Přinášíme Vám další várku vašich veršotepeckých děl tohoto týdne. Veršotepárna je hraní si se slovy. Je soutěží sám se sebou i s ostatními.
Pro sedmé kolo jsme vybrali opět lahůdku - byla to balata.
Tentokrát to byl oříšek, ale nevzdali jste to. Soutěžních příspěvků se nám sešlo dostatečné množství.
Dnes Vám přinášíme dalších osm příspěvků. Jsme opravdu rádi, že vás hraní se slovy tolik baví.
---------------------------------------
Ale pozor – uzávěrka již byla - ve čtvrtek v 17.00 hod.
Později přijaté příspěvky již do soutěže nemůžeme zařadit.
Děkujeme za pochopení.
Zadaná slova pro tento týden byla:
kotník oblek hostina motýl tango
A teď už – jako každý týden - pojďte číst a hodnotit.
---------------------------------------
#7 c
Antonín Robin
..
balata
Na hostinu patří oblek,
Z kalhot nesmí čouhat kotník,
Z něhož by dámy mohly dostat psotník.
Ještě motýl na krku – ha, jsi člověk!
Ještě tak umět tančit tango
A nešlápnout té slečně na nohu
A znemožnit se navždy.
Jo, a vědět, co je třeba mango,
A jak vaří v té restauraci na rohu,
A že jsou ryby, co jmenují se pražmy.
Sakra, to vždy je problém vážný,
Jenž každého kluka přemůže.
Když začne převlékat se za muže,
A předstírat, že je člověk.
---------------------------------------
#8 c
Jan Dvořáček
Tanec snů
Ballata
Kotníky bílé jako sníh
Ležíme pod stromem ve stínu
Právě jsme skončili hostinu
Odejít pryč byl by teď hřích
Do rytmu tanga jsme tančili
V oblecích z bílého hedvábí
Lehcí a ladní jak motýli
Jež vůně květiny přivábí
Tančíme dál náš tanec snů
Bosí po stéblech jarní trávy
Hřeje nás radost bílých dnů
Život nás nikdy neunaví
Hořkosti všední mě vždy zbaví
Tvůj nekonečný něžný smích
---------------------------------------
#9 c
Chimmychanggaz
Hostina
Balata
Proč život hostinu chystá,
když mě pak k ní nepustí.
Ticho u stolu se rozhostí.
Má přítomnost je nečistá.
Oblek můj mám nad kotníky.
Zuby z Lásky chladem drnčí.
Pozornost tak mám ve vteřině
Vyruším všechny strávníky,
jen starší pár tango tančí,
jak dva motýli na květině.
Ač tvářím se tak nevině,
hnusné pohledy na mě hází.
Obratem tak v ruletě sází,
komu že hostinu život chystá.
---------------------------------------
#10 c
Chimmychanggaz
..
Balata
Až přijdeš a mé rty políbíš,
jakoby se do mě život vlil.
Na rtech se motýl usadil.
Na rtech hostinu nabízíš.
Až přijdeš a mě obejmeš,
náruč Tvá - Přístav bezpečí.
Oblek hned na mě zbytečný je.
V rytmu tanga mě zmačkneš.
Bez Tebe být mi nesvědčí,
dokud nás Láska nezkryje.
Až přijdeš tak mě odkryješ,
z pod hutné peřiny smutku.
V kotnících zapraská vskutku,
až přijdeš a mé rty políbíš.
---------------------------------------
#11 c
Dana Daňková
Uletím
Balata
Na křídlech motýlů
uletím beznaději,
tam, kde se tvoje oči smějí,
do tvého azylu.
Ne tango, ptačí zpěv tu zní
a tráva kotníky nám hladí,
už jenom ze tvých úst chci jíst.
A ta hostina nevšední
mě k nestřídmosti svádí,
sytá jak kočka budu příst.
Na tohle nejkrásnější z míst.,
v obleku pouze z rukou tvých
uletím... vítr do mě dých
na křídlech motýlů...
---------------------------------------
#12 c
Markéta K.
Tanečnice
balata
Jak rudý motýl krouží sálem,
do rytmu tanga srdce bije
a pány dráždí harmonie
kotníků v tanci dokonalém.
Dámy, co sedí na hostině,
závidí tiše štíhlost její
a vzteky se jim břicha chvějí
ležíce splihlá v tučném klíně.
Žestě se blyští, kvílí žíně,
tancem se víří vůně vína,
jehlice černé vlasy spíná -
obleky pány náhle tíží,
touha se na věk neohlíží,
jak rudý motýl krouží sálem.
---------------------------------------
#13 c
Ivo Levis
Vzpomínka nebo sen?
ballata
Na prsou motýla,
kérky přes celá záda
a na kotníku hada -
divoce tančila
jen v tangách tango.
A přitom střídmá byla;
z bohaté hostiny
jedla jen mango,
skoro nic nevypila,
zrak měla nevinný,
takže bez příčiny
pánové v oblecích
páchali v duchu hřích,
jen co se zjevila.
---------------------------------------
#14 c
Shane
V rytmu tanga...
ballata
Zpod šatů plesových kotník se usmívá,
můj oblek padne mi jak čerstvý sníh,
z dívčích rtů sladký smích když k tomu zaznívá,
i černý motýl můj spáchal by hřích.
Na stole čeká nás lákavá hostina,
teď tango tančíme, patří nám sál,
i našich nohou pár rytmu se nebrání
a člověk lehce si na kroky vzpomíná,
kdo by se nádherných pohybů bál.
Nasloucháme zas tiše tónů těch volání,
kloužeme parketem, je to jak sen.
Navěky držet Tě v náručí svém,
nádherná představa, krásná a mámivá...
---------------------------------------
ANKETA
Hlasovat můžete ZDE
