Nedá mi to, abych neokomentovala Verči článek.

Ano, musím se přiznat, že když jsem bezmála po 25ti letech sedala v Sapě na jednostopé vozidlo, neměla jsem právě euforické pocity z toho, co bude následovat, ale 1) jsem stašně zvědavá a takový výlet si prostě nemohu nechat ujít, 2) když už jsem tady, tak to prostě musím dát, vždyť tu na skútru jezdí kdejaká micina v podpadkách, 3) "Kdo se bojí se.e" v síni". Tak jsem to prostě dala a bylo to super.

Moc hezké fotky, kouzelná krajina 

moc děkuji za milá slova 

takové milé povídání 

Nádhera.. :) děkuji za sdílení, je to krása a těším se na všechno další kolem.... Díky moc!

Dík. Jsem vděčný za vaše příspěvky, na rozdíl od   psaní , fotek psů a koček,kterými se to tady hemží. Píšete o zážitcích z míst, kam se asi už  nikdy nedostanu. Ještě jednou-dík

 Dík, moc rád se vrátím k Vašim starším blogům