Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Děkujeme za pochopení.
TP
T42o57m40á39š 80P92o72s50p87ě14c22h
11. 4. 2021 12:42
Teď otázka za milion. Co je lepší, nemoct pracovat nebo dělat, jak před covidem? Já mám to druhé, dělám ve fabrice na směny. Ze začátku byli všichni vyplašený, neřešily se výkony. Teď jsou normy a požadavky stejné i když se dělá v rouškách a oficiálně jsou postihy, pokud je člověk bez. Vede to k únavě, kterou nemám jak aktivně odstranit, vše je zavřené. Přijdu domů a ještě abych řešil školu u dětí, učitelé pořád něco píšou... Nechci zanedbávat děti, ale už nemůžu. Jo, mám svůj příjem, to je pozitivní, taková jistota. Ale za jakou cenu?
0
0
možnosti
- Počet článků 72
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 392x
Rozhodla jsem se 1. března začít psát deník z lockdownu. Po vzoru čínské spisovatelky Fang Fang, která podávala report z desetimilionového Wu-chanu, který byl začátkem velkého průšvihu víc jak před rokem.
My, Češi, byli na jaře „best in covid“, od podzimu jsme tím velkým průšvihem pro změnu my. Konečně nejsme malí a bezvýznamní! Nemůžu podat objektivní, sociologickou sondu, protože jsme s rodinou prakticky už rok zavření doma. V chaloupce na jihu Čech, kam jsme se před 15 lety přestěhovali z Prahy.
Můžu jen napsat, jak tuto bezesporu významnou dějinnou etapu prožívám já.
Úžasnými ilustracemi můj deník provází naše 13 letá dcera Zůza.
My, Češi, byli na jaře „best in covid“, od podzimu jsme tím velkým průšvihem pro změnu my. Konečně nejsme malí a bezvýznamní! Nemůžu podat objektivní, sociologickou sondu, protože jsme s rodinou prakticky už rok zavření doma. V chaloupce na jihu Čech, kam jsme se před 15 lety přestěhovali z Prahy.
Můžu jen napsat, jak tuto bezesporu významnou dějinnou etapu prožívám já.
Úžasnými ilustracemi můj deník provází naše 13 letá dcera Zůza.
