Trénink na příštích pár týdnů

Každý máme své ambice, každý máme vlastní důvod, který nás žene stále výš. Tento rok jsem si chtěla splnit jeden jediný běžecký cíl a to získat trifektu v závodech Spartan Race. Tu mám, a co tedy dál?

Když jsem si doběhla pro druhou medaili z těch potřebných tří, byla jsem trochu demotivovaná a říkala si, že se Spartanem po trifektě končím. Ale nějak mě to od té doby přešlo a příští rok si pro ní běžím znovu a samozřejmě se chci zlepšit. Chci tedy budovat sílu a zároveň i rychlost. A taky budu potřebovat vytrvalost. Jak jsem již psala někde na fb, zatím to vypadá, že loňský závod Vltava Run místo ve 12ti, poběžíme v roce 2015 pouze v 6ti. No, potěš...

Co k tomu dle mého lajckého pohledu budu potřebovat?

• Asi pár kilo shodit. :-) Ne, moc, ale bohužel zrovna u běhu je každé kilo navíc znát. Koukněte na vychrtlé běžce: když je na to upozorníte, tak vám odpoví, že oni nejsou vychrtlí, ale běžci. :-) 
• Trochu posilování. Komu by se posilování nehodilo. K hubnutí patří i zpevňování, tvarování a samozřejmě získávání síly.Nicméně základem budou různé kruhové tréninky a vyrovnávací cvičení. Má záda si to určitě zaslouží. A samozřejmě burpeeeessss :-D
• Běžecký plán - rozeberu níže.
• Regenerace - tento rok, tedy podzim a následující zimu před novou běžeckou sezonou, jsem si řekla, že se už konečně zaměřím i na regeneraci. Takže k masážím přidám i saunu, a třeba i nějaký bazén. I když tu zimu v něm snáším se vším odporem :D

Jak si tedy v tuto chvíli svůj běžecký plán představuju? Rozdělím si týdenní trénink do tří částí. 

• Kopce - Nejsou zrovna mou doménou, ale dají se natrénovat. Díky tréninku v nich jsem až nad očekávání dala Spartan Race Super na Klínovci, který byl fakt maso a kdo se po něm týden nebudil hrůzou, asi běžel jinou trasu. Odnesly to přední strany stehen a já se týden nemohla ohnout ani pro hrnec a má kamarádka masérka nevěřila. Ale předběhla jsem spoustu jiných bojovníků, což mi dodalo sílu do ostatních závodů. 
• Intervaly - Intervaly mně naprosto odrovnávají. Dostávám se mimo komfortní zónu a opravdu mě nebaví. Když je jedu, připadám si jako začátečník a strašně se stydím před ostatními. Červenám, funím, prostě ke krásce z reklamy na běh mám hodně daleko. 
• Dlouhé trasy - tak ty mě zase naopak baví a musím říct, že v tomhle všem jsou asi mojí doménou. V tuto chvíli se neporovnávám s jinými vytrvalci, ale pro mně je to asi to nejlepší, co v běhu umím. Na "provozní teplotu" se dostávám tak kolem 30 minuty. Kolem této chvíle jsem schopná nastavit si správné tempo a držet ho bez větších výkyvů. Jen je prostě ještě o něco prodloužím.

Podtrženo sečteno: nevím, jestli ten plán je ideální. Nicméně mě už jednou pomohl a tak to zkusím znovu a příští rok se uvidí, jestli byl správný. Pokud tu mám nějaké čtenáře z řad odborníků, budu jedině ráda, pokud se k tomu vyjádří. Své názory samozřejmě můžete sdílet i vy ostatní. Třeba přijdete s něčím, co mě vůbec nenapadlo.