Zachránci z potravinových bank

Během nedávných povodní se skvěle osvědčily záchranné složky, celý jejich integrovaný systém, starostové i mnozí hejtmané. Ale vedle nich - opakovaně - prokázaly svou potřebnost a užitečnost naše potravinové banky.

Jejich pracovníci i dobrovolníci navíc (zdaleka nikoliv poprvé) vynikali obrovskou obětavostí, vytrvalostí a neuvěřitelnou chutí pomáhat všem, které živel zasáhnul. Za mne je to dobrá příležitost si Českou federaci potravinových bank trochu přiblížit. Už jen proto, že často na sítích a jinde čteme nepříliš pěkná slova „o neziskovkách přisátých na státu“ a podobné útoky na lidi i organizace, bez kterých by bylo v naší zemi určitě hůře.

Potravinové banky u nás vznikly na začátku devadesátých let, jde ale o koncept, který funguje v řadě vyspělých zemí. A tak jako i v jiných evropských zemích si získaly respekt a zaslouženou podporu nejen veřejnosti, ale i státu. Velmi dobře funguje spolupráce s Ministerstvem zemědělství , Ministerstvem práce a sociálních věcí či s Hospodářskou komorou.

Díky spolupráci s jednotlivci i obchodními řetězci shromažďují banky potraviny, především trvanlivé, drogistické zboží a například i dětské výživy či pleny. Mnohdy ke konci minimální doby trvanlivosti, ale to je v pořádku, tím se snižuje plýtvání. Banky díky svému systému rozprostřenému po celé zemi shromažďují tuto pomoc, třídí a připravují pro další užití. Na druhé straně pak velmi adresně spolupracují s řadou pečujících organizací, s těmi, které přímo v místech pomáhají lidem v nouzi, seniorům, hendikepovaným a dalším, kterým je možné vhodným způsobem ulehčit. Díky tomu jídlo i věci směřují přesně k těm, kdo je opravdu potřebují.

Byla jsem v řadě jednotlivých skladů a distribučních center potravinových bank a věřte, že je tam běžně pořádný provoz. Když ale dojde na katastrofu, celý systém se rázem rozeběhne do naprosto jiných obrátek. To jsem viděla osobně v Potravinové bance pro Prahu a Střední Čechy, kterou vede „legenda“ potravinových bank Věra Doušová.

Například prodejní řetězce mají zásoby zboží i vůli toto zboží darovat lidem, kterým voda poničila domovy, ale takový řetězec sice umí prodávat, není však tak úplně zařízený na to, aby distribuoval do postižených oblastí. A tak přicházejí potravinové banky, protože ty přesně toto díky zázemí oněch desítek spolupracujících organizací, perfektně umí. Takže se celé kamiony věcí od balených vod po Savo a drogérii dostaly k těm, kteří to potřebovali a potřebují. Co je také podstatné, dostaly se tam velmi rychle. Ale kromě velkých dárců , přicházeli v hojném počtu i lidé - což je skvěla zpráva o solidaritě a snaze pomoct.

Potravinové banky výborně zafungovaly a umožnily velmi účinně pomáhat i jiným. Což znovu připomnělo ne letitý, ale dokonce několik desetiletí trvající problém, který překáží větší možnosti pomáhat potřebným. Náš daňový systém je dobře nastaven při darování potravin, ale naprosto absurdně v případě, pokud chce firma nebo obchodní řetězec darovat například drogistické zboží. Ve skutečnosti je pro řetězec levnější výrobek s končící trvanlivostí zlikvidovat, než ho darovat (háček je v odvedení DPH). Stát se celou tu dobu obává, aby se systém nezvrhnul v daňové úniky. Není jednoduché najít řešení, ale po rocích diskusí to snad vypadá, že tentokrát je vítězství na dosah a potřebnou změnu zákona i vhodné pojistky se podaří dojednat. Předpokládám, že sněmovnou i senátem projde bez problému. Čili již brzy by mohly mít velcí dárci a tím i potravinové banky, a hlavně lidé v problémech a nouzi snadnější možnost darovat drogistické zboží.

Povodňová mise potravinových bank zdaleka nekončí. Stále probíhá distribuce pomoci do postižených oblastí, zároveň nelze opustit ty, kterým banky pomáhají dlouhodobě. Tak pokud byste měli možnost přispět, zde je stránka, na které to velmi snadno jde. Nebo si zapište do kalendáře datum 23. listopadu. Ten den bude možné v řadě supermarketů nakoupit nejen sobě domů, ale do košíku i něco přihodit a tento dar pak hned za pokladnami předat dobrovolníků potravinových bank.