I my jsme zažili v rodině podobný příběh. Tedy já vlastně ne, byl jsem ještě "na houbách". Můj bratr někdy v roce 1947, tehdy mimino, vážně onemocněl. Lékaři nechali povolat i mého otce z vojny, aby se na syna ještě přijel podívat. Nedávali žádnou naději. Moji matku i s dítětem poslali domů. Nějakou léčbu ji poradila řádová sestra, kterých bylo v té době v nemocnicích mnoho. Dále pak doktor, který mého nemocného bratra denně navštěvoval. Vyprávění kolem této události bylo u nás mnoho, přesto si pamatuji jen to, že máti dávala několikaměsíčnímu miminu lžičku koňaku 2x denně. Prý na posílení srdíčka. Za pár měsíců šla mamka již se zdravým dítětem do nemocnice na kontrolu. Lékaři nevěřícně kroutili hlavou a vykřikovali "nad tímhle dítětem jsme udělali kříž a ono žije".  Hm, zázraky se dějí.

 KOnečně se neřeší politika.  JE to vítaná změna ! Pěkné a v mnoha případech zřejmě i pravdivé !!! 

Krásné... Lékař léčí, příroda uzdravuje.

Jestli se nepletu, tak lekař leká... což nemá s uzdravováním zhola nic společného. A článek o tom píše.