Veronika Albrechtová
- Počet článků 40
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1661x
Veronika Albrechtová
„Slečno, vy máte krásného psa! Můžu si vás pohladit?“
„To je krááása!“, obdařil mě neodolatelně bezzubým úsměvem mladý muž po té, co na pár vteřin zkrotil svůj, zřejmě pervitinový, tik.
Veronika Albrechtová
To (NE!)zvládnu sama..! (závěrečný díl) A kruh se uzavřel…
Je 19. prosince 2024, 10 hodin dopoledne. Přesně před rokem, v tenhle den a čas, jsem vysmýkala svůj kufr po schodech vedoucích na oddělení č. 26, zhluboka se nadechla a zazvonila...
Veronika Albrechtová
To (NE!)zvládnu sama..! (38.) A kruh se uzavírá..
Je 13. prosince. Sedím doma v obýváku a volám na oddělení číslo 26. dobřanské psychiatrické nemocnice. Zase mi to neberou! Že by opět courali po plzeňském náměstí tak jako před rokem v tenhle den?
Veronika Albrechtová
To (NE!)zvládnu sama..! (37.) Těžká rána pro narcise..!
„Jemu se ta moje střízlivost vůbec nehodí!“, řekla mi paní Pé na začátku našeho mnohahodinového dialogu. Povídáme si spolu často, odcházely jsme z léčby ve stejný den a jsme si hodně blízké.
Veronika Albrechtová
To (NE!)zvládnu sama..! (36.) Zase jsem na sebe pyšná!
Stojím na dobřanském náměstí, s mikrofonem v ruce, a je mi skvěle. Když jsem před rokem nastupovala na léčbu, byla jsem přesvědčená, že mikrofon už do mého života nikdy patřit nebude.
Veronika Albrechtová
To (NE)zvládnu sama..! (35.) Úsměvy smutných žen…
Stojím před dobřanským kinem v hloučku současných alkoholek z oddělení č. 26. Rozebíráme film, na kterém jsme právě byly, povídáme, smějeme se. Holky se za chvíli vrací na oddělení, já spěchám na vlak.
Veronika Albrechtová
To (NE)zvládnu sama..! (34.) Intermezzo – Příběh paní Pé..
„Ty krávo, tys mi zabila mámu!!“ zařval na ni, až jí vypadl telefon z ruky. Rozklepala se. Opravdu byl na druhém konci drátu ten, kterému před rokem řekla své ano? Co provedla?
Veronika Albrechtová
To (NE)zvládnu sama..! (33.) Tohle Dobřany ještě nezažily..!
„Hlavně, ať se ho Fanča neptá na Arazíma!“, poprosila jsem Chavu a ta slíbila, že se naši (velmi bezprostřední kolegyni) pokusí držet od očekávané, vzácné návštěvy v bezpečné vzdálenosti. Nevyšlo to.
Veronika Albrechtová
To (NE)zvlánu sama..! (32.) Škatulata, hejbejte se…
Hodně lidí se mě ptá, co pro mě bylo v léčebně nejtěžší. Chuť na alkohol? Stesk po rodině? Přizpůsobení se řádu? Ani jedno z toho.
Veronika Albrechtová
To (NE!)zvládnu sama..! (31.) Příběh slečny Vé..
Sedím opět na skupině, vedle sebe mám svůj Maják, zase se můžu dívat do jejích vlídných očí. Na druhé straně sedí slečna Vé.. a naproti Chava. Cítím, že svět je zase v pořádku. Přesto je to ale jiné, než před několika měsíci.
Veronika Albrechtová
To (NE)zvládnu sama..! (30.) Intermezzo - Druhorozený..
Ještě před pár měsíci bych o svém Druhorozeném nedokázala psát. Dnes už je situace jiná a já chci, aby můj příběh byl kompletní. Přesto, když se teď v myšlenkách zase vracím zpátky, chvějou se mi ruce.
Veronika Albrechtová
To (NE)zvládnu sama..! (29.) V kůži těch druhých..
Zpracovávám zklamání. Dřív jsem ten proces urychlovala vodkou, teď psaním. Ocitla jsem se na druhé straně barikády. V situaci, kterou zažívají ti, kteří jsou alkoholikům nejblíž. Rodina, děti, přátelé.
Veronika Albrechtová
To (NE)zvládnu sama..! (28.) Je libo do kuchyně, nebo na špíňák?
