Zlaté české zdravotnictví aneb zkušenost z marocké nemocnice

Tisíce palem, hory se zasněženými vrcholy, červená půda, plné kavárny, ve kterých je zázrak spatřit ženu, přeslazený mátový čaj, francouzské tavené sýry, vaření šneci, zahalení muslimové, pokřikující a neodbytní obchodníci, neschopnost lidí vystát v klidu frontu na lístek nebo nastoupit do autobusu (tlačí se a předbíhají), originální kožené tašky a kabelky, všudepřítomné mešity, stará centra měst, černobílý film Casablanca, chladná nemocnice plná komárů. To vše (a nejen to) se mi vybaví, když se řekne Maroko.

Zpáteční letenky s odletem z Frankfurtu jsme koupili u nízkonákladové společnosti za 1500 Kč. Museli jsme sice zaplatit benzín a poplatek za stání na parkovišti u letiště, i tak ale byla výsledná cena za let do Afriky nízká. Procestovali jsme tři státy a viděli tři města.

Marakéš je krásné město s hliněnými domy, tisíci palmami, vysokými horami, ale také se spoustou turistů, protože první město, kam z Evropy přiletíme, když letíme do Maroka, je většinou Marakéš. To mění skromnost místních obyvatel v chamtivost, která se odráží na cenách jídla i dárkového zboží. Neodbytnost a vtíravost prodejců je únavná, narozdíl od jiných měst, která už nejsou tolik turisty navštěvovaná. V tomto městě doporučuji náměstí Jemaa el-Fna, které je v seznamu chráněných památek UNESCO. Do devatenáctého století se zde popravovalo a hlavy odsouzených byly napichovány na městské brány. Nyní je zde mnoho restaurací, stánky se sušenými plody a tržiště, kde můžete nakoupit např. různé druhy kožených výrobků (pantofle, tašky, kabelky ad.). Za zmínku stojí také mešita Koutoubia, postavena v roce 1147, která je jednou z největších mešit muslimského světa a její minaret, který měří sedmdesát metrů, je nejvyšší budovou ve městě. Pokud byste si chtěli odpočinout, je ideálním místem La Palmeraie, plocha o rozloze 120 kilometrů čtverečních, na které roste 150 000 palem.

Casablanca je město s úžasnou atmosférou. Můžete zajít do starého centra města (old medina), projít trhy, dát si vařené šneky, mátový čaj nebo kávu s mlékem na zahrádce útulné kavárny, posedět u moře s výhledem na mešitu Hassana II., která je po mešitě v Mecce druhou největší náboženskou budovou na světě.  Má modlitebnu, která pojme až 25 tisíc lidí. Dále můžete projít městskou čtvrť Anfa (přezdívanou Beverly Hills) či zavítat k majáku El-Hank, který byl postaven v roce 1916. Jistě byste si zde našli místa, která by Vás okouzlila.

Rabat je město, které má také spoustu zajímavých míst a památek, např. pevnost Kasbah, městské opevnění, mauzoleum Mohammeda V., Hassanovu věž. Já ho budu mít ale navždy spojeno s běháním po nemocnicích kvůli zlomenině paty. Podívat se do marocké nemocnice a vidět, jak věci (ne) fungují, byla zajímavá zkušenost. Na příjmu jsme museli zaplatit 150 Kč (místní obyvatelé také za služby v nemocnici platili). V čekárně jsme čekali asi dvě hodiny, pak jsme museli se sestřičkou po jedné noze doskákat přes celou nemocnici na rentgen a zpět. Další dvě hodiny čekání na lékaře, který řekl, že snímek z rentgenu je špatný a museli jsme na rentgen znova. Pak asi dvacet minut čekání a zjištění, že snímek je opět špatný. Tentokrát nás tam doprovázel lékař, který asistentce řekl, jak má snímek vypadat. Poplatek za rentgen byl 270 Kč. S vozíkem se nikdo neobtěžoval. Skákání po jedné noze za bolesti roztříštěné paty si asi umíte představit. Po pěti hodinách, co jsme přijeli do nemocnice, jsme skončili v místnosti, kde nám udělali sádru. S nohou při tom manipulovali velice nešetrně. K našemu údivu bylo na patě kolečko, sádra na tomto místě nebyla. A nashledanou. Nedostali jsme ani berle. Takže další dvě hodiny jsme chodili po lékárnách a hledali berle. Cena za berle 500 Kč. Jelikož jsme nechtěli každý den jezdit do nemocnice na injekce, dostali jsme je s sebou - proti trombóze. Nemocnice byla chladná, plná komárů a viděla jsem pár lidí, kteří utíkali před injekcí až na chodbu nebo vůbec nechtěli do ordinace a křičeli na celou nemocnici. Měla jsem pocit, že důvěra v lékařskou pomoc je tady na bodu mrazu. Popravdě řečeno, ani se nedivím. Když jsme přijeli domů, žasli naši lékaři nad sádrou a smáli se, že je snad z ovčí vlny. Na marockou nemocnici nikdy nezapomenu a nedej bůh, abych se tam někdy ocitla s něčím horším než se zlomeninou.

 

Příklady cen (1 dirham = 2,4 Kč)

- ubytování Marakéš ... 100 MAD/2os/noc

- ubytování Casablanca ... 165 MAD/2os/noc

- známka do Evropy ... 8 MAD

- kebab s hranolkami ... 25 MAD

- menu u Mc Donald´s ... 50 MAD

- café latté ... 7 MAD

- chlebová placka ... 7 MAD

- vaření šneci ... 13 MAD

- 1 kg pomerančů ... 5 MAD

- voda 1.5l ... 6 MAD

- Coca Cola 0.5l ... 6 MAD

- půjčení motorky ... 250 MAD/den

- autobus Marakéš - Casablanca ... 70 MAD

- vodní dýmka a konvička mátového čaje ... 50 MAD

 

V dalším článku Vás ráda seznámím s Thajskem.

 

 

 

Marakéš.

Casablanca.

Autor: Veronika Havlíková | úterý 12.7.2011 15:56 | karma článku: 29,27 | přečteno: 2657x