Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

tak to je síla, pokud prožíváte takové stavy při policejní kontrole dnes, tak to radši ani nedomýšlím, co by z vás bylo v 68 když by vás zastavili rusové v tanku a samopalem namířeným na vás. Nevím teda jestli se zašít do Francie je taková výhra snad jen ta vidina práce, pokud tady není příjem, ale s jejich multikulti pochopením, bych do islámské země nejel.

1 0
možnosti
Foto

Já to sázím na nějakou podvědomě sdílenou zkušenost, že z těch kontrol máme vítr... i když jsem nic špatného nikdy nezažila (kromě toho, že mě přistihli s kradenou propiskou v OD Kotva, když mi bylo 12). Mladí jeli tam, kde černí nejsou... Ono je to určitě jiné tam žít, než si tam takhle zajet na dovču... i když prodlouženou.

0 0
možnosti
  • Počet článků 72
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 392x
Rozhodla jsem se 1. března začít psát deník z lockdownu. Po vzoru čínské spisovatelky Fang Fang, která podávala report z desetimilionového Wu-chanu, který byl začátkem velkého průšvihu víc jak před rokem.

My, Češi, byli na jaře „best in covid“, od podzimu jsme tím velkým průšvihem pro změnu my. Konečně nejsme malí a bezvýznamní! Nemůžu podat objektivní, sociologickou sondu, protože jsme s rodinou prakticky už rok zavření doma. V chaloupce na jihu Čech, kam jsme se před 15 lety přestěhovali z Prahy.

Můžu jen napsat, jak tuto bezesporu významnou dějinnou etapu prožívám já.

Úžasnými ilustracemi můj deník provází naše 13 letá dcera Zůza.

Seznam rubrik