Jsem z léčebny už něco málo přes půl roku, ale stejně každou neděli (dnešek není výjimkou) mám neodkladné nutkání jít dávat dohromady tabulky a svolat to naše stádečko na losování služeb. Vysvětlím..
Veronika Albrechtová
To (NE!)zvládnu sama..! (27.) Cesta do hlubin alkoholikovy duše..
Pročítám své dobřanské deníky a připomínám si tu změť pocitů a nálad, které se dokázaly měnit ze dne na den, někdy i z minuty na minutu. A připomínají mi, že jsem často byla i neveselá, ba co víc...naštvaná..
Veronika Albrechtová
To (NE)zvládnu sama..! (26.) Intermezzo – Nenarozený…
Je to už deset let, ale často mě napadá jaký by asi byl. Byl by to zase kluk, nebo holčička? A měl by vůbec šanci být zdravý?
Veronika Albrechtová
To (NE)zvládnu sama..! (25.) „Jdu se jenom na chvíli projít..“
Oznámila nám jedno odpoledne Petra. A pak už jsme jí nikdy neviděly. Za dobu svého pobytu v léčebně jsem předčasné odchody, nebo útěky holek zažila několikrát.
Veronika Albrechtová
To (NE)zvládnu sama..! (24.) Příběh Paní Há…
„Máme příjem a je to k vám na pokoj!“ Oznámila nám radostnou novinu sestřička, když rozrazila dveře našeho skromného příbytku a na volnou postel hodila nové povlečení.
Veronika Albrechtová
To (NE)zvládnu sama..! - (23.) Pokušení…
V dnešním dílu se trochu odkopu a mám takové tušení, že mě za to Chava nepochválí. Na druhou stranu není včerejší a je to ženská, tak věřím v jisté pochopení :-)
Veronika Albrechtová
To (NE)zvládnu sama..! - (22.) Bez chlapa, Bromhexinu i Margotky.
Mozek alkoholika je zrádný. Disponuje totiž nebezpečnou „sítí žárovek“, které se, aniž byste o tom věděli, v určitý okamžik začnou rozsvěcovat. A když zabliká poslední z té sítě, průšvih je na světě.
Veronika Albrechtová
To (NE)zvládnu sama..! (21.) Intermezzo – Nepoučitelná...
Dnes uzavřu kapitolu otce mého Prvorozeného. Věřím, že když to napíšu, uzavřu ji konečně definitivně i v sobě. Trvá to už moc let.
Veronika Albrechtová
To (NE!)zvládnu sama..! (20.) Tam za tou zdí...
Čtyři měsíce v léčebně by se, samozřejmě, snášely mnohem hůř, pokud byste sem tam nemohli vyrazit do „světa za bránou“. Když už se vám to povede, tak věřte, že i Dobřany vám připadají jako báječné velkoměsto.
Veronika Albrechtová
To (NE!)zvládnu sama..! (19.) „Ulevíte-li hlavě, ulevíte i tělu..“
Řekla mi jednou Šerifka, když jsem se zmínila, že mě už dlouhou dobu bolí záda a jestli je možnost s tím tady něco udělat. „Můžeme vám napsat rehabilitace, ale věřte, že za tu bolest nemůže špatná postel, ale špatné myšlenky.“
Veronika Albrechtová
To (NE!)zvládnu sama..! (18.) „Prosím, nekupuj si tu flašku!“
Říkala jsem si v duchu, když jsem dnes stála u pokladny u mého, ještě před pár měsíci hodně oblíbeného (rozuměj - alkoholem zásobeného), Vietnamce. Neříkala jsem to ale sobě.
Veronika Albrechtová
To (NE)zvládnu sama..! (17.) Intermezzo – S pistolí u hlavy a delirium tremens
Svírá se mi žaludek, kdykoliv si dovolím zavzpomínat na dobu před téměř patnácti lety. Na dobu, kdy zřejmě bylo zaseto semínko k mému, o mnoho let pozdějšímu, alkoholismu.
Veronika Albrechtová
To (NE)zvládnu sama..! (16.) Je ve mně víc, než jsem si myslela!
Celý život jsem žila v tom, že neumím nic jiného, než tzv. mlátit pantem. A asi mi to šlo dobře, protože mě to přes dvacet let docela slušně živilo.
| předchozí | 1 2 | další |
