Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

"Každá holka na oddělení spadá pod jednu sestřičku". Nemělo by tam být, že "pod každou sestřičku spadá několik holek"? Takto to vypadá, že kolik klientek, tolik sestřiček.

0 0
možnosti
Foto

Myslím, že na to Jožka šla správně. Trénink asertivity, trpělivosti...

1 0
možnosti
VA

Přesně, Zuzko... a o tom jsem celé ty čtyři měsíce.. Nejde jen o Jožku, ale o různé povahy, se kterými musíte vyjít.. s lidmi, se kterými byste v běžném životě na kafe rozhodně nešla.. ale prostě musíte..

0 0
možnosti
JK

Nevím, připadá mi, že se příliš soustřeďujete na popis života a režimu v léčebně a způsobů léčení, které budou +- všude stejné, takže to tak nějak klouže po povrchu. Zajímavější by bylo dozvědět se víc o tom, jak jste na ty vnější podněty vy vnitřně reagovala, co to pro vás znamenalo. Sice chápu, že je byl pro vás tamní pobyt velký zásah do dosavadního života a že je to stále ještě čerstvá záležitost, ale přesto...

1 0
možnosti
VA

Hezký den, Jaroslave, cílem tohoto blogu je popsat život v léčebně...ale zatím jsem stále na začátku a postupně se dostane i na to, co píšete.. děkuju za podnět a věřte, že je v plánu

1 0
možnosti
Foto

Měla byste své zážitky vydat knižně. Máte dar poutavě popsat pro mnohé nepochopitelné a pro jiné děsivé.

1 0
možnosti
VA

Petře, děkuju... to by bylo hezké...jen nevím, jestli by lidi chtěli číst další knihu o alkoholu.... I když je fakt, že knížka Míša Dufkové pro mě byla hodně důležitá...

1 0
možnosti
  • Počet článků 40
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1702x
Jmenuju se Veronika Albrechtová. Je mi 46 let, jsem máma dvou dětí. 26 let jsem pracovala jako moderátorka v médiích. Po dlouhém váhání jsem se rozhodla, že chci veřejně, pod svým jménem, psát o svém boji s alkoholem a čtyřměsíčním pobytu v léčebně v Dobřanech.
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.