Paní Veroniko, je velice důležité, že o svém příběhu píšete. Je varováním pro všechny, kteří si o sobě myslí, že mají alkohol (nebo ostatně i jinou závislost) pod kontrolou. Navíc to celé dokážete oživovat jemně humorným podtónem, což přispívá k čtivosti. Fandím Vám a držím palce.

Pane Jane, já Vám moc děkuju za Vaše slova... přesně o tohle jde...uvědomit si, že "už to není v pořádku"...a nebát se jít s tím něco udělat..

Zaplať příroda, že nemám sklony k závislostem všeho druhu. Nevím, jestli bych v takovém prostředí vydržel 4 měsíce. Nesnáším, když mi někdo organizuje život.

To je právě to.. přijmout to.. tu organizaci...ona totiž má něco do sebe.. ale chápu, že pro každého to není.. já jsem přizpůsobivý typ :-)

Pche, to by mi stálo za to. Nebylo by lepší nechat se odvézt na nějakou samotu v Sudetech, tam se nechat vyklopit bez auta a bez peněz, jen se zásobami bez akoholu, a dát si detox tam? Já bych to tak udělala. Nádherný měsíc nebo dva. Paráda pro mě.

PS: u tohoto návrhu popíjím prosecco. Ale upřímně - on ten cyklus dne v chalupě na samotě je opojnější než chlast. Znám z dětství.