Tanzánie vznikla v roce 1964 spojením pevninské Tanganiky a souostroví Zanzibar. I přesto má každá země svého prezidenta a parlament. Proti tomuto "sňatku z rozumu" protestuje hlavně Zanzibar, který se cítí být značně znevýhodněn, unie ale trvá dál.
Když člověk přijede do Tanzánie, překvapí ho, že na letišti musí úředníkům dát své otisky prstů, které nasnímá přístroj. Vízum stojí padesát dolarů a je možné ho zařídit až po příletu. Očkování proti žluté zimnici se vyžaduje, pokud z Tanzánie přejíždíte jinam, například na Zanzibar, tam je mezinárodní očkovací průkaz kontrolován hned v přístavu. V průvodci se setkáte s varováními nejen o krádežích jako takových, ale o promyšlených lžích. Můžete narazit na člověka, který Vám bude tvrdit, že loď na Zanzibar odplouvá za půl hodiny a lístek stojí čtyřicet dolarů. Z průvodce znáte informaci, že tato cena je za loď, která pluje dvě hodiny. Po dotazu jste ujištěni, že to je opravdu ta loď, pak ale čekáte místo půl hodiny dvě hodiny na odplutí a místo dvou hodin plujete pět. Musíte se smířit s tím, že jste patnáct dolarů nechtěně věnovali podvodníkovi, protože lístek na pomalou loď měl stát dvacet pět dolarů. Turisté navíc musí počítat, že za jízdenky, vstupné a ubytování zaplatí mnohonásobně víc než místní obyvatelé. Turismus je totuž hlavním zdrojem příjmů a vše, co je spojené s turisty, je extremně drahé.
Ostrov Zanzibar, který je znám především jako hřebíčková velmoc, se nachází třicet pět kilometrů od pobřeží Afriky. Má velmi bohatou historii. Od 7.století docházelo k obchodování po moři. Zprvu se směňovalo koření, zlato, slonovina a kožešiny, později byl hlavním vývozním artiklem hřebíček, který tvořil tři čtvrtiny světové produkce. Ostrov ,zejména sultán, bohatl také obchodem s otroky. V dobách největšího rozkvětu jich každoročně z ostrova odplouvalo více než 60 000. Britové však tento způsob obchodování zakázali v roce 1873. Vládu nad ostrovem měli Arabové, Portugalci i Angličané, po nichž zde zůstala jízda vlevo a anglický jazyk, kterým, kromě svahilštiny, hovoří většina obyvatel. Zajímavostí je, že Angličané získali Zanzibar, Keňu a Ugandu dohodou s Němci, kteří na oplátku získali vládu nad Tanganikou. V roce 1964 došlo ke krvavému povstání a Zanzibar získal nezávislost. Ještě ten samý rok však vytvořil unii s Tanganikou a vznikla Tanzánie.
V současné době žije Zanzibar hlavně z turismu. Průměrně ho každý rok navštíví sto tisíc návštěvníků. Lákavé jsou hlavně dlouhé pláže s bílým pískem a azurově zbarveným teplým mořem. I v dnešní době se tam dají najít místa, kde budete úplně sami. Ostrov se navíc dá projet například na půjčené motorce (na sever to je z města Zanzibar odhadem 60 km, na východní pobřeží o něco méně), hlavní silnice jsou v perfektním stavu. Jízda nekonečně dlouhou palmovou džunglí s vesničkami, kde lidé zdraví a mávají, stojí za to. Zanzibar je rodným městem Freddieho Mercuryho, zpěváka skupiny Queen. Pokud byste chtěli navštívit jeho rodný dům, budete to mít těžké, je jich tam totiž několik. A jejich majitelé se v honbě za dolary předhánějí, který je ten pravý. Výbornou kávu s mlékem a sirupem si můžete dát v Mercury´s baru na pláži, kde ale zpěvák nikdy nepopíjel, protože byl svými bohatými rodiči, přistěhovalci z Indie, poslán v devíti letech na studia do Indie a na ostrov se už nikdy nevrátil. Raritou jsou suchozemské želvy obývající ostrov (Prison island) vzdálený pět kilometrů od Zanzibaru. Na začátku devatenáctého století sem byly přivezeny ze Seychel a dnes tvoří početnou a neustále se rozmnožující komunitu. Tyto želvy obrovské jsou druhý největší druh na světě (po želvách sloních) a váží až 200 kilogramů. Ostrov nabízí také úžasné šnorchlování mezi barevnými korály a různými druhy ryb. Na ostrov byli původně posílání neposlušní otroci a později sloužil jako karanténí stanice pro nemocné žlutou zimnicí. Dnes je majetkem vlády a platí se tam vstupné. Stravovali jsme se hlavně na místním trhu, společně s místními obyvateli. Mezi má nejoblíbenější jídla patřila placka s horkým sladkým mlékem nebo kořeněným čajem s mlékem a cukrem a smažená mořská ryba se smaženými bramborami. Během pobytu v této zemi jsem ,co se jídla týče, nestrádala a kupodivu jsem bez újmy přežila, i když jsem neměla očkování proti břišnímu tyfu. Co se dalo, to jsem omývala balenou vodou. Na Zanzibaru je hodně komárů a doporučuje se jíst preventivně antimalarika. Na ostrově se dá platit v tanzanských šilincích i amerických dolarech. Místní obyvatelé ocení, když se naučíte několik základních slovíček v jejich jazyce. Například stařenka, prodávající mi sušenou rybu na místním trhu, odměnila mé poděkování ve svahilštině úsměvem, který mě zahřál u srdce. Tím více, že se chvíli předtím zlobila, když jsem se jí ptala na cenu v angličtině. Důležité je brát v potaz, že více než 90% obyvatel jsou muslimové, minimálně zahalení ramenou a nohou by mělo být samozřejmostí.
Smutnou relitou je, že v Tanzanii jsou ve velkém počtu zabíjeni albíni. Policie tvrdí, že šamané prodávají kusy těl albínů lidem s tvrzením, že jim přinesou zdraví a bohatství. Téměř čtyřicet procent obyvatel Tanzanie žije pod hranicí chudoby, dle OSN mají k dispozici jeden americký dolar na den. Zdravotní péče není tak dostupná a proto se lidé obrací právě na šamany a tradiční léčitele. Vraždy mají na svědomí zejména gangy najímané šamany. Vyjímkou ale nejsou ani vraždy spáchané rozčilenými obyvateli, kteří dané osoby podezírají z čarodějnictví.
Co se ale turistů týče, jsou v této zemi místními lidmi hýčkáni. Když pominu pár lhářů, setkávali jsme se s velice příjemnými lidmi, kteří byli ochotni pomoci nebo měli zájem se s námi bavit, když nás míjeli na ulici.
Příklady cen (100 tanzanských šilinků = 1.2 korun českých)
- sušená ryba na trhu ... 1000 TZS
- sklenice horkého mléka ... 600 TZS
- sklenice čaje s mlékem a cukrem ... 200 TZS
- 2ks smažené ryby a velká porce smažených brambor ... 2500 TZS
- zeleninová polévka ... 500TZS
- Coca Cola 350 ml ... 500 TZS
- voda 1l ... 800 TZS
- půjčení motorky ... 25 USD/den
- permit k řízení motorky ... 10 000 TZS
- ubytování Zanzibar ... 35 USD
V dalším článku Vás ráda seznámím s africkými národními parky.
Majitel mého oblíbeného stánku, kde se podávaly placky, horké mléko a čaj.
