Věř a víra tvá tě uzdraví
Tahle věta se stala mým heslem poté, co jsem se probrala po šesti týdnech z kómatu a ač velice nerada, vrátila se mezi živé.
Byla jsem totiž úplně ochrnutá a jediné, co jsem uměla, bylo otevřít oči. Dost dlouhou dobu jsem se pomocí otevírání a zavírání očí i dorozumívala. A bylo mi všechno úplně jedno. Nechtěla jsem totiž tady na tom světě být. Nelíbilo se mi tady, chtěla jsem se vrátit tam, na „druhý břeh“, kde bylo tak krásně, klid, láska, pohoda.
Ale byla jsem tady, na tomto světě.
Pak jsem uslyšela větu pana Wericha:
KDYŽ UŽ ČLOVĚK JEDNOU JE, TAK MÁ KOUKAT, ABY BYL
Zamyslela jsem se.
Tímto dnem začal můj tvrdý samotrénink a drezura. Předtím jsem totiž jako zdravá pracovala jako rehabilitační sestra, tudíž jsem k tvrdé drezuře měla velice blízký vztah.
Taky mi brzy došlo, že když se nenaučím mluvit a tvrdě se dožadovat svého, ani jedna z těch vět, které se staly mým heslem, mi nebude nic platná. A tak začal hodně tvrdý trénink a dnes vám všem můžu říct, že naučit se znovu mluvit je strašně těžké a náročné. Až tenkrát jsem pochopila tu zlost lidí, kteří se po mrtvičce znovu učí mluvit, jak a proč se vztekají, když jim to nejde. I to, proč často používají sprostá slova a nadávky.
Nebýt tenkrát několika hodně nepříjemných (a někdy i zlých) lidí okolo mě, možná bych to taky vzdala. Ale ta touha občas někomu říct, co si myslím (a někam ho poslat), byla silnější. Když ležíte úplně ochrnutý, otlačený, ubolený a sestra, která vás má otočit řekne jen: „na co“, mávne rukou a odejde, taky byste jí asi chtěli něco říct.
Tak jsem se začala učit na povel otevírat a zavírat ústa, vydávat zvuk, špulit rty a následně to všechno zesouladit, do smysluplného slova. No řeknu vám – dřina, kterou si stěží dovedete představit (zvláště pokud to chcete stihnout za několik týdnů a ne let).
Co se týče mého úplně ochrnutého těla, měla jsem velké štěstí, že jako bývalou rehabku mě mé kolegyně s velkou radostí honily, mučily a trápily celé hodiny.
Po půl roce tvrdé dřiny a mé neskonale pevné vůle, že se to jednou povede, se začaly některé mé do té doby úplně ochrnuté svaly hýbat.
A mé heslo „věř a víra tvá tě uzdraví“ slavilo vítězství. Nepřeháním. Bylo totiž mnoho doktorů, i zdravotních sester, kteří mi chtěli „pomoct“ pochopit, že už se nikdy v životě nepohnu. Logicky mi vysvětlovali proč to není možné, apelovali na moje znalosti z oblasti medicíny, na můj zdravý rozum… Teď chodili a divili se „to přece není možné“… „tady na tom CT“… „podle výsledků magnetické rezonance“… „to prostě nejde“…
Nechávala jsem je mluvit, myslela si své, ale když odcházeli, nikdy jsem si neodpustila větu: „věř a víra tvá tě uzdraví“.
Určitě měli někteří v tu chvíli chuť mě zabít. Místo toho mi začali vysvětlovat, že je to jenom dočasné, přechodné, že není možné… „A stejně jednou budu chodit“, trvala jsem na svém. „Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl.“ A potichu jsem dodávala: „a ne hnil“.
Ne hodiny, ne měsíce, ale roky tvrdé dřiny, potu, období, kdy jsem znala jen tepláky a tělocvičny se odrazily na mých výsledcích – naučila jsem se chodit s jednou berlí! Medicínsky nemožné se stalo skutečností. Slavila jsem velké vítězství a chodila se ukazovat doktorům, kteří mě posílali domů umřít jako těžkého ležáka.
