Proč děláme penzijní reformu? Protože musíme!

Dostávám často otázku, proč koalice tlačí na dokončení důchodové reformy, když to znamená další politické ztráty v boji s populistickou opozicí. Někdy odpovídám důkladně a dlouze. Jindy prostým: Musíme.

Občas už totiž nemám tak úplně sílu to znovu vysvětlovat.

Nevím, kolik demografických, ekonomických, finančních a dalších dat by bylo potřebné shromáždit, aby to opozici a část veřejnosti přesvědčilo, že penzijní reforma je nezbytná.

Jenže ono je to trochu jako přemlouvat přívržence ploché země o tom, že naše planeta je v podstatě koule, jen trochu šišatá. Velmi těžko diskutovat s někým, kdo na jakýkoliv i ten nejzřejmější argument odpoví: Fake, podvod, hollywoodské triky, podvrh, lež. Prostě jsou tací, kteří věří raději představě, že jsou miliony lidí včetně astronautů zapleteni do konspirace tající před lidstvem, že pobýváme na placce, než by si trochu nastudovali fyziku.

A přesně stejně existují mezi námi tací, kterým lze vyprávět hodiny o demografickém vývoji, rozdílu v tom, když byli na jednoho důchodce čtyři pracující a když na jednoho vycházejí jen dva, o tom, že před třiceti lety lidé umírali před sedmdesátým rokem věku a teď přežívají v průměru osmdesátku, ale po tom všem stejně řeknou, že chtějí do důchodu v šedesáti a že dnešní důchody jsou almužny a měl by být daleko větší.

Naše koalice bývá kritizována, že někdy ne úplně dobře komunikuje. Já s tím trochu i souhlasím, také mám pocit, že jsme měli některé věci lépe vysvětlovat. Ale popravdě, v těch diskusích nad penzijní reformou ztrácím někdy naději, že má vůbec nějaká argumentace faktickými, pravdivými daty smysl. Ono je to skutečně těžké. Můžete postavit třeba horu ze statisticky zjištěných, nezpochybnitelných údajů. Máte dobrý pocit, že jste řekli všechno, co je relevantní a má k věci vztah. Jenže pak přijde někdo, kdo je tak mimochodem prohlásí bez nejmenšího důkazu, že to všechno jsou výmysly, lži a on že to zařídí jinak, líp a každopádně tak, aby všichni dostali všechno, co si jen budou přát.

To se pak se svou pravdou a horou argumentů můžete jít projít k řece.

Nikdo vám nemůže dát tolik, kolik vám populista může slíbit. Jenže sladkým slibům se tak hezky věří.

A tak tedy někdy místo toho vysvětlování a skládání argumentu za argumentem odpovídám jen oním „Musíme“.

Navíc je to samozřejmě naprostá pravda. Musíme. Před deseti lety bylo na reformu pozdě. Je nezbytně nutné ji udělat alespoň nyní, jakkoliv za podstatně větších obětí hospodářských i pro koalici politických. Zjevně v této zemi není žádná jiná politická síla, která by měla tolik odpovědnosti k občanům a ke státu, aby byla ochotna nést tyto náklady. Současná opozice zjevně myslí jenom a pouze na vlastní okamžitý politický prospěch, na budoucnosti českého národa lídrům opozičních stran zjevně naprosto nezáleží.

Ale na závěr přece jenom přidám jeden argument, proč je reforma nezbytná a není možné před ní utéct.

Na konci loňského roku byl průměrný věk obyvatel naší země 42,8 roku. V roce 2000 to bylo 38,8 roku. Takže průměrný věk obyvatel se během necelého čtvrtstoletí zvýšil o celé čtyři roky. V tom čísle je vlastně všechno. Úbytek dětí a mladých. Stárnutí střední generace. Růst počtu seniorů. A teď si představte dalších 25 let stejného směřování. A pozor! O tom, že to směřování bude stejné, se vůbec nerozhodlo teď a nemůže za to „Fialova vláda“. To se rozhodlo již v osmdesátých a devadesátých letech. A i kdyby se hned nyní v tuto chvíli společnost od základu změnila a prudce vzrostla porodnost, i tak bude dvě generace trvat, než by se věci dostaly do rozumných kolejí.

Takže: Musíme.