Přinášíme Vám obvyklou várku vašich veršotepeckých děl tohoto týdne. Veršotepárna je hraní si se slovy. Je soutěží sám se sebou i s ostatními.
Lahůdkou devátého prosincového kola je Oněginská strofa.
Není to úplně snadná forma, ale nevzdali jste to.
Dnes Vám přinášíme jedenáct příspěvků.
Jsme opravdu rádi, že vás hraní se slovy tolik baví.
-------------------------------------
Ale pozor – uzávěrka již byla - ve čtvrtek v 17.00 hod.
Později přijaté příspěvky již do soutěže nemůžeme zařadit.
Děkujeme za pochopení.
Zadaná slova pro tento týden byla:
kufr krása jahoda plat tanec
A teď už – jako každý týden - pojďte číst a hodnotit
---------------------------------------
#1 b
Martin Kučera
Jak vločky tančí
Oněginská strofa
Půlnocí mrazivou v tanci
Šeptá jiskřivých vloček houf
Probírám v duchu svou šanci
Zda políbit bych si Tě trouf
Ne zimou rozechvěn z krásy
Vloček třpyt zdobí Tvé řasy
Rty s vůní jahod se chvějí
Plat v kufru pad do závějí
Své zkřehlé ruce mi dáváš
Hladím a dýchám Ti do dlaní
Ze tmy zvuk rolniček saní
Samet svých rtů odevzdáváš
Po těle horkost se šíří
Srdce mé - jak vločky víří
---------------------------------------
#2 b
Alekis
Jahoda v kufru, básník samec, mizerný plat... to je pak tanec..
Oněginská strofa 2
Jak kufr vleču svůj život celý,
tak plný a tak prázdný přec...
Odpusťte mi, že jsem tak smělý
a požádám vás o tanec...
Okouzlím vás, není to náhoda,
jsem krása sama, čerstvá jahoda
a nebude to nijak zvláštní,
když zahoříte ke mně vášní!
Já vsadím celičký svůj plat
a svou kolekci starých vín,
co měl je rád též Oněgin -
- vám srdce pro mě buší jak sekeromlat!
Jsem velkolepý... jsem básník... tak čí je to vina,
že nechcete mě... jako Táňa Oněgina?
---------------------------------------
#3 b
Mamka
Nevyšlo to
Oněginská strofa
Když jsem kráčel po ulici,
byl tam tenkrát pěkný fofr,
přede mnou šel cestující,
táhl s sebou těžký kufr.
Doma sbalil cenné věci,
prodat je teď musí přeci.
Plat mu k žití nestačil,
často v lese pytlačil.
V létě sbíral lesní plody,
nevnímal už lesa krásy,
představil si lepší časy,
pak se vrhl na jahody.
Z houští náhle vyběh kanec,
snad věříte-byl to tanec!
---------------------------------------
#4 b
alesio
Na nádraží(třeba v Rusku)
Oněginská strofa
To na nádraží kufr stál
a vedle chlap jak jahoda,
čekal tam, ještě nedozrál.
Zřízenec tančil, co kdo dá.
Ten tanec prázdných pohledů,
zoufalců, lumpů, nohsledů,
co krásy šat na rub strojí.
Pivo a vodka-podobojí.
Zřízenec ale za svůj plat
vše vymete, co špínou zvou.
Nádraží brouká píseň svou:
vchod-východ-ztrácet-zavírat.
Už chlap Jahoda není nic,
smetl ho vichr popelnic.
---------------------------------------
#5 b
Mamka
Misska
Oněginská strofa
Byla krásná a myslela si,
že když bude soutěžit,
stane se královnou krásy
a v přepychu bude žít.
Pak hokejistu sbalila,
hodně se s ním sblížila.
On má přece velký plat,
miss nemusí pracovat.
Rauty, tanec-život její,
pije šampus s jahodami.
Zřekla se i vlastní mámy.
Teď se jí však všichni smějí.
Sportovec jí kufr sbalil,
šampaňské si s jinou nalil.
