Druhé zápisky z cesty po Vietnamu - cesta do Ninh Binh a úvahy o módě

Dnes jsme se přesunuli do Ninh Binh, přesněji do místa Tam Coc. Musím přiznat, že je to snad to nejkrásnější místo, jaké jsem kdy viděla. Nebo minimálně nejkrásnější ve Vietnamu.

Když jsme se tu dnes s mamkou procházely mezi vesnicemi a rýžovými poli, říkala jsem si: „Tohle je ten pravý Vietnam!“ Rybář z loďky nahazoval síť. Pasáček na kole hnal kolem stádo krav a jiná paní v kónickém kloboučku obdělávala rýži. Celému tomu ještě přidala na atmosféře mírná mlha. A ta zelená!! Naprosto unikátní odstín zelené barvy. Jsem šťastná, že jsme se rozhodli jet sem na víc dní. Je tu toho kolem tolik k vidění… Doufám, že si zítra půjčíme kola a pojedeme někam nazdařbůh krajinou. Vypadá to tu trošku jako Ha Long, ovšem místo moře jsou zelenající se rýžová pole a vzduch tu krásně voní. Zpívají ptáci a křičí děti z blízké školy, sem tam zatroubí skútr.

Cesta vlakem opět stála za to. Jen místo šíleného filmu pouštěli šílený hudební pořad. Chvílemi jsem jen civěla s otevřenou pusou a nechápala. Jejich hudební klipy jsou dlouhé, barevné, blikající, umělé a přeplácané a všichni zpívají tak trochu falešně. Sem tam byla hudba proložena módními tipy, což bylo také velmi komické. Odbarvená Asiatka navlečená do „evropské“ módy typu: o dvě čísla větší kostkovaná červená košile, kožená sukně a černý kožich…

Všichni si tu na módu celkem hodně potrpí. Nejzajímavější asi bylo pozorovat vietnamské slečny na pláži. Nalíčené, načesané, oblečené jako do divadla. V kloboucích a botách na podpatku. Nekoupou se, zato každých pět metrů fotí selfí. Asi úplně nejvíc mě překvapilo, když jsem zjistila, že ty hrozné boty, co u nás prodávají, skutečně samy nosí. Sice to vypadá, že si každou chvíli musí zákonitě zlomit nohu, ale překvapivě se tak neděje, dokonce jsou v nich schopné řídit všemožné dopravní prostředky.

Nejmodernější je tu pochopitelně evropský styl života a také už se to na místních značně projevuje. Nejvíc je to vidět hlavně ve velkých městech. Už dávno neplatí, že všechny Vietnamky jsou štíhlé. Skoro naopak. Všichni tu milují hranolky, cukr, cokoli smaženého, hamburgery, fast food. Co dodat… A pak člověk vidí obtloustlé slečny v žabkách a elegantním oblečení, jak běhají (zmateně pobíhají, nebo rychle chodí) v uších se sluchátky od nejnovějšího modelu iPhonu a v ruce iontový nápoj. 

Tyto výjevy jsou tedy běžné hlavně v Hanoji. Ve vesnicích jsem nic takového neviděla. Tady děti stále jedí hlavně zeleninu a rýži a celé dny jezdí na kole. 

ospalé nádraží v Ninh Binh

po příjezdu jsme měli obrovský hlad a tohle bylo zaručeně jedno z nejlepších jídel, co jsme tu ochutnali

velmi poklidná vesnička Tam Coc

místní rybář

paní nám vesele nabízela, že nás sveze :-) a skutečně, nebyl to vtip... zkrátka místní taxi

romantika na každém kroku