Proč nedělit poslední ročníky ZŠ na studijní třídy a učňovské třídy???

Nedávno jsem se svým synem v osmé třídě řešila větný rozbor. Nestačila jsem zírat. Příslovečné určení prostředku, míry? Co to je? Větný ekvivalent? Přístavek ve větě? Proboha, co vás to tam v tom českém jazyce učí? To jsme snad brali někdy na gymplu!

Můj syn není žádná studentská hvězda, rozhodně není studijní typ. Je jasné, že po základní škole půjde do učení. Záleží mi na tom, aby uměl správně česky napsat životopis, bez hrubic a měl nějaký základní pojem o jazyce.

Po několika hodinách, strávených výkladem a předem mnou nastudování dané látky, jsem to vzdala. Teď jsem opravdu pochopila jeho nechuť ke škole. Proč se proboha musí děti, které nepůjdou na střední školy učit takové podrobnosti? To nestačí základní vědomí o větrných členech, nějaký jednoduchý rozbor pro ilustraci? Ruku na srdce, kdo z Vás někdy použil vědomosti o rozdílu rozvitého a několikanásobného podmětu, rozdílu mezi doplňkem a přístavkem či vědomosti, že věty v souvětí jsou ve slučovacím či odporovacím poměru.  Proč se nezabývají ve škole dokola psaním iy, sz, mě, mne atd.

Proč děti, které nemají studijní předpoklady nejsou ve třídě, kde dostanou základy a s nějakým předem definovaným minimem v klidu s trojkami prochází. Proč musí studovat povinně dva cizí jazyky?

V rámci rovnosti se nesmí třídy dělit, ale komu to prospívá? Méně nadaní se ve škole trápí, prolézají se čtyřkami, rodiče doma píší domácí cvičení a ti, kteří prošli povinnou ruštinou jsou v háji úplně, ještě možná sem tam pomohou s angličtinou, ale pak se přidá němčina a ke konci roku se všichni modlíme, ať nám kluk nerupne.

Nějaké doučování? Na to zapomeňte, není to v zájmu školy, potřebujete doučovat svoji ratolest, zaplaťte si. Tak si paní učitelka na angličtinu bere 200,- za vyučovací hodinu doučování. Nevidím logický důvod v tom, proč nemohou být třídy rozdělené.

České základní školství vyplivne polonegramoty, kteří se sice pomalu neumí podepsat, ale budou vědět, že rozvitý několikanásobný podmět se pojí třeba s příslovečným určeným prostředku.

Když jsem chodila na základku já, v osmé třídě ti, kteří se hlásili na střední školy, měli ráno nultou hodinu, kde jsme stále počítali a řešili větné rozbory tak, abychom byli ke zkoušce připraveni. Při písemkách jsme psali testy A a B opět, podle toho, kdo šel nebo nešel studovat. Testy byly náročnější, ale „učňáci“ měli test nastavený tak, že s trojkami v pohodě procházeli. Nikdo se jim nesmál, nebyl žádný problém. Proč to dnes nejde? Nevidím jediný důvod. Třeba mi to někdo vysvětlí.