„Slečno, vy máte krásného psa! Můžu si vás pohladit?“
„Jojo, dokud je to malý, je to roztomilý..“, odpověděla jsem a poodstoupila. „Já ale nemyslel psa“.. bafnul mi i tak přímo do obličeje a rozřehtal se takovým způsobem, že jsem byla připravená pochytat jeho tři zbývající zuby, až z té radosti poletí ven.
Zuby zůstaly, ale z jeho dechu se budu vzpamatovávat ještě hodně dlouho. Poté, co si pán konečně odtikal pryč, mi došly dvě věci. Jednak mi začalo období: „To je ale hezký pejsek, můžu si vás pohladit?“ A druhak jsem se ještě víc utvrdila v tom, že svět je vážně plný, až přeplněný, adeptů do našeho podcastu To (NE)zvládnu sám..! (najdete ho na youtube a spotify).
Už třináct měsíců si užívám život v abstinenci a před pár týdny naši rodinu doplnilo štěně černého labradora. No...labradora.. Mám takové tušení, že někdo z příbuzenstva našeho hafana si odskočil ke vzdálené sestřenici, či bratranci a výsledek jejich lásky mi právě teď leží u nohou. V každém případě s tímhle krásným černým parťákem každý den sbírám kilometry, čistím si hlavu a to abstinující alkoholik potřebuje jako sůl..co si budem.. :-)
Člověk má najednou úplně jiné starosti. Když máte u nohy čtyřměsíční štěně, které právě prožívá období „všechno chci ochutnat“, váš mozek má kapacitu jen na to , aby ve správný okamžik vyslal signál ruce, ta škubla s vodítkem a z úst se vydralo přísné „fuj!“. Což je poměrně šichta, protože až se psem zjistíte, jaký jsme národ čuňat.. ! Mám pocit, že drtivá většina populace žije stylem „co nepotřebuju, hodím na zem.“
Když už se zpocení z toho věčného „fuj“ konečně dostanete do parku a k řece, pustíte psa z vodítka, a začínáte se kochat odpoledním sluncem, mozek začne vydávat další varovné signály. No jasně. Je neděle po obědě, lidi lezou z děr. Kde jste všichni byli, když pršelo??!, ptám se v duchu vystylované rodinky, která září už z dálky. Povykující děti ve žlutých bundičkách (i tatínek měl žlutou, ale nepovykoval).. to je další velké lákadlo pro zvědavé štěně. Tak rád by si povyskočil a tu zářivě žlutou narušil. Kupodivu zafungovalo moje zlověstné „nesmíš! a mamince (ta měla bílý kabátek) se evidentně ulevilo, že nebude muset zapínat pračku.
Takové štěstí už ovšem neměla čivava v růžovém oblečku.. No, co už... Nepotěšené paničce jsem se omluvila (každá jsme si v duchu o té druhé myslely své) a šlo se domů.
Teď tady sedím s kávou, bolí mě nohy, jsem příjemně unavená a nezapomenu sama sobě připomenout.. „Vidíš holka, ještě před rokem bys tady teď seděla se skleničkou a měla tolik důvodů se napít! Zažilas přece tolik stresových situací během jedné procházky, ne?“
Usmívám se a přeju si nesplnitelné.. Kéž by každý, kdo teď sahá po lahvi, ať už z jakéhokoliv důvodu, věděl, jak báječný je život abstinenta...
Veronika Albrechtová
To (NE!)zvládnu sama..! (závěrečný díl) A kruh se uzavřel…

Je 19. prosince 2024, 10 hodin dopoledne. Přesně před rokem, v tenhle den a čas, jsem vysmýkala svůj kufr po schodech vedoucích na oddělení č. 26, zhluboka se nadechla a zazvonila...
Veronika Albrechtová
To (NE!)zvládnu sama..! (38.) A kruh se uzavírá..

Je 13. prosince. Sedím doma v obýváku a volám na oddělení číslo 26. dobřanské psychiatrické nemocnice. Zase mi to neberou! Že by opět courali po plzeňském náměstí tak jako před rokem v tenhle den?
Veronika Albrechtová
To (NE!)zvládnu sama..! (37.) Těžká rána pro narcise..!

„Jemu se ta moje střízlivost vůbec nehodí!“, řekla mi paní Pé na začátku našeho mnohahodinového dialogu. Povídáme si spolu často, odcházely jsme z léčby ve stejný den a jsme si hodně blízké.
Veronika Albrechtová
To (NE!)zvládnu sama..! (36.) Zase jsem na sebe pyšná!

Stojím na dobřanském náměstí, s mikrofonem v ruce, a je mi skvěle. Když jsem před rokem nastupovala na léčbu, byla jsem přesvědčená, že mikrofon už do mého života nikdy patřit nebude.
Veronika Albrechtová
To (NE)zvládnu sama..! (35.) Úsměvy smutných žen…

Stojím před dobřanským kinem v hloučku současných alkoholek z oddělení č. 26. Rozebíráme film, na kterém jsme právě byly, povídáme, smějeme se. Holky se za chvíli vrací na oddělení, já spěchám na vlak.
Další články autora |
„Dálnicí nás úplně odřízli.“ V obcích kolem nově otevřené D4 krachují podniky
Premium V prosinci nově otevřený úsek dálnice D4 odklonil tranzit přes obce, místní teď trápí úpadek jejich...
Lékař si nevypnul kameru. Uspokojování od sestry „viděla“ i hlava republiky
Nechtěnými svědky intimních chvilek uznávaného lékaře a zdravotní sestry se v ruském Dagestánu...
Pekarová chválila Kingdom Come. Nemáte zásluhu, neparazitujte, sepsul ji autor
Hra Kingdom Come Deliverance 2 od českého vývojáře Warhorse Studios je celosvětový prodejní hit....
Tři mladí zemřeli při srážce aut u Opavy, jeden z nich předjížděl dvoustovkou
Srážka tří vozidel na severním obchvatu Opavy si ve středu večer vyžádala tři lidské životy....
Trump nevyhostí prince Harryho z USA. Je to chudák, má hroznou ženu, vysvětlil
Britský princ Harry se podle serveru listu The New York Post nemusí obávat toho, že bude vyhoštěn...
Na Křivoklátsku může být národní park, opozice neprosadila vrácení návrhu
Křivoklátsko se může stát pátým národním parkem v Česku. Sněmovna podpořila v prvním čtení novelu...
Rusko už nesmí získat ani kilometr, velí Rutte. EU odmítá appeasement
Musíme zajistit, aby se ruský prezident Vladimir Putin už nikdy v budoucnu nepokusil obsadit ani...
Rubl a ruské akcie po Trumpově telefonátu s Putinem prudce posilují
Rubl a ruské akcie prudce posilují po středečním telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s...
Německý viceadmirál viní Rusy ze sabotáží. V pohonu korvety se našly kusy kovu
Inspektor německého námořnictva, viceadmirál Jan Christian Kaack varoval, že německé lodě jsou...

Prodej chaty, 62 m2, Pavlíkov
Pavlíkov - Tytry, okres Rakovník
2 999 000 Kč
- Počet článků 40
- Celková karma 26,93
- Průměrná čtenost 1592x