Teletubbies útočí

Řeklo by se, že unést člověka obklopeného deseti lidmi, je těžký úkol – ale nemylme se. Dobře sehraná čtveřice nás přesvědčí o opaku…

Kapitola pátá

Karta se obrací

(Kostky jsou vrženy 5.5)

V pondělí sedmnáctého listopadu se v brzkém odpoledni schází několik lidí u doktora Pancakea. Jediným bodem k diskuzi je Kamilčina cesta do Čech. A tak Paul uvítá v kanceláři nejprve baronku Henriette. Chvilku po ní Kamilku, již doprovází Harold Diddlebee a jeho matka. Za další čtvrthodinku dorazí Akiči Go a Eugene Hart. Dnes je tady také Pancakeova manželka Carla a samozřejmě Sheila Dewsberryová. Zato chybí zástupci z Čech: Pecháčková, Ben a Lucie. Zájmy dítěte proto hájí pověřená úřednice z českého velvyslanectví. Následné jednání připomíná spíše slavnostní uzavření nepříjemné kapitoly, jež dospělo ke zdárnému konci. Teď se problém přesune do Prahy a bude záležet na Kamile, zda naleznou se synkem společnou řeč.

Přátelská atmosféra zasáhla všechny v místnosti. Na dobře naladěného hostitele se usmívá nejenom manželka Carla, ale i sekretářka Sheila. Psychiatr Go zase udílí rady Kamilce, jak překonat trauma z návratu do vlasti. Henriette pro změnu slibuje, že zařídí brzký chlapcův převoz do Londýna, bude-li si to Kamilka přát. Ta zatím nervózně pozoruje ostatní. Začíná si uvědomovat, že brzy přijdou starosti, na které není připravena. Není se čemu divit, když víme, co dosud zažila.

Ale v Anglii se setkala i s hezkými věcmi. Třeba bydlení ve vile Diddlebeeových. Není naivní, aby jí nedošlo, jaký má o ni doktor zájem. Stačilo by jediné slovo a má zajištěnou budoucnost na léta dopředu. Ač to zní zvláštně, je v některých věcech velmi zkušená a dovede toho využít. Právě zběhlost v sexu způsobuje, že má Harold smůlu. Jediné, co mu nedávno povolila, bylo obsloužení jejího klínu. A zatímco se doktůrek snažil, dostával od ní masáž na holou lebku. Při vyvrcholení vykřikla: „Go on, darling, go on!“, a aby neucukl, držela pevně jeho hlavu mezi svýma nohama. Úchop byl tak intenzivní, že otisky drobných dlaní zůstaly na plešce do rána.

V době, kdy u Pancakea probíhala odpolední selanka, zastavil naproti jeho kanceláři zlatavý citroën. Venku je kolem nuly, a tak není divu, že je čtveřice pasažérů teple oblečená. Na hlavách mají kulichy s anténkou, na rukou palčáky kopírující barvu zimních bund. Když se po dvou hodinách na chvíli vybatolí ven z auta, okamžitě vás zarazí, jak jsou malí a obézní. Zato věk a pohlaví nelze určit. Přesto je na nich něco dráždivého: kvarteto jako by z oka vypadlo postavičkám z Teletubbies. Kdo je fialový Tinky Winky, zelený Dipsy, žlutá Laa Laa nebo červená Po, není rozhodující. Nám stačí vědět, že červenou je Genta a zbytek jsou její bratranci.

Pomstychtivá žena předpokládá, že tohle odpoledne unese Kamilku a pak ji schová do některého z londýnských domů, jež vlastní její rozvětvená rodina. O tom, co bude dál, ještě není rozhodnuto. Zatím převládá varianta, že unesená dívka bude časem přemístěna do Německa, kde jsou Alioskovi také usazeni.

Konečně se u vchodu něco děje. Lampa svítí na desetistupňové schodiště, na němž se shlukují Pancakeovi hosté. Než dojdou k autům, ještě se spolu loučí. Toho využije Genta a její dva kumpáni, kteří se přiblíží k hlučící skupince. Přes ulici to mají pár metrů.

Řeklo by se, že unést člověka obklopeného deseti lidmi, je těžký úkol – ale nemylme se. Předně, Paul Pancake nevyslyšel radu Gregorových, aby přijal ochranku, i když tuší, že je v hledáčku klanu. Další chybou bylo nepozvání Wobleyho, jenž by útok nejspíš překazil. Teď stojí na schodech jen úředníci, lékaři a bezbranné ženy. A zatřetí, gang Alioskových má za sebou pestrou minulost. Zaútočit ve skupině na nic netušící hlouček patří do jejich osvědčené strategie. Když Genta zjistí, kde se nachází objekt jejího zájmu, vydá tichý, leč jasný rozkaz.

„Je to ta malá s bambulí. Nasaďte si brejle a taky roušky. Jakmile řeknu: ‚Go‘, jdeme na to.“

(pokračování za tři týdny – 11.7.)