská strofa
Oba jsou od plotu z Hané
z Olomóce a Ivančic
dva ogaři, milý pane
dva rodáci a co je víc
Ač hřměl jim oboum stejný hrom
a stínil na ně stejný strom
první je už od vzhledu pán
ten druhý je-no prostě kmán
První poznal císařský stůl
céká France zažívání.
druhý trávu po vysrání
Už jen po vůni hlasu vůl
Byť totožné Méren máti
v jeden foch nelze je dáti
---------------------------------------
#7 d
alesio
Vánoční přání
Oněginská strofa
Opři se o stůl, příteli,
opři se o ten holý strom,
dříve než někdo vystřelí,
dříve než přijde blesk a hrom.
Opři se o plot, bratře můj,
otevři mou vánoční sluj,
opři se o ten tichý hlas,
opři se o můj bílý vlas.
Opři se o to stéblo trávy,
kterého se prý každý chytá,
když nevytáhne flintu z žita,
když nenajde ji mezi davy.
Příteli, opři se o mne.
Toť mé přání málo skromné.
---------------------------------------
#8 d
Markéta K.
Štědrý den
Oněginská strofa
Je večer. V dálce zvoní zvon.
Ta tichá hudba krajem zní,
ten táhlý, vlídný, pevný tón,
tak stůj, člověče, poklekni!
Dnes poutníka zve plný stůl,
zla mezi lidmi je jen půl,
kmet hluchý slyší trávu růst
a kdejaký vůl drží půst.
Nad stromy září stříbro hvězd,
duch lidský obrací k nim zrak,
chce vzhůru jako volný pták
přes ploty všednosti se vznést.
A děti slyší z nebe hlas,
Bůh opět vstoupil mezi nás.
---------------------------------------
ANKETA
Hlasovat můžete ZDE
