Vaše díla - Oněginská strofa 3

Přinášíme Vám obvyklou várku vašich veršotepeckých děl tohoto týdne. Veršotepárna je hraní si se slovy.  Je soutěží sám se sebou i s ostatními.

Lahůdkou devátého prosincového kola je Oněginská strofa.

Není to úplně snadná forma, ale nevzdali jste to.

Dnes Vám přinášíme devět příspěvků.
Jsme opravdu rádi, že vás hraní se slovy tolik baví.

-------------------------------------

Ale pozor – uzávěrka již byla - ve čtvrtek v 17.00 hod.
Později přijaté příspěvky již do soutěže nemůžeme zařadit.

Děkujeme za pochopení.

Zadaná slova pro tento týden byla:

blázen film dědek láska dopis

A teď už – jako každý týden -  pojďte číst a hodnotit

---------------------------------------
#1 c
Martin Kučera
Za okny
Oněginská strofa

Měsíc se dívá do oken
Mráz sklo posel svým poselstvím
Mozaiku květů vdýchl těm
Kdož žijí láskou a přátelstvím

Za okny s barevnou září
Křik dětí s radostnou tváří
Svěřily nemajíc stání
Dopisům svá tajná přání

Z komínů dýchá bílý dým
I dědkovi z fajfky sváteční
Upoután filmem neřeční
S výrazem bláznů zasněným

Na ženu tiše vzpomíná
Oči mu zvlhnou, usíná
---------------------------------------
#2 c
Alena Ajaja Koutná
Cesta domů
Oněginská strofa

Dnes v noci hořely hvězdy
Jak pochodně slávy dávno doznělé
Pod okny blázen dědek brnkal své akordy
Tváře se jako vždy kysele

Jako když ve starém filmu
Hrdina sobě nasadí helmu
Jdouc do boje za záchranu světa
Leč záchrana je jen formalita

Ó ano - ten čas již není ani můj
A život i lásky ztrácí glanc
Byť dávám své sny všanc
A marně volám Živote stůj

Tak píši dopis – Taťáně? Olze? Komu?
Snad najdu aspoň cestu domů
---------------------------------------
#3 c
alesio
Smutný monolog
Oněginská strofa

A film? Do toho jsem blázen.
Řek dědek, čísi režisér.
Vždyť já jsem mezi mistry řazen.
Jenom se, dědku, neposer!

Ty Krátké filmy o lásce,
ty obrazy, ty obrazce,
ty žvásty jako v dopisech,
ty pro sebe si, dědku, nech!

Ty tvoje celky, detaily,
odvážné jízdy, střihy,
záběry hereččiny pihy
si nezaslouží medaili.

Psali o tobě ve Varech,
prý že jsi už ztratil dech, ech.
---------------------------------------
#4 c
Chimmychanggaz
Dopis
Oněginská strofa

Na neustlané posteli,
píšu na koleni dopis.
Jako když mě rozstřelí,
nehezkých pocitů soupis.

Slzy začnou padat rázem,
když zjistím jaký jsem blázen.
Dědek ukryt v mladém těle.
Všechno míří do prdele.

Píšu dopis, srdce buší.
Jak ve špatném filmu role.
Chtěl bych lítat, furt jsem dole.
Nezachráním už svou duši.

Dopsáno mám, jen otázka:
Zachrání mě aspoň Láska?
---------------------------------------
#5 c
Ivo Levis
Bláznův dopis
oněginská strofa

Já píšu Vám, co mohu více,
když lásku svou chci vyjevit.
Můj dopis možná popelnice
zhltne, než poznáte můj cit.

Já, starý dědek, snad i blázen
možná bych se měl vrátit na zem,
uhasit vášeň doutnající
a nemyslet na krasavici.

Nejdřív jsem vážně mlčet chtěl
jak hrdinové němých filmů,
nad mlčením však zvítězil můj
obdiv k Vám, ten mě pokoušel:

Když neriskuješ pověst svoji,
zač tvoje láska vlastně stojí?
---------------------------------------
#6 c
Mamka
Kouzlo pohádek
Oněginská strofa

Pohádky v dětství často spát mi nedaly,
princezna, králové, blázni a kašpaři
i dědek s babkou, jak řepu tahali,
občas i piráti na moři.

Ty filmy z říše pohádek,
vracejí se mi nazpátek,
teď na ně s láskou vzpomínám,
v myšlenkách často probírám.

Možná až v čase vánočním,
když vůkol vše se utiší,
prosebný dopis napíši,
pak s pohádkou se potěším.

Na konci mého vyznání,
zvon štěstí z dáli vyzvání.
---------------------------------------
#7 c
Alekis
Druhý dopis Taťány Oněginovi
Oněginská strofa 3

Šest let poté, co byla odmrštěna
(tomu, kdo nezná příběh, Wiki napoví)
je z Taťány dospělá krásná žena
a píše druhý dopis Oněginovi...

Pane! Jen blázen uvěřil by, že ten film lze vrátit.
Dnes jste to vy, ne já, kdo má co ztratit!
Je pryč bláhová láska, srdce pro vás bušící...
Vy zvadlou třtinou jste. Já - jarní vichřicí!

Jen vzpomeňte, já hořela pro vás jak vích..
Zničil jste city, způsobil jste tolik bolesti!
Mé sestře, rodině přinesl neštěstí!
Však tehdy odpustila bych vám každý hřích...

Ano. tehdy. Ať se mi nikdo nediví, že dnes už nechci vás.
Stal se z vás starý dědek plesnivý. Mou lásku odvál čas...
---------------------------------------
#8 c
Alekis
Oněginův dopis Taťáně
Oněginská strofa 3

Vy psala jste mi nekonečně něžně
že milujete mne, jsem vaším vesmírem!
Vtiskla jste pečeť, jak přísluší kněžně,
a odeslala dopis kurýrem.

To bylo kdysi, dnes už mne nechcete znát,
prý že ten starý film se dávno přestal hrát...
Prý jiná doba je, jen blázen v lásku uvěří...
V mém srdci zima, chlad, popel a pápěří...

Kdys vaše láska ke mně zářila jak létavice
a já ji nechtěl! Ó, jaký jen jsem byl bloud!
Nyní svým citům nedokáži uniknout
a bojím se, že vaše nevrátí se více...
že zimní vichr zhasil všechny svíce...

Čas zničil nesouzený vztah náš vášnivý...
Vy kráskou jste...
Z kavalíra je osamělý dědek šedivý..
---------------------------------------
#9 c
Markéta K.
On
Oněginská strofa

On blázen byl a pro mě král,
svou duši příliš skromně nes'
a na dveře mi prsty hrál
jak ve filmu náš milý jazz.

V zásuvce dopisů měl štos,
jen vždycky bránilo mu cos
říci to prosté slůvko - rád,
a já se ostýchala ptát.

Dnes bábou jsem a dědkem on,
své kříže nesem' každý sám
a staré dveře jsou ty tam,
co k jazzování měly sklon.

Jen láska, křehká plachá laň
s úsměvem vzpomíná si naň.
---------------------------------------
ANKETA
Hlasovat můžete ZDE