---------------------------------------
#6 b
Chimmychanggaz
Balím kufry
Oněginská strofa
Balím kufry, tak měj se živote!
Beztak jsem ztracená existence.
Balím kufry, už jsem za plotem.
Kam zmizet jde s platem zaměstnance.
Balím kufry, tanec poslední.
Krok bezmoci, než se rozední.
Balím kufry, moje výhoda,
že zmizím dřív, než zralá jahoda.
Balím kufry, žádné loučení.
Beztak po mně neštěkne ani pes.
Balím kufry, život můj, jen rez.
Nedošlo ke s krásou sloučení.
Balím kufry, mizím za rohem.
Balím kufry, navždycky sbohem.
---------------------------------------
#7 b
alesio
Pápěří(pírka andělů)
Oněginská strofa
Jahody snídáš, nejsi sám,
a krásu v tanci vidíš, hle,
však navzdory všem okrasám,
není ti dobře, je ti zle.
Ty nepoznal jsi žízeň, hlad,
máš nízkou daň a vyšší plat,
přesto ti něco chybí, víš,
tuhletu můru nezaspíš.
Měl jsi víc dětí, ženu též,
a vlastně ani jedenkrát
nepotřeboval v parku spát.
A byl jsi šťastný. Lež jak věž.
Tvůj kufr stojí u dveří.
Je prázdný, plný pápěří.
---------------------------------------
#8 b
Zuzana Zajícová
Odcházíš
Oněginská strofa
Kufr máš sbalený
zítra ti jede vlak
nemyslíš zatím na ženy
ani co bude pak.
V červenci zrají jahody
je to věc pouhé náhody
že v srpnu už budeš daleko
jsi z toho trochu naměkko.
Zatančíš tanec poslední
vadí ti, že máš malý plat
zítra už budeš jinde spát
až letní lásky zevšední.
Zatančíš dneska naposled
svět celý už máš nadohled.
---------------------------------------
#9 b
Shane
Sbalím si kufr...
Oněginská strofa
Sbalím si kufr během chvilky malé
a pak odjedu poznávati svět,
mne jeho krásy vábí neustále,
když po jahodách chutná dívčí ret.
Ač na to padne víc než můj plat skromný,
já v tomhle hodlám býti neoblomný.
Chci aspoň chvilku cítit v duši štěstí,
třeba i slůvka bláznivě si plésti,
až v rytmu tance s exotickou kráskou
já budu náhle jako oheň plát,
ve verších šeptat, kterak mám ji rád,
a poblouznění nazývati láskou.
Kdybych o tohle ochuzen měl býti,
pochybným zdál by se mi smysl žití…
---------------------------------------
#10 b
Markéta K.
Stará prostitutka
Oněginská strofa
Z mé krásy zbyl jen pouhý stín,
stín matný, vzpomínky a stesk
a plný kufr starých vin
za hřích, co spaloval jak blesk.
Má ňadra měla stále hlad
a nejeden muž celý plat
za tanec se mnou vděčně dal.
A ďábel ve mně jen se smál.
Kdo v lásku věřil, blázen byl,
můj po jahodách sladký ret
si lačně připsal na účet,
pár pošetile šťastných chvil.
Můj úsměv nosil slast i děs.
Co z žhavých vášní zbylo dnes?
---------------------------------------
#11 b
Monika Silberová
Vzpomínky
Oněginská strofa
Otevřela jsem kufr vzpomínek
Krásu fotek, časem vybledlých
Je tu maminka i tatínek
V létě jahody, v zimě sníh.
Tanec životem, mé první lásky
Ta doba, kdy neměla jsem vrásky
Ta doba, kdy nezajímal mě plat
Ta doba, kdy chtěla jsem se smát.
Pak už to jelo jako po másle
Promoce, svatba, lidí shluk
Jedno dítě, druhé a pak vnuk
Fotky, kde tvářím se užasle.
Život je nejkrásnější místo na světě
Co mě ještě čeká na této planetě?
---------------------------------------
ANKETA
Hlasovat můžete ZDE
