To (NE!)zvládnu sama..! (37.) Těžká rána pro narcise..!

„Jemu se ta moje střízlivost vůbec nehodí!“, řekla mi paní Pé na začátku našeho mnohahodinového dialogu. Povídáme si spolu často, odcházely jsme z léčby ve stejný den a jsme si hodně blízké.

„Já vím“, odvětila jsem s úsměvem. „Jen si vzpomeň, co nám říkala Chava a my tomu odmítaly věřit.“

Když se rozhodnete jít léčit, tak nějak očekáváte, že z toho každý bude mít radost. Netoužíte přímo po tom, aby vás všichni plácali po rameni, ale doufáte, že až léčbu dokončíte, bude to ku prospěchu všech kolem vás. No jo...to ale nesmíte mít ve svém blízkém okolí narcise.. (a další havěť..).

„Až budete abstinovat, připravte se na to, že ne každému se to bude hodit do krámu“, upozornila nás Chava na jedné ze skupin. Začaly jsme hučet nesouhlasem a vůbec jsme nechápaly, jak to myslí. Opravdu se najdou tací, kterým se hodilo, když jsme pily? Není to absolutně proti logice? Visely jsme naší terapeutce pohledy na ústech a čekaly na vysvětlení. „Vždyť je to jednoduché. Když jste pily, byly jste snadno manipulovatelné. Měly jste špatné svědomí, žádné sebevědomí, spousta z vás neměla práci, peníze..musely jste být pod kontrolou...živná půda třeba pro narcise !“.

„Víš, Veru, už před lety mi na Rose (centrum pro týrané ženy) vysvětlili, že můj manžel mě psychicky týrá. A že to jde ve vlnách. Pokud je vše podle něj, tak je klid. Ale nedej bože, když ořežeš pastelky opačným směrem, než to dělá on! Pak začíná ten plíživý, na první pohled nepostřehnutelný, přesto zničující psychický teror.“

Poslouchala jsem pozorně paní Pé. I když jsem toho o ní věděla hodně, měla jsem pocit, že mi ještě neřekla všechno. „Vzpomínám na spoustu situací, při kterých mě dokázal přesvědčit, že je to moje vina a donutil mě se omluvit. Ale za jednu jsem se neomluvila a sbalila jsem děti a konečně odešla.“ Trpělivě jsem naslouchala a čekala, co přijde. Co ještě nevím ani já, ani zřejmě to nejbližší okolí paní Pé? Jakou bolest si tahle holka v sobě ještě nese?

„ Když bylo staršímu synovi šest let a malému pár měsíců, zjistila jsem, že jsem znovu těhotná. A vzhledem k tomu, že můj ex už v té době ze mě dělal alkoholičku, ačkoliv jsem jí ještě nebyla, nečekala jsem žádný jásot.“ Vypráví dál paní Pé. Ani jsem se nemusela ptát, jak to ten její přijal. „Víš, co mi na to řekl?“ Tušila jsem.. „Že je to moje vina, že jsem si neohlídala prášky a jediné, co ho teď zajímá je papír, že jsem to vyřešila.“

A tak se paní paní Pé konečně rozhodla a v den, kdy se od manžela stěhovala, šla na potrat. Když čekala v čekárně, přišel za ní. Ne, nečekejte happyend. Přišel za tou nešťastnou ženskou a ještě, než šla na sál, donutil jí k tomu, aby mu podepsala, že on bude mít mladšího synka tři víkendy v měsíci. Absolutně žádný soucit, empatie, či porozumění s ženskou – jeho ženou! - která bude za pár minut v narkóze a až se probudí, už nebude těhotná… Žádná domluva. Rozkaz. Takhle to chci JÁ a tak to bude!

Paní Pé pak podepsala reverz a ještě ten den se odstěhovala zpátky do rodného města. Jenomže...když odejdete od narcise, nekončí to. Osm let trval teror, který jí nakonec opravdu dopomohl k tomu, stát se oficiálně alkoholičkou. Jenže se šla léčit a už to bude rok , co se naposledy napila. A je silná. On přesto se svými manipulacemi a arogancí nepřestal.

V hlavě mi zní posledních pár vět mého rozhovoru s paní Pé. Řekla je s takovým klidem a vyrovnaností. Přesto chladně a rozhodně: „ Víš, on si ještě pořád myslí, že s tím svým džbánem bude pro vodu běhat dál . Neví, že ucho se právě utrhlo….!“