FVE jsou pro jejicjh majitele lukrativním "dojícím zařízením" financi hlavně z kapes odběratelů el. energie.

Jestli se fotovoltaika vyplatí, může ukázat jen a pouze trh. Takže zrušit dotace, zrušit povinné odkupy a nechat volnou soutěž. Pokud fotovoltaika uspěje a najde své zákazníky, pak je všechno v pořádku. Pokud ne, tak politice prosazující dotace by měli nahradit vzniklou škodu.

Souhlasím, dokonce si myslím, že dotace další rozvoj FV konzervují, zmrazují, protože se nikdo nemusí moc snažit a to je chyba!

Češi jsou díky fotovoltaickému tunelu z roku 2010 chorobně nevraživí vůči OZE a všemu co s tím souvisí (elektromobilita), což je velká chyba. Neměli bychom se ideologicky zakopávat na jedné ani druhé straně "barikády", používat argumenty, které přestaly být relevantní před 5 lety a kvůli dílčím nevýhodám zavrhovat celou technologie jako takovou, nota bene v situaci, kdy každý rok dochází ke zlevňování i evoluci jednotlivých výkonových parametrů.

Ne, že by "druhá strana" neměla tendenci dělat úplně to samé...

Pan Petrík je učebnicovým příkladem - "poctivě" mi omínusoval všechny příspěvky, čímž dal na jevo, že stojí na opačné straně barikády. Akorát si jaksi nevšiml, že já nestojím na "druhé straně" ale jen se snažím uvádět na správnou míru vyslovené nepravdy a zakořeněné omyly, které tu stále zaznívají, v článcích i v diskusích.

Přitom je paradox, že já s ním v podstatě souhlasím. Ano, dotace na fotovoltaiku by se měly zrušit. A mimochodem, ony se ruší, byť pomaleji než bych se mi třeba líbilo.

To je zajímavé, že jakmile jde o něco, co Vám není po chuti (FV panel), tak už si ty úplně základní informace zjistit dokážete a dokonce to vydáváte za "podvod" druhé strany. Ano, tím mám na mysli to, co ví každý, tj. že FV panel má nějaký nominální výkon, který platí pro plné osvětlení přímým slunečním světlem, ale ročně dodá jen cca 15 % této hodnoty.

FV panely v posledních 10 letech především ohromě zlevnily, takže se zkrátila reálná návratnost střešních instalací, myšleno bez dotací. Není pravda, že FV panely dokáží využít pouze "zlomeček" dopadející energie, tedy pokud cca 20 % považujete za "zlomeček". Navíc i tady se blýská na lepší časy - v posledních letech se udál velký pokrok na poli perovskitových článků, které už dosahují účinnosti přes 10 % a umožňují konstrukci dvojvrstvých článků (perovskit + křemík), které pak dosahují účinnosti až 30 %, protože obě technologie využívají jinou část světelného spektra. Pokud se podaří rozjet výrobu těchto "tandemových" panelů ve velkém, tak rázem bude možné ze stejné plochy získat o polovinu více elektřiny než dnes. Snad za dva, tři roky.

Pokud máte rodinný domek a jdete čistě po úsporách, tak samozřejmě budete mít takovou instalaci, která Vám pokryje pouze část spotřebované energie. Nemá cenu zkoušet něco vydělat prodejem přebytečné elektřiny, dodavatel Vás oškube jako slepici. Kombinace FV panelů a bateriového úložiště umožní vyrovnat produkci a spotřebu během 24 hodinového cyklu. Ovšem baterie jsou zatím stále drahé, i když také zlevňují. Uvidíte za pět let...

Další problém FV panelů v našich končinách je samozřejmě to, že v zimě vyrobí jen asi 1/4 toho co v létě. Tam už ani baterie nepomohou. Na obzoru je ukládání elektřiny do vodíku, potenciálně konverzí na syntetický plyn do tzv. SNG. Ale tyto projekty jsou zatím nerentabilní a teprve se nesměle rozjíždějí první instalace.

Souhlasím, akorát to slovo "podvod" používám pro firmy, které dělají z lidí blce tím, že tvrdí, že v případě delšího výpadku rozvodné sítě budou mít dodávku zajištěnou z FVE. NEBUDOU! Večer a celou noc to nedodá ani mW! Tak potřebný v krizové situaci. A zima je ten paradox, čím víc jejich energii potřebujeme, tím míň, včetně dlouhotrvajícího nulového výkonu z nich dostaneme. A děkuji ještě jednou!

No, mě nejde na rozum jak může být fotovoltaika proti JE považována za lepší z hlediska oteplování.

