Děkuji za Vaše názory, velice si jich cením...

Až čas to vyléčí. A pokud dotyčný na něco stál, nějakou cestu si k Vám najde. O své hodnotě však nepochybujte. Přeju Vám trpělivost. Objevíte zas jiné poklady...

oprava: za něco

Pěkné.Opravdu.Ale já jsem jiný.Tyhle věci vnímám polarizovaně:buď jsi můj přítel,pojď na mou hruď,nebo nepřítel na život a na smrt a udělám všechno ,abych tě zadupal do země.Nikdy nic mezi.A to mi vyhovuje.

...a takto vznikají války.

Díky :-)

... a odpustit taky sama sobě a být na sebe hodná

Má smysl se vracet do minulosti do té míry, abych člověku odpustil či se s danou situací srovnal.. Abych v sobě neměl uložené dráty vysokého napětí, které po letech při vzpomínce probíjí, ale aby naopak byly bez proudu.. To, že to není lehké, je pravda. Hodně může pomoci komunikace, tedy rozhovor s daným člověkem a vyložení karet na stůl - tedy všechno, co mě zranilo či pro mě bylo bolestné s tím, že se člověk omluví i za své jednání, které není vždy v pořádku. Ale chce to kus odvahy, protože může být odmítnut. Ale alespoň ví, že se o smíření pokusil.. Všechna hořkost, nenávist, ... v nás nechává stopy, které nás ovlivňují nadále. Proto když už nic jiného, tak se "vyplatí" odpustit kvůli sobě.....

tak tak..přesně...žádné rady nepomůžou

Taky se rika, ze kdyz se jedny dvere zavrou, otevrou se druhe ...

To je pravda.

:-((