Důvěra je základ

Důvěra v dětství je odraz chováni v dospělosti . Mluvme více se svými dětmi. Poslouchejme jejich vnitřní pocity.

Dnešek je pro mě velmi krásný den. Dnes se mi vrací domů moje malá dcerka ze školy v přirode. Tolik se na ní těším. Její první dobrodružství s kamarády ze školky. Musím se přiznat, bylo pro mě jako pro maminku težké stát u autobusu, dívat se na dcerku s pocitem jak to tam zvládne. Celou dobu jsem stála vedle ní, držela jí za ruku. Dívala se na mě natěšenýma očima. Je zajímavé kolik pocitů, myšlenek dokáže vystřídat jedna malá chvíle. Pozorovala jsem jak se cítí. V té chvíli mě obejmula, pohladila mě po tváři a řekla: „Maminko neboj, já se vrátím“ Těžce jsem držela slzy. Tak velká už je ta moje holka. Hlavou mi šlo, nesmíš před ní brečet, je to její chvíle. Ukaž jí, jak jí věříš, jak jsi na ní pyšná. Krásně jsme to spolu zvládly. Nastoupila do autobusu, mávaly jsme si dokavaď neodjely. Dcerka se smála, tak šťastný výraz v jejích očí. Po odjezdu jsem utřela pár slziček. V tu chvíli mi došlo, co krásného malá musela prožít za pocity. Důvěru od maminky, co jí věří. Je velká holka a maminka jí tohle vše dopřála. Jsem na ní tak pyšná. Během chvíle jsem se vrátila do svých dětských let. Vzpoměla jsem si, jak jsem tohle prožívala já se svojí maminkou. Jak jsem byla ráda, že jí mám. Věří mi, má mě ráda a zároveň se o mě bojí. Někdy když si nevím v životě s něčím rady vzpomenu si na své dětství. Na maminku, jak se o mě starala, byla u každého kroku, pádů a životních změn. každá maminka si zaslouží obejmout a říct. „ děkuju že jsi tu pro mě byla. „ Mějme své děti rády za každý jejich krok. Nezlobme se na ně, když se rozhodnou v něčem jinak než chceme my. Nikdo z nás nebyl jiný, všichni jsme měly jiné plány, než naši rodiče. Tím chci říct, dejme svým dětem pocit, že mají na výběr. Nechme je říct co opravdu sami chtějí. Je důležité vědět, jak děti vidí svět, kamárady a nás rodiče. Stůjme při nich. Když dcerka příjde s něčím co se mi zrovna nelíbi, neřeknu hale to nejde. Snažím se ji dát prostor debaty... „ dobře, můžeme si o tom promluvit a uvidíme co se s tím dá dělat“ Vyslechnu co mi chce říct, jak to vidí ona, a pak se snažíme najít řešení tak aby to bylo v pořadku pro nás obě. Né vždy to je lehké, a né vzdy jde vyhovět. Ale je to o komunikaci, prostoru mezi námi. Věřte, pak vaše dítě za vámi příjde s čímkoli. Bude vám věřit a mít skvělého kamaráda.