S ohledem na účinnosti, když potřebuji vyrobit 1 GWh elektřiny, tak fotovoltaikou "ohřeju planetu" 6 GWh, JE "jenom" 3GWh.

Vysvětlíte mi prosím, jak fotovoltikou něco ohřejete? Čísla, která uvádíte, vypadají jako byste předpokládal, že FV panel pohltí veškeré teplo ze záření, které na něj dopadá a nějak ho vyzáří "do planety", zatímco kdyby tam panel nebyl, tak se všechno teplo bezezbytku odrazí zpět do vesmíru?

Jinak tahle čísla jsou samozřejmě úplně zanedbatelná. Při oteplování jde o zvýšený záchyt tepla díky zvýšené koncentraci skleníkových plynů. Můžeme se bavit o tom, do jaké míry za to může člověk, ale každopádně "skleník" Vám dá úplně jiné řády, než teplo, které je člověk schopný uvolnit přímo, ať už jakýmkoli způsobem.

Kromě toho, co myslíte, že ohřeje planetu víc? Fotovoltaické panely nebo tisíce kilometrů vyasfaltovaných ploch?

Pane autore, opět doporučuji něco nastudovat. Samozřejmě že dnešní akumulátory se dají použít jen na překlenutí večerních a nočních hodin a nějaké mračnosti, a to v zemích, kde je sluníčka víc, než u nás. (Nedávno byl jeden mamutí akumulátor instalován v Izraeli.) Ale slibná cesta možná povede přes vodíkový cyklus. Výroba vodíku elektrolýzou je sice málo účinná, ale skladování vodíku je už desítky let vyřešené, byť je to trochu technologicky náročné. A když je energie nadbytek, tak účinnost nás nemusí bolet.

Sežeňte si časopis Praktická elektronika č. 7/2017, kde se vodíku a palivovým článkům věnuje úvodní článek včetně obrázku vnitřku našeho autobusu MHD, poháněného vodíkem.

Další slibnou zásobárnu energie jsou superkondenzátory, na jejichž vylepšování se též intenzívně pracuje. Jejich výhoda je dlouhá (teoreticky nekonečná) životnost.

Jiné experimenty byly založeny na stlačeném vzduchu (pohon stlačeným vzduchem se používá pro vozíky ve výbušném prostředí).

Takže rozvoj fotovoltaiky tlačí na vývoj a konstrukci akumulačních metod všeho druhu. A to je dobře. Neb řešení problémů vede k pokroku a díky tomu nám nezakrní mozky.

V Německu došli k závěru, že je nadměrně nákladné „skladování“ elektřiny a řada projektů se jeví jako neefektivní. V Německu solární farmy zabírají 450krát víc půdy než jaderné elektrárny a větrné elektrárny 700krát území víc než nádrže na zemní plyn, aby přitom vyrobily stejné množství energie.

Pro domácnosti mohou být solární panely přínosem v úsporách (pokud nezapočítáme pořizovací cenu panelů, trakčních aku a spolehlivého měniče s regulátorem). Levnější amorfní panel, narozdíl od monokrystalických, sice vyžaduje dvojnásobnou plochu, má účinnost jen kolem 10. procent, ale účinnost nijak neklesá s teplotou, ani při rozptýleném světle pod mrakem, v zimě a dokonce něco celá nula něco jsem zaregistroval i v noci za úplňku. :) Veškeré svícení v baráku je napojeno na tento okruh a v případě potřeby to utáhne i rychlovarnou konvici. Doma to teda nějak funguje. Co se týče těžkého a dalšího průmyslu, domácností atd., panely a větrníky nemusí být k dispozici, když je jejich výkonu třeba a proto se budou budovat velká energetická úložiště. To největší by mělo mít podobný výkon jako spalovací elektrárna, ale po dobu maximálně dvou hodin. Tahouny "ekonomik" tak zůstávají atomové, vodní a spalovací elektrárny.

Včera mluvil meteorolog Martin Novák a říkal, že solární panely mají význam pouze na domech, skladech. Obrovské lány solárních panelů zabírá úrodnou půdu. Půda po nimi vysychá, protože se tam dešť nedostane, od zrcadel se odráží teplý vzduch do atmosféry a lokálně mění počasí. Větrné elektrárny mění proudění vzduchu a tím i klima, ruší tahy ptáků, působí rušivě na zvěř.

Krásně popsané. Dokonce jste FVE odpustil, že ani těch v průměru 12 hodin denně nemusí vyrábět. Stačí sněžení a na panely dopadne prdlajs ze slunečního záření.

Zhruba na 50. rovnoběžce by optimální sklon panelů mohl zajistit, že se sníh na nich neudrží.