Veroplky - Tygr letící vzduchem

Adventní čas, krásný čas. Hlavně když máte kočky. Pardon. Kočku a tygra. Vánoční stromek a světýlka… K zemi letělo všechno. Jen tygr vzhůru.    

Vždycky jsem nechápala ta videa na netu ohledně maček, co dokážou udělat o Vánocích. Mým holkám jsou 4 a 7 let. Každý rok u mě doma vzniká Ježíškovo království a užívám si toho, jak tyhle všechny serepetičky můžu mít a moje holky mi nic nezničí. Od dřevěných dekorací po girlandy, věnce, svíčky, soby, sněhový koule i kužely, svítící skřítky, hvězdy, mašle a světýlka…všude samá světýlka. Ovšem pokaždé jsem měla umělý strom. Letos máme krásnou 180 cm jedličku. Dala bych i větší, ale Vánoce trávíme s rodinou, kde ten strom je megalomanský, tak tady stačí stoosmdesátka.  

Tak mainskýmu tygrovi se moc líbí. Doma je cítit kus lesa, vytváří krásnou atmosféru, jedluš na sebe dostala jen světýlka a velký stříbrný kytky. Nechtěla jsem ji přeplácat, ať je krásná sama o sobě. No hlavní důvod je, že řetězy a koule tygra extrémně lákají a packou s nima rozjíždí velkou hru.  

Dala jsem jim kožešinu pod strom, vypadaly obě jak z časáku. Dvě krásný mačky sedící vedle sebe na chlupatině, nad nimi mohutný strom a chybí akorát rudá mašle kolem krku. Flow (mainka) jen sedí a kouká, jak se všechno třpytí a svítí. Když strom zhasnu, křičí, ať ho rozsvítím a má z toho radost. Tak mám taky radost. Vidět ty děcka jak jim svítěj oči, to prostě chceš.  

Jednoho večera se ale strom nerozsvítil. Vím, vypadá to, že už ho tady mám měsíce, ale teprve přes týden. Chápu, že většina lidí ho nemá ještě ani koupený nebo je na zahradě anebo se bude vytahovat ze sklepa a oprašovat. Zkoušela jsem ta světýlka opravit, nic. Nakonec jsem je sundala a prošla všech 400 žároviček, všechno v cajku. Kabel taky. Tentokrát v tom Flow nejede a nebylo třeba dávat výchovnou lekci, jak se chovat k vánočnímu stromu. Jenže holka byla vyřízená, že strom nesvítí. Tak jsem dala další světla. Narvala jsem rovnou dvoje, ať to má grády a ČEZ si trochu vydělá. Pojistky jsem v baráku ještě nevyhodila.

Tak si přijdu z práce, dám chladit prosecco, připravím olivy, sušená rajčata, sýry, že bude hezký večer. Pustím si vánoční film, zalezu pod deku, všechno vánočně svítí, strom se tyčí v obýváku a říkám si: „A tak, Veroniko, máš tady malinký, vysněný Rockefellerovo centrum.“ 

Zadívám se na film, totálně zrelaxovaná a v tom šílená rána. Světla zhasla, strom letěl k zemi, malá číča skočila jak lemur metr vysoko a běžela pryč. Prosecco letělo, mainka letěla vzduchem. Překousla kabel u světýlek, dostala 220, ocas se naježil a odmrštilo ji to. Šíleně se lekla, běžela, ječela, já běžela, taky ječela a zjišťovala, co se stalo. Když jsem se ujistila, že jí na první pohled nic není a že by ji to zabilo rovnou při překousnutí, vrátila jsem se na místo činu a ohledala ho. Důkaz byl jasný. Přímý překousnutí rovnou u zásuvky. Vyzdvihla jsem překousnutý kabel vzhůru a zkoumala ho očima – jasná příčina.  

Pak mi ale došlo, že kočka mohla být už v nebi. Vrátila jsem se za ní a celou ji ochmatala, opusinkovala, uhladila a zjišťovala, zda se jí nemůže už nic stát. Kromě toho, že se bála přijít do obýváku a měla strom jako největšího nepřítele, tak se jí nic nestalo. Jen přišla o jeden ze sedmi životů. Ehm, vlastně ze šesti, jednou už letěla ze škrabadla na záda. A tak říká se, že kočky padnou vždycky na všechny čtyři…to moje tele, prostě ne. Dlouho jí to ale netrvalo a za dvě hodiny už zase ležela pod stromem a zkoumala, co si na ni přichystá dál. Nezmar. Je strašně nebojácná. Je prostě dobrá.  

Ráno jsem pro jistotu zavolala veterináři. Po představení do telefonu jsem se chtěla ujistit, jestli ví, kdo jsem a jaké mám kočky.  ,,Paní Jirásková, nebojte, vím jaké máte kočičky.“ Jasně, kdo by zapomněl, že. Tak jsem začala vysvětlovat celou story. Doktor se zeptal, jestli Flow žije. Když jsem ho ujistila, že ano, začal se smát, jak se nám tohle zase mohlo stát. Ujistil mě, že už se jí nemůže nic stát, že by ji to zabilo rovnou. Jen ať zkontroluju pusinku, zda ji nemá popálenou, jinak že bude v pořádku.

Všichni ale víme, že ta kočka to udělala jen proto, aby máma měla o čem psát, že?  

Ciao!