Veronika Luňáková (ODS): Středočeský kraj potřebuje dostatek kvalitních zdravotníků.

Středočeský kraj se dnes potýká s množstvím problémů. Zdaleka se přitom nejedná pouze o poškozené silnice, nebo o sucho, ale především okolí Prahy dlouhodobě trpí nedostatkem zdravotníků.

Tento nepříjemný fakt se pak projevuje nejen na kvalitě poskytované péče, ale především na její dostupnosti, jež se rok od roku zhoršuje. Kraji tak chybí lékaři, ovšem největší potíže panují v případě nedostatku odborného personálu, který zajišťuje provoz nemocnic, lékáren či laboratoří, ať už jde o sestry, záchranáře nebo asistenty. Jako možné řešení se tak jeví zřízení vysoké školy pro nelékařský personál, jež počet zdravotníků zvýší.

V současné době sice Středočeský kraj řadu těchto potřebných zdravotnických profesí „vychovává“ na jím zřízených středních zdravotnických školách, ovšem dál již neumí studentům nabídnout atraktivní a kvalitní vysokoškolské studium. Vzdělání zdravotníků tak v okolí Prahy reálně končí vyšším odborným vzděláním. To je ovšem pro výkon jejich povolání již radu let zcela nedostačující a zastaralé. V praxi tak mají absolventi v hierarchii zdravotnictví jen neurčité postavení a neúplné kompetence, což je ze středních škol následně vede ke studiu na univerzitách v Praze či v jiných krajích, což ovšem znamená odliv mladých zdravotníků ze středních Čech.

Pokud si tedy kraj chce absolventy udržet, musí uchazečům o nelékařské zdravotnické obory umět nabídnout perspektivní vzdělání v dané oblasti s dostatkem praxe. A právě to by měl zajistit vznik nové vysoké školy zřízené Středočeským krajem. Její studijní plán by měl být postaven tak, aby nabídl zcela nový koncept provázanosti vzdělávání jednotlivých nelékařských oborů, a to tak aby studenti byli připraveni nastoupit do reálné praxe, spolupracovat s lékaři, spolu navzájem a nemuseli se potýkat s nedostatkem znalostí, jak tomu dnes u uchazečů o zaměstnání, kteří právě opustili školní lavice, často bývá.

Nově by tak studenti této vysoké školy mohli vykonávat odbornou praxi nejen v soukromých, ale také v přímo v krajských zdravotnických zařízeních, která by zároveň v budoucnu mohla lépe pracovat s jejich náborem. Zjednodušeně řečeno, nemocnice a laboratoře, stejně jako lékaři, by si již během praxe mohli vytipovat budoucí zdravotníky, se kterými chtějí dále spolupracovat a mladí lidé by tak po škole nastoupili beze stresu přímo do zaměstnání, kde by to navíc již znali.

Myšlenka vzniku Středočeské univerzity, případně vysoké školy, navíc není zcela původní a již v minulosti se tak uvažovalo o jejím zřízení. Tehdejší studijní programy ovšem měly být zaměřeny na jiné obory. Je potřeba si ale uvědomit, že právě investice do vzdělávání budoucích zdravotníků je pro kraj jednou z nejlepších variant, jež se navíc v budoucnu vyplatí nám všem. Jelikož populace stárne, bude se problém s nedostatkem zdravotníků i nadále rozšiřovat po celé České republice, a proto by měl kraj udělat maximum proto, aby do budoucna kvalitu zdravotní péče zlepšil a dostatek zdravotnického personálu pro Středočechy tímto způsobem zajistil.

Studijní obory na této vysoké škole, která by navíc mohla být i soukromá, a to s tím, že jejím vlastníkem by byl právě Středočeský kraj, by pak měly být koncipovány podle aktuální společenské potřeby. Důraz by se však měl klást také na akreditaci zcela nových oborů, jež budou v blízké budoucnosti třeba a budou vycházet z novinek ve zdravotnictví. Co se týče umístění této vysoké školy, mohla by se nacházet na Nymbursku, Kolínsku, Kutnohorsku či Benešovsku, kde je hned několik krajských nemocnic. Lokalita by navíc byla dobře dostupná nejen pro studenty ze středních Čech, ale i z Hradeckého a Pardubického kraje nebo z Vysočiny, kteří by mohli přijít na školu studovat.