Máte můj obdiv. Gratuluji a tleskám. Pište dál, vaše texty jsou inspirující.

Moc děkuju za podporu... to si pište, že budu psát dál

Můžete diskuse pod Vašimi blogy brát jako určitou formu psychoterapie na upevnění všeho, čeho se vám v Dobřanech dostalo.

Přesně tak, kromě toho, že tenhle problém chci víc přiblížit, je to navracení se zpátky pro mě hodně důležité..

Klobouček za:

- uvědomění si nutnosti nástupu

- nadhled, se kterým o situaci píšete

- za zřejmě zvládnutou misi

Děkuji :-) Jsem teprve za půlkou života, tak rozhodně nemůžu tvrdit, že je mise zvládnutá...

Vůbec si nedovedu představit, že bych byl schopen takové peklo, jakým alkoholismus je, zvládnout. Mám na mysli jak 1. část - kdy je člověk takřka permanentně pod vlivem alkoholu a normálně už nemůže fungovat), tak i 2. část - drsnou protialkoholní léčbu.

Mám v tomto naštěstí velkou výhodu - moje záklopka, tzv. detektor únosné alkoholové míry, funguje na 100%, takže v tu chvíli mi tělo nedovolí ani kapku více.

Obdivuji každého, kdo nakonec toho démona zvládl a mohl tak posléze žít normální život. Ovšem stále vědom si toho, jaké nebezpečí a nový kolotoč by představoval byť jen hlt čehokoli alkoholického.

Přeji Vám, paní Veroniko, nadále mnoho síly, neochvějnou pevnou vůli a stálé zdraví.

Víte.. hrůza je právě v tom, že alkoholik funguje pouze pod vlivem...za střízliva ne.... zaplaťpánbůh jsem si to včas uvědomila..

Držím palce. A pište. Klidně sem.

Děkuji :-)

Moc vám fandím, Veroniko. Není lehké se svěřit

Moc děkuji :-)

V Dobřanech jsem mela besedu:-) Zdraví bývalá hráčka.😀

Těší mě! A taky moc zdravím!

Žřejmě jste ten léčebný pobyt v Dobřanech zvládla dobře.

Před několika lety jsem viděl výstavu fotografii z léčebny v Dobřanech, které tam nafotil jeden pacient. Fotky byly černobílé a deprimovaly mne svojí syrovostí.

Každý to zvládá jinak, samozřejmě, já píšu o tom, jak jsem to zvládla já :-) A upřímně, Dobřany v prosinci , kdy jsem nastoupila, jsou fakt těžce deprimující... někdy až hororové.. ale to si nesmíte připouštět.. musíte pořád myslet na to, proč tam jste..

Ty sparťanské podmínky patří k léčebnému procesu, nebo je na tom léčebna tak špatně?

Zdravím, Milane .. tak špatně je na tom protialkoholní ŽENSKÉ oddělení.. chlapi jsou na tom mnohem, mnohem lépe.. a říkám to otevřeně a ještě o tom budu psát.. program léčby je skvělý, ale "ubytování" kapánek horší :-) Ale zvyknete si... nicméně trávit čtyři měsíce , 24 hod denně se samými ženskými je už samo o sobě náročné, ale když se to ještě ke všemu odehrává na pár metrech, je to náročnější.... na druhou stranu ale vylezete velmi zocelení a skromní :-)