Vaše díla - Duodecima 4b

Vaše básně v koši nekončí. Přinášíme Vám další várku vašich veršotepeckých děl tohoto týdne. Veršotepárna je hraní si se slovy.  Je soutěží sám se sebou i s ostatními.

Pro páté kolo jsem snad vybral opět lahůdku - básnickou formu, která s Vámi měla svou premiéru, byla to duodecima .
Dnes Vám přinášíme druhou desítku příspěvků. Jsme opravdu rádi, že vás hraní se slovy tolik baví.
Ale pozor – uzávěrka byla ve čtvrtek v 17.00 hod. Později přijaté příspěvky již do soutěže nebudeme moci zařadit.
Děkujeme za pochopení.

Zadaná slova pro tento týden byla:
studna vůně klobouk růže noc
A teď už – jako každý týden -  pojďte číst a hodnotit.

---------------------------------------
#11 d
Shane
Miluji dívku, co ke studni chodí
duodecima

Pro chladnou vodu ke studni
jde dívka krokem půvabným ,
ta dívka, o níž tajně sním
již nekonečnou řadu dní.

Růžemi sladce zavoní
mi dech, jenž ke mně vítr svál,¨
já tiché pozdravení dal,
s kloboukem v ruce dál pak jdu...

Proč odvahu zas nenajdu
vyznat jí, jak moc mám ji rád,
že srdce svoje chci jí dát?
Marně noc prosím o radu…
---------------------------------------
#12 d
Shane
Když naklání se nad studní
duodecima

Když naklání se nad studní
líbezná dívka s putýnkou,
bláhové touhy myslí jdou,
je hvězdou nocí mých i dní.

Růže mi něžně zavoní
ze zahrádky u hájovny,
pod klobouk ukrývám své sny
jen měsíc ví, jak mám ji rád,

pouze jí srdce své chci dát,
s vůní čajových růží jen
mám její půvab propojen
a o ní nechávám si zdát…
---------------------------------------
#13 d
Mamka
Letní snění
duodecima

Za noci letní u vody
na lávce sedí dívenka,
hlavou jí běží myšlenka,
má k ní dnes jasné důvody.

Vždyť léto je čas pohody!
Včera pán s kloboukem, arci,
vyzval ji noblesně k tanci.
Když pak s ním v kole kroužila,

vůně růží ji zmámila.
Hluboká studna má tu moc,
v pravý čas přijít na pomoc,
obraz pána tam spatřila.
---------------------------------------
#14 d
Monika Silberová
Čarovná noc
Duodecima

Je tak vlahá, překrásná noc
Venku tma jak v studni je
Klobouk hvězd vše překryje
Vůně léta jde na pomoc

Láska má pak čarovnou moc
Hormony se v nás probudí
Zamíchají nám osudí
Jak se má člověk ubránit,

od omylů se ochránit?
A o tom všem je tento svět
Že když chceš k růži přivonět
Trny tě mohou poranit.
---------------------------------------
#15 d
Mladší bratr
Před probuzením
duodecima

Za nocí ztrácím svoji tvář
klobouk naražen do týla
hledám nočního motýla
mne provází měsíce zář.

Pozbyl jsem zašlý kalendář
směs vůní bylin vyzívám
kde růží vánek nebývá
proč mělké jsou zde sněhy?

Jsem pln prostopášné něhy
ke studnám své dary nosím
když o ticho Vás drazí prosím
bych mohl snít své příběhy.
---------------------------------------
#16 d
alesio
Pantáta vlezl do studny
duodecima

Pantáta vlezl do studny,
světu se vyhnul obloukem
pod betonovým obloukem.
Vykonal sestup osudný.

Ztratil se otec nerudný.
Jestli je noc a nebo den,
po vůni růže pozná jen
v zahrádce tlusté ženy.

Tvá studna má tenké stěny,
za nocí růže ti voní.
Ve studni sedm bílých koní
stvořených z času pěny.
---------------------------------------
#17 d
alesio
Zamilovaný anděl
duodecima neortodoxní

Dívka, ta růže u klavíru,
umírá, hasne, usychá.
Jen klapot kláves do ticha
vrací ji naději i víru.

Pak pod kloboukem z netopýrů
sama odchází do noci.
Pro její vůni pomoci
mi není. Do studny skočím.

Dřív, než si křídla smočím,
rozestoupí se břehy.
Do nekonečné něhy
pád do tvých modrých očí.
---------------------------------------
#18 d
Shane
Z bezedné studny vědění
duodecima

Z bezedné studny vědění
hleďte, přátelé, často pít
a nenechte se obloudit
lákavou vůní mámení.

Když růže kvetou, vážení,
a touha v lidském srdci zas,
svět je i plný klamných krás,
zvlášť když den promění se v noc.

Svůj rozum berte na pomoc
a v úctě klobouk smekněte
co moudrosti je na světě
a jakou nad námi má moc!
---------------------------------------
#19 d
Shimmir
Když růže voní do ticha...
duodecima

Když růže voní do ticha,
tu kouzlem vůně zmámen zas
klobouk smekám před světem krás,
mysl krásná slůvka roní,
 
v údivu sám pod jabloní
ze studny poznání piji,
v duši sladkou melodii,
noc je krásná černá dáma

život náhle není drama,
ale příběh lásky plný,
rozeznívá srdce struny,
hovoří z něj Láska sama!
---------------------------------------
#20 d
Ivo Levis
Tulák
duodecima

Jsem tulák, můj domov je tam,
kde jsem svůj klobouk pověsil.
Ušel jsem už tisíce mil,
pod širým nebem přespávám.

Chodívám nejraději sám.
Vnímám vůni, když začnou kvést
šípkové růže podél cest,
vidím zrát plody v alejích.

A cítím, že snad byl by hřích
jakkoliv rušit jejich svět
a dovádění světlušek
v nocích jak studna hlubokých.
---------------------------------------
ANKETA