Deník z Če-chanu Den 63 - Ráj na zemi

Sedíte doma a chodí vám zprávy od známých. O úmrtí blízkých na embolii po vakcíně. A říkáte si, jestli se ten svět už úplně zbláznil… Kvůli ochraně před nemocí, která postihuje hlavně staré a nemocné mají následky mladí a zdraví. 

Jeden pán mi psal, že když někdo nepřežije vakcínu, nezvládl by ani covid. Já vlastně nemám slov, na něco takového ani nechci argumentovat. Copak jsme planeta plná Mengelů?

Koncem roku už přijdou na řadu i děti. Kdo má dobrého pamatováka, ví, že ze začátku se říkalo, že bude stačit proočkovat staré a nemocné a tím je ochránit. Najednou je vše jinak. Očkovat se musí všichni a ty, kdo odmítnou, budeme diskriminovat. Pod nátlakem vyhazovů z práce, zamezení dětem přístupu ke vzdělání a znemožnění normálních aktivit se nakonec podvolí skoro každý. Všichni věří, že jedině tak se svět vrátí do normálu. Naši potomci budou moci konečně sedět v lavicích bez testování a roušek. A mně to včera najednou při procházce krásnou jihočeskou přírodou došlo. Nevrátí. Hra na koroňák už tu bude napořád.

Udělalo se mi mdlo. Očkování nás bude chránit jen pár měsíců a pořád dokola se bude muset obnovovat. Všichni budou mít strach vysadit, aby se ona šílená, časem ještě více do obludných rozměrů nafouknutá, nemoc nevrátila. Přesně tak to je s dětskými nemocemi, které se očkují a přesto tu jsou. Třeba černý kašel, o kterém se říká, jak je strašný a který každý z nás za život už několikrát prodělal, aniž by věděl, jak se jeho chrchel jmenuje.
Covid s námi zůstane jednou provždy. Dokud se bude očkovat, bude planetou úspěšně cirkulovat. I v oficiálně uznávaných médiích se můžete dočíst, že lidé po vakcíně mohou virus šířit, mohou nemoc prodělat, že jediná výhoda, kterou budou mít je, že nebudou mít těžký průběh. Pokud tedy přežijí to očkování... ale to už jsme si ujasnili. Máš embolii? Jsi slabý kus a tady nemáš co dělat...
Mým mozkem, unaveným roční snahou v okolním dění najít nějakou logiku, náhle prolítla odvážná úvaha, vysvětlení, proč tu letos nemáme žádnou chřipku. Neočkovalo se, tak není.
Když byla před sto lety epidemie Španělky, trvala 2 roky a zemřelo na ní podle odhadů až 100 milionů lidí. Vakcína nebyla, protože o virech se tenkrát ještě nevědělo. Prohnala se a zmizela. S koroňákem to takhle nebude. Teď máme 3 miliony mrtvých, ale největší rozdíl bude, že tahle chřipka nezmizí. Nemůže, budeme si jí hýčkat dokud nedojdou prachy na vakcíny a různá opatření.
Kdybych byla ďábel, udělala bych to přesně takhle. Když celé pandemické dění pozorujete, musíte uznat, že je naprosto geniálně vymyšlené. Dotýká se totiž našich nejhlubších strachů. Nikdo nezůstal nedotčen.
A když člověka vystrašíte, snadno pak udělá, co se mu řekne. Ve vyděšení vypínáme myšlení, úsudek, rozum jde stranou. Když bojujeme o přežití, není čas na debaty. A tak vám najednou nepřijde divné, že vakcíny, které se běžně vyvíjejí mnoho let, vědci z několika zemí zázračně uklohnili všichni v jeden okamžik za rekordních pár měsíců, nepřijde vám divné, že kdokoliv říká cokoliv, co nezapadá do jednoho názorového proudu, je umlčován, mazán, označován za lháře a konspirátora. I když je to virolog, lékař z covidové jednotky nebo epidemiolog. Nepřijde vám divné, že mizí diskuze a debata.
Viděla jsem už různé věci. Video, na kterém zdravotní sestra, máma od dětí, pár dní po očkování jakoby podivně tančí a nemůže ani pořádně mluvit, jak je její tělo zmýtáno neznámou křečí. Jinou ženu, která po vakcíně v šílených bolestech ochrnula na část těla, další mámu s totálně rudýma nohama... Já opravdu obdivuju odvahu lidí, kteří si nové, doposud nevyzkoušené, typy vakcín aplikují a čekají, co to s nimi udělá. A obdivuju i autory očkování, že dokáží v klidu sedět ve svých laboratořích a říkat si: "Jasně, s tím jsme počítali, pár lidí bude mít nežádoucí účinky, to je normální." 
Ale abych nebyla jen negativní, říká se, že čemu člověk věří, to se zhmotní. A tady teď fakt hódně lidí věří, že až se všichni naočkují, bude tu ráj na zemi.
Se těšim.
Covidu zmar!
P. S. Už dam s tim očkovánim pokoj, ať mě nesmažou...