Pak ale přišla ta nešťastná autonehoda a já se ocitla úplně na začátku a devět let tvrdé dřiny bylo v háji. Objevily se pochybnosti – mělo to všechno smysl? Devět let strávených v potu v tělocvičně a zas sedím na vozíku. Jaký to vše mělo význam? Všechno se opakuje, akorát už dnes nemám tolik síly a asi ani víry – bohužel. Tak jsem zaměřila svoji píli jiným směrem – píši povídky, popisuji nejen své zkušenosti a zážitky a věřím, že někdo se pobaví, někdo se poučí, někdo se něco nového dozví. A pořád říkám – když už jednou člověk je, tak má koukat, aby byl.
Věra Schmidová
Každé ráno pohladím budík
Cŕŕŕ.... Budík. Jako každé ráno. Potvora zvoní zrovna, když spím! „Potvoro!“ Zaklela jsem „Zmlkni! Nebo tě vyhodím!“ Stejný scénář jako každé ráno. Jenom tentokrát u toho byla moje babička.
Věra Schmidová
Občanská povinnost
Na odpolední procházce s pejskem se k nám přidala asi devítiletá slečna: „To je Kubík, že?“ Přikývla jsem. Nedivila jsem se, že ho zná – poté, co byl v televizi, ho občas někdo poznal. Nebo podle fotky na obalu knížky. Jenom mě zarazilo, že Kubik na ni vycenil zuby. To normálně nedělal. Jedině pokud někdo sahal na můj vozík, nebo na mě (ale to už i útočil a teď pouze cenil zuby, zato škaredě). Rozhodla jsem se teda přijít tomu na kloub:
Věra Schmidová
Česko - slovenský slovník
Není to zas tak dávno, co jsme byli Československo. Bez mezery, bez pomlčky. Jeden stát, sice dva jazyky (čeština a slovenština). V Čechách se mluvilo česky a občas i slovensky, na Slovensku se mluvilo slovensky a občas i česky. Československá televize vysílala filmy české, i filmy slovenské, český moderátor mluvil česky i na Slovensku, slovenský slovensky i v Čechách. Žádné překládání, ani titulky nebylo potřeba. Všichni všem rozuměli a bylo to úplně normální.
Věra Schmidová
Pes cvičitel a masér
Protože jsem bývalá rehabka a nyní už hezkých (???) pár let na vozíku, vím, že musím každý den cvičit. Nejvíc mi to vyhovuje v obýváku na zemi. Jakmile se tam skutálím a natáhnu se, Kubíček (můj pejsek) si lehne kousek dál a pozorně mě sleduje a kontroluje.Když se mu zdá, že mezi jednotlivými cviky dlouho odpočívám, přijde ke mně a čumáčkem do mě strká, dokud nezačnu s dalším cvikem. Řekla bych, že je na mě jako pes
Věra Schmidová
Překladatelka z moravštiny do češtiny
I když oba moji rodičové pochází z Moravy, žili jsme na Slovensku a já tam prožila hodně velkou část svého života, takže i všechny školy mám slovenské. Na Moravu jsem se vrátila až po rozdělení republiky. Za manželem, za rodiči. Proto jsem tím pádem i přestala psát do slovenských novin a časopisů, začal to být problém.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky
Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...
Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu
Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...
Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky
Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...
Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus
Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...
- Počet článků 92
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 967x
vystudovala jsem fyzioterapii a psychoterapii, od roku 1986 jsem na invalidním vozíku. Ráda bych touto stránkou ukázala všem, že i přes to se dá dělat spousta zajímavého. Píši kníhy, povídky, články hlavně o vozíčkářích, o psech, o životě.. Publikuji v různých časopisech. Věnuji se mnoha koníčkům, mezi něž patří například balet na vozíku, tance na vozíku, monoski. Zajímám se o čínskou medicínu, alternativní způsoby léčby (masáže, akupresura, léčba drahými kameny).
Více povídek najdete na veraschmidova.eu