Musíme tam všichni, ale leckdy není kam. O čem je řeč? O veřejných toaletách

Často cestuji po vlastech českých a stejně tak často řeším otázku, kam na toaletu. Zvláště v menších městech nebo ve státní svátek, když jsou zavřená nákupní centra.

Nechtěla bych být chlapem, ale v téhle situaci to mají jednodušší. Když není zbytí, uleví si třeba v městském parku, což pro nás ženy nepřichází v úvahu. Pokusila jsem se o to jednou a vyčmuchal mne pes. Restaurace také nejsou vždy řešením, zvláště v dopoledních hodinách. A pak, personál nemá rád, když si jejich podnik lidé pletou s veřejným WC.

Zrovna tuhle jsem marně hledala toalety v centru Jihlavy. Zaparkovala jsem na hlavním náměstí, našla poštu, několikero bank a kostelů, ale místnůstku úlevy ani náhodou. Dokonce ani v proslulém jihlavském Prioru, který stojí přesně uprostřed historického náměstí. Naštěstí mi tam jedna dobrá víla prodavačka prozradila, že ji najdu v „mekáči“. Ano, našla, ale na poslední chvíli. Ono trvalo, než jsem našla ten mekáč.

V tomto kraji ještě zůstaneme a mrkneme se, jak jsem pochodila v Telči. O poznání lépe, neboť po předchozích zkušenostech jsem šla rovnou do kavárny. Pravda, dala jsem si tam kávu a zákusek, takže se mi návštěva toalety poněkud prodražila.

Z tohoto historického města jsem si odvezla nejen krásné vizuální vjemy, ale též jeden velice příjemný překvapující zážitek. Mimo jiné jsem zavítala do malého rodinného muzea techniky, kde bych WC pro návštěvníky ani nehledala. A bylo tam, hned u vchodu, čisté a zdarma.

Teď se přesuneme do Pardubického kraje. Budete-li někdy cestovat autobusem do krajského města, připravte se na nejhorší. Na zdejším novém autobusovém nádraží totiž toalety vůbec nenajdete. Zdá se, že projektanti udělali někde chybu a vsadím se, že mezi nimi nebyla žena. Musíte běžet na vlakové nádraží v sousedství, což může být v časové tísni, například při přestupu na jiný spoj, problém. Nehledě na skutečnost, že celé nádraží včetně haly zrovna prochází velkou rekonstrukcí a než na staveništi inkriminivanou místnost najdete, může být pozdě.

A v sousedním, Královéhradeckém kraji dokonce existuje město, kde nejsou toalety ani na vlakovém nádraží. Je to Rychnov nad Kněžnou. Že tu zrušili pokladnu, je mi fuk, jízdenku si koupím přes internet, základní životní potřebu však tímto způsobem nevykonám.

Můžete si sice odskočit v nedalekém Kauflandu, ovšem navštívíte-li toto více jak desetitisícové město ve státní svátek, kdy jsou zavřené obchody jako já, máte opravdu smůlu. Poblíž nejsou ani smrčky.

Naproti tomu v přibližně stejně velké Přelouči na Pardubicku najdete čisté WC za mírný poplatek jak na vlakovém, tak autobusovém nádraží.

Žádná sláva to není ani v bráně do Českého ráje, v Jičíně. Přijedete-li sem autobusem, klasické toalety opět nenajdete. Budova, kde kdysi bývaly, zeje prázdnotou a podle vrstvy prachu na ní, je tomu tak již mnoho let. Máte-li odvahu, můžete vlézt do plastové „skříně“ TOI TOI. Já tu odvahu nikdy nenašla, respektive ani nehledala. Nehledě na to, že s kufrem ani cestovní taškou se dovnitř prostě nevejdete. A cestujete-li sami, nemá vám zavazadla kdo pohlídat. Ještě, že situaci opět jistí nedaleký Kaufland.

A co dojít si na toaletu přímo v autobuse, vždyť v dálkových spojích bývají? Jak kdy. Pokud hodlám cestovat dálkovým spojem, vždy se při koupi jízdenky dívám, zda je příslušný autobus toaletou vybaven, jinak bych s ním nejela. Jenže ne vždy tam skutečně je. Kupříkladu z pěti spojů bylo funkční WC pouze ve třech. V jednom autobuse vůbec, přestože dle informací dopravce být mělo, v druhém sice bylo, ale s cedulí „mimo provoz“.

Ostatně, nemusím ani nikam jezdit, abych marně hledala onu místnůstku. Přímo v mém bydlišti, malém východočeském lázeňském městečku, ji taky nenajdete. Jediné veřejné toalety na autobusovém nádraží zdobí už hodně dlouho cedule „zavřeno“, nehledě na to, že člověk, který přijede autem, je ani nenajde. Často mne zastavují návštěvníci s dotazem, kde si mohou odskočit. Pokud je to dopoledne, kdy je zavřená restaurace na náměstí, mohu je poslat jedině tak do parku. Nebo jim složitě vysvětlovat, kde najdou WC v lázeňském areálu, přestože je určené pouze pro klienty lázní.

A tak bych mohla pokračovat ještě hodně dlouho dalšími městy. Domnívám se, že ve vyspělé zemi v 21. století by měla být veřejná WC na nádražích a v místech, kde se pohybuje větší množství lidí, samozřejmostí. Ale na to si budeme muset asi ještě nějakou dobu počkat.