Veroplky - Hasič s mačkou

Viděli jste Sex ve městě? Já viděla jen film, na který teď koukám v TV, ale seriál jsem nikdy neviděla. Břídil, no. Ale hlavní představitelka mi je sympatická, píše články a doufá ve velký sen společně s panem Božským. 

No nic, tak už víme, že koukám na film, ale to hlavní jsem stále neřekla. Když si člověk vybaví hasiče, vidí i koťátko na stromě. Tak já měla mainskou mačku s 8kg nahoře na kuchyňské lince. Cestou zdolala linku, ledničku, barikády, které slouží pro to, aby se tam nikdy nedostala, načež vystoupala na K2 nahoru. Nebo na horu? Tak to se prosím odehrálo o půl 11 v noci. Flow využila svoje infra vidění v noci a moje černý, když jdu spát. Najednou křik. Její křik, ona řve spíš jak holub, kdo má mainskou kočku, tak ví. Takže z kuchyně slyším holuba. Byla jsem zmatená, na ulici před barákem je to totiž samý holub. Ne ten poštovní, protože pošta je…no to je na samostatný článek co je pošta.

Zpátky k mačce. Přijdu do kuchyně, rozsvítím a vidím kočku balancovat na hraně. Hele, vždycky jsem chtěla hrát v akčním filmu vyjednavače, policajta, který rozmlouvá sebevrahovi, ať skočí. Nebo ať neskočí? Když se to ale najednou stalo, byla jsem v panice. Prosila jsem ji, ať neskáče, že se musí vrátit zpátky. Ano, mohla by skočit na mě, ale když na mě téměř od stropu skočí 8 kg tygr, zabijem se obě. Navíc ona je taková hloupounká a zřejmě jediná kočka, co neumí dopadnout na všechny čtyři. Opravdu skutečně reálně mi jela v hlavě myšlenka, že zavolám toho hasiče. No byly tam ještě myšlenky, jestli přijede ten hasič z reklamy, opálený, namakaný…jo, zpátky k sebevražedný kočce.

Všechny záchranný jednotky jsem zavrhla, trochu jsem se bála, že přijede i sanitka a vezmou mě na psychiatrii. Kdybych jim říkala, že moje kočka chce spáchat sebevraždu a nenašla jsem dopis na rozloučenou a důvodem bude ta změněná značka granulí. Další nápad byl vylézt na linku a že slezeme dolů. Neměla jsem doma lešení, ani popruhy, co by mě jistily. Takže taky nic. Základem bylo na ni neustále mluvit, kontakt, kontakt…pomalinku jsem došla k lednici a stále na ni mluvila, že vše bude v pořádku, vytáhla jsem šunku a pomalu ji naváděla zpět, aby seskákala dolu cestou, kterou se tam dostala. Když byla na lednici, skočila na mě. Pak dolu. Se vztyčeným ocáskem si tak poskakovala a šla si lehnout do ložnice. Já si šla vzít suchý oblečení. Koukala jsem, jestli na Dámejídlo nenabízejí donášku neurolu, dala jsem si panáka nějakýho sladkýho čuča z Vánoc a šla spát. Na okraj postele, protože jsem nechtěla holčičku rušit, když se roztáhla přes celou postel a ona má téměř metr, když se natáhne.

Ve 4h ráno mě vzbudily hlasy. Strašně jsem se vyděsila, že je tady zloděj. Kočky jsem neviděla, mobil jsem nechtěla rozsvítit, aby ten zloděj neviděl, že jsem vzhůru a nezabil mě. Musím přestat koukat na ty thrillery na Netflixu. Takže jsem si rychle promítala hlavou, co by dělal Walker, Texas, Ranger. Co by dělal Semir z Kobry 11, co by dělala Xena – princezna bojovnice. Sebrala jsem veškerou odvahu (žádná nebyla) a s naprostým odevzdáním, že je to na život a na smrt, jsem se vydala směr obývák a kuchyň. Zbraň? Ehm, myšky na hraní od koček – neptejte se, jak to mělo sloužit jako zbraň. Blížím se pomalými kroky tmou přes chodbu do obýváku, na čele kapičky potu a v hlavě myšlenky díky mami, žes mi dala tak krásný život….Viděla jsem i malé světlo, myslela jsem, že zloděj něco hledá (to ještě netušil, jak špatnou domácnost si vybral). Nejdražší položka je moje kočka s papírama. Pomalinku očkem na kouknu do obýváku a málem mě porazil infarkt. Tlak na 250. Tep se nedal ani spočítat, jak rychle to jelo a teď to přišlo. Čekáte Kill Billa? To snad nemůžu ani napsat. Moje kočka, asi po traumatu, který večer zažila, si lehla na gauč. Tím si lehla na ovladač. Tím se zapla televize. Tam Velmi nebezpečné vztahy. Já to nikdy neviděla, tak nechápu, jak to tam naklikala, a dívala se. Uff…

Zřejmě mi tím chtěla naznačit, že máme napjaté vztahy, navíc ten pokus o sebevraždu, je čas zavolat kočičího psychologa. Jdu googlit.

Ciao!